Assault

Anglická kopie populárních italských detektivek (giall), ovšem bez krve, vizuální vynálezavosti a špatně pracující s podezřelými. Při sledování některých podezřelých tak tlačí na pilu, že Vám je hned jasné, že dotyčný je nevinen. Při scéně, kdy Suzy Kendall spatří vraha, ale není schopna ho identifikovat moje srdce zaplesalo. Nejlepší scéna je přímým odkazem na Ptáka s Křišťálovým peřím (ve kterém jednu hlavních rolí rovněž hrála Kendall), kde svědek něco klíčového vidí, ale není schopen si vybavit co. Stejný princip dotáhl Argento k dokonalosti ve svém opusu Deep Red. Ale je zkrátka vidět, že když dva dělají stejnou věc, nemusí to dopadnout totožně. Hudební motiv je temný a svým způsobem i dobrý, ale příliš melodramatický a zvukových stop se nahrálo vlemi málo. Celý film působí nepříjemně nízkorozpočtově, často se vkrádá pocit, že sledujete divadelní hru a ne film. (20.06.2017)

Výtečnou kameru (obzvláště v naháněcích lesních scénách), skvělé prostředí a sedmdesátkovou krásu kazí hlavně dvě věci - urputné a okaté předhazování možných pachatelů (u každé možnosti jsem se smál buď tomu, jak je to dělané okatě (v případě, že bylo jasné, že jim nebyl) a nebo tomu (pokud by jím nakonec byl) jak je to vlastně směšné i tak) a konečné odhalení pachatele, kterého vlastně neodhalili, ale on se tak najednou, zčista jasně, naprosto hloupým způsobem, odhalil sám. Až do toho záběru je to hodně slušná anglická odpověď na italské giallo s dobrým napětím, skvělými scénami (lesní), opravdu hezkými herečkami a zajímavými postavami (manžel ředitelky školy). Škoda toho závěru. (23.11.2015)

Filmy zapomenuté v propadlišti času jsou mnohdy příjemným překvapením. Nemohu to stoprocentně napsat i o Assault, skutečně jsem musela mít celou dobu na paměti jeho stáří, protože při nároku dnešního diváka, by asi moc neuspěl. Ale jsem ráda, že jsem ho viděla a mohu říct alespoň za sebe, že jsem podezřívala úplně všechny, kteří se ocitli v mém zorném poli, nevyjímaje některé členy z policejního aparátu. Postupně sítem procházeli ti, které jsem uznala za neschopné vraždící sexuální maniaky, až v posledních deseti minutách tam konečně jeden neprošel. Ale to bylo už tak jasné, že by to uhodl každý i s IQ -10. A chudák Leslie, škoda, že o jeho manželku vrah neměl zájem. Jak píše už giallo, je to solidní průměr. (21.07.2016)

Příjemný, dá-li se to tak říci, film o znásilněních a vraždách mladých dívek. Hlavní hrdinkou se stává mladá učitelka, která zahlédla vraha, avšak jeho podobou si není zcela jistá. Klasická anglická škola, kdy tvůrci záměrně navádějí diváka na různé podezřelé osoby, aby se pokusil uhádnout vraha. I když v jedné scéně je trochu jasné, kdo jím je, přeci jen červík pochybností hlodá...Les je vděčným místem k pronásledování - úvodní scéna s prchající dívkou má správné napětí - a dívky jako by naschvál si zkracují cestu listnatou pustinou. Italové by dozajista udělali řezničinu, mně ale tentokrát absence nahoty (která se velmi nabízela) i krve nevadila. Pokud není vytvořeno patřičné napětí, pak ani sex a hektolitry krve nic nezmůžou. Šťastné bylo využití pohledu kamery očima obětí i vraha. Osobně mě potěšila hudba (Eric Rogers), která evokuje dobové kriminálky a dobrodružné filmy a občas se promění jen v temné smyčce. (22.03.2012)

Tenhle film jsem kdysi viděl v televizi. Zapůsobil na mne tehdy náramně, však ač jsem ho nyní viděl po více než 30 letech, téměř vše jsem si pamatoval. Film vlastně toho drastického neukazuje příliš, ale ve spojení s nervy drásající hudbou pracuje fantazie na plné otáčky. Myslím, že i po odpočtu nostalgie, je to stále zručně natočený a napínavý film. (12.10.2013)