Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sedmnáctiletá Bára (A. Kameníková) je odbojná, dychtivá a svobodomyslná dívka. Raději čte, než peče. Navíc přitahuje zájem mužů. Rodiče (L. Žáčková, V. Javorský) už ji nezvládají, a tak se hledá ženich, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií je o patnáct let starší úředník pod penzí Josef Němec (J. Hájek). Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života. Píše se rok 1837… (Česká televize)

(více)

Recenze (79)

DrifterSoul 

všechny recenze uživatele

Mdlé a nepřesvědčivé. Jako by tvůrci žili ve snovém pohádkovém skleníku, izolovaném od reálného světa. Předvídatelný vývoj děje a prkenné chování postav. A snad nejtrapněji působila amatérská výslovnost všech německých dialogů. Nestačí přece jen oddrmolit text, ale vžít se také do intonace a rytmu (jakéhokoliv) cizího jazyka. A Češi tehdejší doby nežili v izolaci; byli zvukem němčiny denně obklopeni a běžně ji samozřejmě používali. ()

Eleanor05 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Seriál o životě Boženy Němcové tak trochu napsaný jako fanfiction Mary Sue = trochu moc vztahů, milostných eskapád a utrpení hlavní hrdinky a trochu málo o jejím talentu a psaní. Hloubka postav tam taky moc není, ale u současného českého seriálu, od kterého už nikdo nic neočekává, lze ocenit třeba jen to, že pilotní epizoda nebyla hloupá, směšná ani trapná. Pěkná výprava, hezké kostýmy, dobové chování, nevšimla jsem si žádných do očí bijících historických nepřesností, ale trochu pomalé, a jak už jsem psala výše, dost "červenoknihovní". 2,5*. ()

Reklama

Solverino 

všechny recenze uživatele

Tak trochu jako Pozdravy z kožených kalhot, dost často je tam sex, znásilňování a pod., netušil jsem co všechno děti ze základních škol (nebo komu je to určené) všechno uvidí. ČT opět prošlapává cestu vpřed. Jen jestli soudruzi dost neohýbají minulost, aby šla napasovat na tu jejich současnost... nic moc. Celkem nesympatičtí herci, díky za paní Rettigovou, jako ostrůvek herectví a normálnosti, zbytek je dost děsivá šmíra. ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

První epizoda na mě působila příliš popisně, charaktery a motivace postav byly jen nahozené a nedotažené do větší hloubky, působily dost stereotypně. Naopak oceňuji snahu o dobovou atmosféru, včetně folklórního přiblížení různých tehdejších řemeslných postupů, což sice dobře rámuje příběh, ale nemá vliv přímo na jeho obsah. Jako by se tvůrci opájeli spíš vnějškovostí než vnitřním světem hrdinů. Dost mi také vadil převažující pohrdavě ironický a výsměšný výraz ve tváři Anny Kameníkové, který je sice typický pro dnešní puberťáky, ale rozhodně mi nesedí na 19. století, kdy podobná sebestředně přezíravá nepokora vůči všem v okolí podle mne nebyla myslitelná ani u tak emancipované ženy, jakou Božena Němcová jistě byla. ()

SmisekPA 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

S těmi očekáváními je to záludné... Nebylo mnoho, na co jsem se s nadcházejícím rokem 21´ (po zkušenostech s COVIDovým rokem 20´) mohla těšit. Božena byla jedním z těch očekávaných zážitků. Trojice Wimmerová+Wlodarczyková+Komárková mě 1. dílem úplně nenadchla. Ovšem 1.* první hvězdu dávám za snahu o připoměnutí té, která má být pamatována a výjimečných osobností, které se kolem ní jen hemžily. 2.* druhá hvězda zasloužená je za snahu o navodění vlastenecké atmosféry spolu s dobovými kostými a 3.* třetí hvězda za poskytnutí prostoru i Josefu Němcovi, který jistě byl výjimečným mužem výjimečné ženy. Za delší naturalistické a násilné scény než by průměrně chápavému divákovi postačilo k pochopení dramatického života Boženy srážím zbylé dvě** hvězdy. Těším se na starší Boženu v podání Aňy Geislerové. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (1)

  • Ve scéně, kdy jsou Barbora (Aňa Geislerová) a Josef (Jan Hájek) oddáváni, pronáší kněz slova: „Hunc vestrum consensum,“ která následují bezprostředně po slibu. Tato modlitba je však obsažena až v liturgii svatby po II. vatikánském koncilu, tedy až po roce 1970. V tehdejším ritu bezprostředně po slibu následovala slova „Quod Deus coniúngit, homo non séparet“, další slova byla pronášena v národním jazyce. (Thanoris)

Reklama

Reklama