O lúpežníkovi Rumcajsovi
Série(3) / Epizody(39)
Obsahy(1)
Rumcajs, Manka a Cipísek žijí v lese Řáholci a čeká je tu spousta dobrodružství a starostí. Jičínské panstvo chce loupežníka a jeho rodinu z lesa vystrnadit. Rumcajs má ale poctivé srdce, a když je nejhůř, přiskočí mu na pomoc Manka nebo loupežnický synek Cipísek. (oficiální text distributora)
Recenze (83)
Musím se přiznat že tenhle večerníček podle knižní předlohy pana Václava Čtvrtka a i všechny ostatní večerníčky podle něj mně nikdy moc nezajímali, a není to jen kvůli naivnímu ději (Děti mají na naivitu právo) je to protože mi celá animace přišla nevýrazná. Ani můj ne moc oblíbený Rákosníček mně tak nenudil, Jiřině Bohdalové nebo Aťce Janouškové nebo Františku Filipovskému se v dabování večerníčků nikdo nevyrovná. ()
"O loupežníku Rumcajsovi" je pro mě vrcholem hnusu a nemorální oslavou zločince - buzerujícího slušné obyvatele Jičína - který žije v jeskyni (!) se svou milenkou Mankou a nemanželským dítětem Cipískem. Neznám odpudivější zpracování klišé o lidovém hrdinovi, který bohatým bral a chudým dával. Tenhle večerníček museli komunisti milovat. Cituji z textu "Loupežník jako apoštol spravedlnosti" od Milana Uhdeho: "... Rumcajs, ochránce města, krajiny a života proti stereotypně stupidním a škodlivým nápadům xenofobně nazírané vrchnosti se svému dětskému i dospělému obecenstvu představuje jako asociální živel pouze takříkajíc podle titulu. Jestli jsem četl a díval se pozorně, nikdy jsem ho nepřistihl při skutečné loupeži. Loupežník v reálném socialismu byl prostě synonymem pro sympaťáka. To, že s panským lesem zachází jako se svým, je dobově vítaná anticipace socialistického vyvlastnění, totiž ústavně oprávněné krádeže toho, co krádeží podle ideologického výkladu vzniklo. Ostatně i okrást zlodějský stát bylo dobré." ()
Legendární večerníčkový loupežník, který pro několik generací znamenal to nejakčnější, co se v socialistickém Československu objevilo z domácí tvorby v televizi. Tak nějak mne to pobavilo ze sentimentu i dnes, ale mám pocit, že pro dnešní děti je to z pravěku stejně jako němé grotesky. Zvláště od té doby, co přesunuli Večerníček z ČT1 před zprávama někam do pryč. ()
Trapný závan z dob, kdy žena teprve zahajovala svůj boj o prokázání nadřazenosti puklého pohlaví. Typický archetyp muslimského muže, jakýsi oplnovousený Rumcajs, jenž vede svůj odboj proti pokroku kdesi v jeskynním komplexu, připomínajícím Tora Bora, potkal dvě dívky. Jak to tak bývá, suverenita, bojechtivost a všeobecný přehled jedné z nich mu nejprve učarovaly, aby jí později, po ukojení primitivních pudů a návratu k ortodoxním myšlenkám, zapudil slovy: ,, kdepak Anka, měla to být Manka!". Ano. Mladá a cílevědomá feministka vyděsila tohoto nejistého mužika, proto přijal za choť raději její dementní a nesamostatnou příbuznou. Genderové rozdělení práce, vycházející z překonaného společenského uspořádání ukazuje tento dokument stejně dobře, jako extrémně špatný vliv muže při výchově potomků, neboť ten jim okamžitě po narození započne vštěpovat zcestné vzorce, kupříkladu fakt, že maminka vaří a tatínek likviduje nepřátele víry. A tak je potenciál - byť duševně slabší - Manky nekompromisně potlačen, zatímco Rumcajs i nadále svádí svůj marný boj s modernitou, zastoupenou kupříkladu bezpilotními letouny Predátor. Byť nachází cizozemské spojence, kteří mu prodají protiletadlové střely, maskujíc to před všudypřítomným Echolonem heslem: ,,Zde máte na draka aparátek", všichni cítíme, že s nebohou rodinou to jde z kopce a bylo by jí mnohem lépe, kdyby se otěží zodpovědnosti chopila žena. ()
Tak předně musím uvést, že Václava Čtvrtka pokládám za geniální spisovatele, který svým laskavým, brilantním humorem a nekonečnou, veskrze, českou fantazií okouzlil mé srdce. Také hlas a přednes pana Hogera, dodal pohádkám nezapomenutelný punc kvality, který k Rumcajsovi prostě patří. Však novým poznatkem pro mě jest, že pan Eduard Cupák nikterak nekulhal za brněnským bardem. Poměrně nedávno jsem měla možnost shlédnout celou sérii, kterou pan Cupák namluvil a smekám. Laskavost, cit a krása sama! Bravo pánové! Jako dítě jsem to ocenit neuměla, ale dnes vám, oběma, tleskám. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (9)
- Jednalo se o první epizodu Večerníčku (od r. 1965) odvysílanou barevně. (mnaucz)
- Děj se odehrává v Jičíně, protože spisovatel Václav Čtvrtek prožil svá dětská léta právě v tomto městě. (M.B)
- Z náznaků lze soudit, že se příběh odehrává v 60. letech 19. století. Indiciemi je, že císařovna v knize se jmenuje Bětka, tj. Alžběta Bavorská, a mluví se o vojně s Prusem, přičemž bitva u Hradce Králové se odehrála v roce 1866. Několikrát je zmiňován i pruský král Fricek, což by mohl být Fridrich Vilém IV. (Olík)
Reklama