Zákon touhy

Morbídna romantická dráma nie nepodobná predchádzajúcemu filmu Matador, ktorej zápletku režisér neskôr využil i v La mala educación. Príbeh promiskuitného režiséra prenasledovaného ohrdnutým milencom by v rukách niekoho iného než Pedra Almodóvara vyznel buď trápne, alebo nudne, čo v tomto prípade absolútne nehrozí. Len hitchcockovský rámec, do ktorého je film uzavretý, je akýsi zväzujúci. (08.07.2013)

Tak toto je můj 6. Almodovaruv film a naprosto nejhorší. První scéna ja naprosto nechutná a hlavně absolutně mimo děj filmu. Další hodina je neskutečně nudná, vpodstatě se tam nic neděje. Postavy jsou docela ploché a vůbec jsem se s nima nezototžnil. Závěr filmu už je lepší a něco nám chce říct, ale je to tak vykonstruované, že je to zase úplně k ničemu. Hodně šatný film, celkově bych řekl,ž e starší Almodovarovy filmy jsou hodně slabé a těm novým nesahají ani po kotníky. (15.12.2008)

V každej čiastočke vášeň. Rozložili by ste Zákon túžby na elementárne častice, rozložíte vášeň. Humor zo sexuality či zmeny pohlavnej identity je subtílny, a zároveň mmm, tak výdatný, tak výdatný! To, že tu niekto uviedol, že Z8kon túžby postráda humor, to skrátka nemôžem prehltnúť, nie, čistý nonsens, almodóvarovského humoru je tu požehnane!- nejaké príklady- Tina spievajúca v kostole, rozhovor Tiny s kňazom a kňazovo odporúčanie: "Boha nájdete aj v inom kostole", Tinina odpoveď na otázku malej slečny či aj ona bude mať prsia ako Tina: "ja v tvojom veku som bola plochá rovnako" (:DDD tie smajle pochopíte:)), súrodenecký dialóg Tiny a Pabla o zadku- ukončí Tina: "zadok nepoužívam tak často ako ty" či hneď úvod a dabingoví herci pri dabovaní erotického filmíku..... Pravdupovediac, príbeh, nebyť neobyčajných hrdinov:), nečíta hlboké , vlastne nečíta nijaké stopy originality, ale pozor, v prípade Pedra Almodóvara neobyčajní hrdinovia sú všetko, že áno? Scény, keď Tina na ulici oslobodí svoje dlho krotené vášne a nechá sa "osprchovať", spev v kostole či vsuvky scén s Tinou a dievčatkom zo skúšok hry "Ľudský hlas"- ja proste nemám slov, ako sú skvele zapracované, akým životom disponujú, aká úžasná je Carmen Maura a aký úžasný je tento Španiel Almodóvar..... "Prepínanie" medzi žánrami opäť pôvabné (komédia- dráma- melodráma predovšetkým) a skutočné koncerty hercov, ktorí Almodóvarovi rozumejú. Ak na prvý raz zaujme, no nenadchne (nadchýna asi len Almodóvarov fanklub:)), skúste tomu darovať svoj čas ešte jedenkrát. Pozbierate ovocíčko...:) Toto mal byť koniec komentára, ale pre užívateľov ako DannyBoy80 nosím vždy niečo v rukáve:), takže: úvodná vsuvka erotického videa/filmu je viac ako opodstatnená. Poprvé, predstavuje jednu z najkľúčovejších postáv (Juan), podruhé, pripravuje diváka na to, s čím bude mať dočinenia, a to s náruživou výpoveďou, fikciou, kde sa všetci budú podriaďovať "zákonu" alebo diktátu túžby. Vášeň, vášeň a ešte raz vášeň!, výborný úvod pripravuje na vášeň, ktorá bude determinoavť úplne všetko. Toľko k základnému zmyslu, dalo by sa totiž napísať i viac... (01.01.2009)

Skvělé typický Pedro Almomodovar, perfektně nastiňuje pro mnohé diváky stránky mužské homosexuality, ale ne v nechutném balení. Nechybí tomu napětí, zajimavé dílko. Homosexualita prostě existuje a Pedro se zákonu touhy ujal skvěle. Kolik je režisérů, kteří se nebojí pustit do tohoto tématu nejen v dialogu filmových postav a platonické lásce /viz Zkrocená hora/. Ukázal jak to je doopravdy. Skvělé a odvážné! (20.11.2009)

Nelíbej mě, jako bys chtěl prorazit odpad... Můj drahý Almodóvar číslo 14, takže by mě co do otevřenosti už nemělo nic překvapovat. I tak jsem byl zaskočen tím, že Španělsko, to staré dobré katolické Španělsko vypadá v Zákonu touhy víc než v kterýkoliv jiném Almodóvarově filmu jako země [výhradně] teploušů. Možná je to tím, že hlavní bratrský tandem pederast-transka nasazuje laťku proklatě vysoko a ani zbytek ansámblu netrhá partu. Nechápejte mě špatně, queer kinematografii má docela rád, ale problém některých mistrových filmů je v uvěřitelnosti. Za předpokladu, že se děj neodehrává výhradně v zázemí subkultury, je ta homo-jednotvárnost poněkud iritující. Na druhou stranu to není tak hysterické jako Ženy na pokraji nervového zhroucení, které přišly o rok později. Je vždy zajímavé, když se předmětem zájmu ve scénáři vynikajícího filmaře ocitá sám film či kinematografie, což je přesně tento případ. Almodóvar sympaticky láme žanr v půli filmu, jako to posléze udělá ještě několikrát, třeba ve vynikající Špatné výchově, a dává průchodu svým noirovým, hitchcockovským sklonům. A kulisy zvrhlých osmdesátých let se k té dekadenci docela hodí. Víte, mě baví filmy jen točit, nesnesu dívat se na ně. (08.09.2019)