Na zdraví

Jeden z lepších amerických sitcomů. U nás svého času běžely dvě první série, ale faktem je, že ten sitcom se točil asi dvanáct let, takže si netroufám hodnotit to, co přišlo potom (v pozdějších dílech hráli např. Kirstie Alleyová nebo Woody Harrelson). Ovšem to, co jsem viděl, se mi dost líbilo. Vynikající byla především Shelley Longová (Doktor T. a jeho ženy) jako Diana. (11.04.2003)

Klasika, co člověka vždycky povzbudí a rozesměje. Poslední 3 serie byly zkopce ale i tak je to seriál, na který člověk dlouho vzpomíná. Vždycky se mi vybaví ta nezapomenutelná scéna, kdy člověk přijde do toho baru poprvé za 30 let a řiká: "Dokonce vyměnili obložení" "Kde?" "Támhle jak sedí Norm" Navíc se v něm poprvé objevila nepřekonatelně kouzelná postava Frasiera Crana (18.10.2011)

Toto je klasika. Polovica sitcomov nakrútených v 90. rokoch a neskôr sú inšpirované práve Cheers. Ross a Rachel sú len mladší Sam a Diane. Inak parádny humor, úžasní herci (Ted Danson je strašný fešák, ale ja aj tak najviac žeriem dámy: Shelley Long a Rhea Perlman RULE!), nehovoriac o krásnej úvodnej znelke, ktorá okrem toho, že ju nemôžete dostať z hlavy, navodzuje a predznamenáva pohodovú atmosféru baru i seriálu. Nepamätám sa, kedy som bola naposledy taká nešťastná z odchodu nejakej seriálovej postavy ako po 5. sérii... (20.04.2014)

Přestavte si takovou kombinaci seriálů Přátelé a Hospoda. Základní linka se zezačátku soustředí na pnutí Sama a Diany, no tato linie se stává dost únavnou, i když má specifické sladkobolné kouzlo. Diana někdy v půlce odejde a hodně pomůže i příchod Frasiera, který si tak vyslouží samostatný seriál. Ale nejdůležitější je opravdu ta atmosféra začouzeného domáckého baru a žvanění zkrachovalých existencí z doby, kdy ještě Amerika byla v pořádku :) (31.10.2020)

U sitcomů bych měl mít rád hlavní postavy, abych se na ně vydržel dívat několik dílů a měli by být opravdu vtipní, abych se na ně vydržel dívat několik sérií. Zpětně se divím, že jsem viděl tolik dílů Na zdraví, když mě není ani jedna z postav sympatická (nejméně Norm) a když mě používaný humor poměrně bez výjimek míjí (osvěžil jsem si po letech pamět několika díly). Je to prostě typický humor osmdesátek typu Krok za krokem, kde se postavy hašteří, ale vlastně se mají rádi a celé je to laskavé, decentní a krotké. Kdo by se chtěl ponořit do tehdejš doby, tak jeden z přehledů tehdejší produkce např, zde http://eclectikrelaxation.com/blog/?p=2096 (06.10.2014)