Magická hlubina

Na první pohled přehnaně dlouhý film, avšak během jeho sledování si člověk uvědomí, že vše je na svém místě a všechny scény jsou pro celkový dojem důležité. Magická hlubina je vizuálně podmanivý film s úžasnou hudbou Erica Serry a skvělými a přesvědčivými hereckými výkony ústřední trojice. Aktéři se dokázali velmi dobře sžít se svými rolemi - uťáplý, hlubině pomalu propadající a duchem stále více nepřítomný Jean-Marc Barr jako Jacques; štěstí hledající, sympatická a neustále kompromisy konající Rosanne Arquette jako Johana a nikoli v neposlední řadě překážky vyhledávající a dobývající, rodinný a se skvělým přízvukem charismatický Jean Reno jako Enzo. Magická hlubina skýtá nesčetná tajemství a je jen otázkou, proč jí byl Jacques tolik přitahován. Nejsilnějším momentem byl poslední Enzův pokus sestoupit do hlubiny a závěrečná (nejednoznačná) scéna. Kvalitní film, který mě i přes svou stopáž velice zaujal, pobavil i dojmul. (05.06.2013)

Myšlenka ohromná. Zpracování velice zajímavé. A výsledný dojem? To je velice těžké vyjádřit, i s hodnocením jsem měl tentokrát velké problémy. Beeson má velmi osobitý styl, dokáže udělat z komorního lidského příběhu strhující a poutavou podívanou, jak to předvedl třeba v Leonovi nebo Brutální Nikitě. Tohle je ale opravdu úplně jiný film, u kterého záleží hlavně na povaze a toleranci diváka. Vždyť každý asi zareaguje odlišně na příběh o soupeření dvou dávných přátel, který je po celou dobu veden ve velmi pomalém tempu, který postrádá jakékoli speciální efekty a všechno hraje vlastně jen na city. Beeson do toho ale vložil celé své filmařské srdce, což se na výsledku přeci jen podepsalo. Neopakovatelný závěr je pak krásným podpisem nad tímto malým, ale zároveň obrovským filmem. (28.05.2012)

Nadšený potápěč Besson se vyřádil, podílel se na scénáři i na podmořských záběrech. Obrázky z hlubin patří k tomu nejlepšímu, především úžasné snové scény. Filmu dost pomáhají výborné výkony především Barra a Rena. Hudba (Eric Serra) a zvuk získaly Césara. A Bessonovi se pod vodou tak zalíbilo, že se později vrátil s Atlantisem. (29.07.2003)

Leon a Nikita mi pôjdu po krku, ale nemôžem inak - toto a hlavne v predĺženej verzii je najlepší film Luca Bessona. A práve mi došli ďalšie slová... No, hlavne veľmi rád niekedy stretnem rozšírené verzie dvoch práve menovaných a potom sa možno aj niečo zmení. Pretože pri Le Grand bleu jednoznačne platí, že viac, je neporovnateľne viac. Režisérsky zostrih je nový film. Pútavejší, hĺbavejší, vrúcnejší... lepší. V tejto podobe mu nič z Bessonovej tvorby nešliape na päty. (Leon a Nikita by ale mohli, v očarení Magickou hlbinou sa však za nimi nebudem ponáhľať). (13.07.2005)

Krásný film o lásce k moři, která je silnější než k čemukoliv jinému (včetně lásky k člověku). Film mě hned od začátku vtáhl pod hladinu, odkud jsem se vynořil až po 165-ti minutách (samozřejmě v novém světovém rekordu). Musím se přiznat, že jsem se nachytal, jak se nadechuju společně s Jacquem při jeho prvním ponoru. Kdo má rád vodu a moře, tak není nad čím váhat - při některých záběrech moře ve spojení s překrásnou hudbou se totiž až tají dech. (25.05.2011)