Hrdinům se vyhýbej (E01)

Při uvedení prvních Avengers v roce 2012 se z původní šestice nejmocnějších hrdinů světa stal Hawkeye takovým otloukánkem týmu. Nebylo se dvakrát čemu divit, protože přítomnost obyčejného chlapíka s lukem ve stínech boha hromu či supervojáka působí tak trochu nadbytečně a především Clint Barton/Hawkeye v podání Jeremyho Rennera strávil podstatnou část filmu jako vymytý poskok Lokiho. V Avengers: Age of Ultron ovšem Hawkeye získal dějový arch, který z něj udělal otce od rodiny a v jedné stěžejní scéně dokázal předvést, že člověka jako Clint Barton Avengers přeci jen potřebují. V Avengers: Endgame poté jeho osobní dějová linka patřila mezi ty nejsilnější a především se Hawkeye jako poslední z původních Avengerů dočkává vlastního projektu. Jen to je tedy místo filmu šestidílný seriál.   Ze všech dosavadních marvelovek má dle prvních dvou epizod Hawkeye nejblíž k Iron Manovi 3. A to nejenom tím, že se odehrává o Vánocích. Krom přízemnějšího zasazení je především patrné, že bude Hawkeye fungovat jako buddy komedie. Clint Barton a nová hrdinka Kate Bishop v podání Hailee Steinfeld od startu dokazují, že jejich vzájemná chemie bude stát za to a nástupkyně Hawkeye se od začátku dokáže prezentovat jako zajímavá postava, která by v budoucnu mohla předvést zajímavé věci.   Za srdce chytí už samotný úvod, který nejen dokáže k prvním Avengers, ale skutečně dokáže prodat, že se Hawkeye stal pro někoho idolem. Příjemné je poté sledovat právě onen lidský faktor, kdy chce nyní Clint Barton především strávit pohodové Vánoce s rodinou i přesto, že ho události Avengers: Endgame tragicky poznamenali a především ho dohoní duchové minulosti. Na rozdíl od Clinta Bartona, který vždy patřil mezi ty vážnější hrdiny je tu zajímavé sledovat kontrast právě s Kate Bishop, která si sice též v životě neprošla růžovým sadem, smyslu pro humor má ovšem pořád dost. Krom boje o život tedy půjde i o konfrontaci dvou stejně nadaných, ale osobnostně rozdílných hrdinů.   První dvě epizody prozatím moc nových vedlejších postav nepředstavili, nejvýraznějšími jsou matka Kate Eleanor v podání Very Farmigy a Jack Duquesne v podání Tonyho Daltona. Postava Farmigy zaujme především komplikovaným vztahem se svou dcerou, Jack Duquesne zase naznačuje, že půjde o nevypočitatelnou postavu, kdy si Dalton prozatím i na málem prostoru krade své momenty pro sebe.   Režie prvních dvou epizod (i finální šesté) se chopil Rhys Thomas, který v rámci prvních dvou epizod ani vlastně nemá šanci předvádět nic velkého. K velkolepým akčním scénám nejspíš dojde až později (i když pár kreativních akčních sekvencí se najde už v prvních dvou epizodách), Hawkeye se navíc prozatím především prezentuje jako mnohem rodinnější seriál, který skutečně cílí na vánoční období. Na rozdíl od předchozích Marvel seriálů na Disney+ je zde více přítomna fyzická akce a celé je to skutečně přízemnější. A opět to díky velkému rozpočtu působí řemeslně stejně velkolepě jako celovečerní marvelovky.   Hawkeye ovšem především prozatím skutečně funguje jako odlehčené zábavné vánoční dobrodružství, kdy navíc dvojici lukostřelců doprovází i sympatický pes Lucky. Hudba Christophea Becka na rozdíl od soundtracku k WandaVision prozatím dvakrát nezaujme a skutečně platí, že se nejspíš po akční stránce ze řetězů utrhnou až následující epizody. Přesto ovšem první dvě epizody tento seriál startují solidním způsobem.   Povedený dvoudílný rozjezd, který láká na zábavné vánoční akční dobrodružství s výtečnou ústřední dvojicí. Hawkeye může především fungovat i jako vyhovující záležitost pro ty, které aktuální řádění s multivesmírem ve světě Marvel Cinematic Universe neláká a rádi si skutečně užijí přízemnější marvelovku. Dohromady má potenciál Hawkeye na konci fungovat jako skvělý vánoční film, to ovšem potvrdí či vyvrátí až následující 4 epizody..... (24.11.2021) (méně) (více)