Mank

Fincherovsky poňaté, plné štýlovej čiernobielej kamery s atraktívnym vizuálom a excelentne vykresleného hollywoodskeho sveta 30-tych rokov minulého storočia. Príbeh rozpráva o scenáristickej legende H.J.Mankiewicza (Mank), motív okolo písania scenára k Občanovi Kanemu je len dramaturgickým oblúkom, avšak význam v zmysle deja to má. Potešil výkon Garyho Oldmana v úlohe sarkastického alkoholika Manka. (07.02.2021)

Páčil sa mi Gary Oldman a záver. Všetko medzi tým bolo len potácanie sa od jednej scény k druhej. Ani sebelepšie technické vylepšenia, ktoré majú navodiť pocit starého filmu, kvalitu snímku nijako nezvyšujú. Celý čas som čakal, že príde nejaká scéna, ktorá to nakopne, no kde nič tu nič...Dialógov je tu požehnane, nikdy mi nevadili, ale keď sú tak trochu o ničom, film sledujete s oveľa ťažším pocitom. Za zmienku stojí jedine užívateľom Enšpíglom zmienený monológ opilosti a "tika" čo hodil na podlahu. Dokopy však nič výnimočné, nič čo by som potreboval vidieť ešte raz. 60%. (14.12.2020)

"Nepíšete tady operu." - "Až na to, že píšu operu." Vypadá to hezky, ale strhující drama se nekoná. Jen místy zajímavý, místy se vlekoucí a především cinefilům určený příběh o slavném úspěšném (?) donkichotském boji s mocí. S dobře napsanou, rozporuplnou, ale i díky výbornému Oldmanovi sympatickou titulní postavou sarkasmy trousícího zahořklého intelektuála, který z postele a s flaškou v ruce válčí se stárnoucím mocnářem. Překvapilo mě a mrzelo minimum prostoru pro vztah Manka a Wellse, ale od toho je tu RKO 281. Teď už bych se konečně mohl podívat na Občana Kanea... (07.12.2020)

Strašně těžko se mi tento film hodnotí a stále jsem někde mezi 3* a 4*. Jsem velká obdivovatelka Davida Finchera a tenhle film mě uhranul svou vizuálnosti a stylizací. Je to prostě něco úplně jiného a po téhle stránce se filmu nedá nic vytknout. Dokonale vás to přenese do 30. let a celé dvě hodiny jsem vlastně nedokázala odthrnout zrak. Tento film má však jedno ale a pro mě hodně velké ALE. Vůbec mě nezajímaly postavy. Bylo mi úplně jedno, co dělají, nebo co se s nimi stane, myslela jsem si, že budu jasná cílovka filmu, tahle témata o vzniku filmů v zlaté éře Hollywoodu vyloženě miluju, ale tady jsem si u závěrečných titulků uvědomila, žen ten film mi vlastně ve výsledku nedal vůbec nic kromě toho, že jsem sledovala vizuálně podmanivý film s nádherně nasnímanými obrazy. Tohle je jeden z těch filmů, který bude výrazně rozdělovat publikum a já naprosto chápu obě strany - ty nadšené i ty zklamané. (05.12.2020)

David Fincher patří k největším režisérským esům a už dávno si vybudoval pozici, kdy víme, že cokoliv, co natočí, bude přinejmenším zajímavé. A jeho Mank zajímavý je. Přesto jsem u něj jako divák docela trpěl. Výlet do Hollywoodu čtyřicátých let je bez pochyby dobrý film a zachycení doby, politikaření studií a života jednoho scenáristy, který sice hodně chlastal, ale o to upřímnější dokázal být, rozhodně stojí za pozornost. Ačkoliv já jsem se u něj od půlky regulérně nudil. Všechny ty objektivní a technické kvality chápu a podepíšu. Fincher ví, co dělá a dělá to zatraceně dobře, jenomže tentokrát se mi netrefil do noty ani tématem a vlastně ani formou. Jednoduše mě nebavilo koukat se na jeho nový film. A on mi to nechtěl nijak usnadňovat. Výtečná atmosféra, perfektní Gary Oldman, skvělé kulisy i hudba, ale za tím vším je až příliš obyčejný příběh příliš obyčejného člověka. Od Finchera pořád čekám něco progresivnějšího. Možná, že když režíroval scénář svého zesnulého otce, chtěl sám sebe držet malinko na uzdě. Chápal bych to. Ale nejsem si jistý, jestli to za to stálo. (08.12.2020)