Šinčó júša: Kono júša ga ore Tueee kuse ni šinčó sugiru

Start nudnější. Avšak nabyde to takového prima tempa, že člověk netuší, co ho v další episodě čeká (na rozdíl od jiných (kvanta) sérií této sezóny) a tím pádem baví. S odstupem a střídmým pohledem se však jedná o naprosto generický isekai, ničím vyloženě zajímavým. I tak se ale příjemně koukalo. Ya sure? 55 % (28.12.2019)

Žánr isekai jsem vzal za špatný konec. Převažuje u mě sledování parodií a i ty, stejně jako všechno ostatní, se přejí. Tady se jednalo o snoubení variace na Star ze Star vs The Forces of Evil (znovu mě utvrzující o jejích anime kořenech) a variace na Saitamu z One Punch Mana. V dnešní přesaturované době je potřeba na zaujmutí pozornosti něco víc než jen pár archetypů (ať už formou zajímavého settingu, zajímavého lore nebo jiného gimmicku), pokud se alespoň nelze s postavami ztotožnit. Konec první série ve mně vyvolal očekávaně milý dojem, ale zároveň i příliš "herní" a "levný" na nějaké větší emoce, vyšší hodnocení nebo na důvod pokračovat ve sledování. (05.05.2020)

Stejně jako druhý komediální isekai téhle sezóny i "opatrný hrdina" měl poměrně slušný start. Byla to také šílená a ulítlá zábava, která ale naštěstí zde nehraničila s cringem, vtipy byly povedené, parodie žánru zdařilá a postavy měli co nabídnout. Bohužel Scalp má pravdu v tom, že po čase zde dojde k tomu, kdy samotné vtipy děj neutáhnou a příběh se začíná stávat jen stále se opakujícím klišé. Ze zajímavého hrdiny, který si zakládá na své opatrnosti, se stále více stává jen další přelevlovaný superbůh, který ale pořád klade důraz na to, že je třeba se vždy perfektně připravit a nikdy ničemu a nikomu nevěřit. Někoho to možná odradí, ale překvapivě spousta hráčů RPG a MMORPG se v tomhle našla. To jsou takoví ti hráči, co běhají hodiny po lese, zabíjí prasata za 5 expů a po hodinách a hodinách grindění jdou na prvního bose, který má level 7 s hrdinou o levelu 20 a 60 léčivými lektvary. Znáte tento styl hraní? Pak tohle anime bude pro vás... Celá prostřední část je jen sérií opakujících se zápletek o boji s generály hlavního záporáka a o tom, jak se hrdina šíleně připravuje - zkrátka to jen plní název celé série "hrdina je příliš silný, ale neskutečně opatrný". Jistě nějaké náznaky posunu v ději i charakteru hlavní postavy tu jsou, ale je jich minimálně. Naštěstí měl autor alespoň vymyšlené finále první části a tak hrdina má svůj "strop" a přijde i jedno slušné překvapení, kdy 11. díl je v druhé polovině vším možným, jen ne komedií. Rozkryjí se karty, dostanete facku v podobě celého obnaženého backstory, vysvětlující proč jsou některé věci tak jak jsou a tenhle díl ve vás pak ještě chvíli rezonuje, jak překvapivý, ale zároveň i povedený byl. Je to jako kdyby se autor v poslední chvíli probral, odkryl karty a konečně příběh nasměroval někam dál. Pozdě, ale přece... Finální episoda je pak poměrně uspokojující a to hned v několika směrech. Dává ucelené zakončení celé téhle jedné etapě, není jen trapným happy endem a zároveň ukazuje jasný prostor pro další sérii. Závěr se podle mě povedl a z části i přesvědčil o tom, že bych zde další sérii viděl radši, než třeba u již zmíněného Hataage! Kemono miči. 6/10 (28.12.2019)

Někomu přijde, že po prvních epizodách se syndrom přehnaně opatrného hrdiny okouká, ale mě teda ne. Každou epizodu je něco nového. Noví nepřátelé, nové situace. Nové vysvětlování hrdinovy nemocné mysli. Navíc je zde spousta vtipů. které přesahují běžná fantasy. A ten závěr je totálně nečekaný, temný a dojemný současně. Hrdina tvrďák s poker face. Bohyně lolita s extrémími výrazy. Chování každé postavy je úplně jiné. Je radost na to koukat. Zamrzí snad jen slabý soundtrack. (24.01.2020)

Nazývat tohohle hrdinu opatrným je dost eufemismus, přesnější by bylo o něm říct, že je to autistický, perfekcionismem postižený a těžce paranoidní asociál. Hrdina, co při ničení monster vypálí vesnici, kterou předtím zachránil, který přivádí k šílenství bohy, fackuje princezny a systematicky uráží všechny okolo sebe, zároveň se ale nedá přelstít ani tím nejzákeřnějším nepřítelem a občas ukáže i svou, jinak pečlivě skrývanou, lepší stránku. Spolu s roztomile nablblou bohyní tvoří komickou dvojku, jejíž snahu o zachraňování nanejvýš obtížného a docela temného herního světa je opravdu zábavné sledovat. Občas je to ovšem trochu pokleslá zábava, která se dost podezřele vyžívá v tom, že z většiny žen (i bohyň) dělá karikatury. Ve finále se pak ale najednou dočkáme vážně míněného plot twistu, který má vysvětlovat a ospravedlňovat hrdinův psychický stav, a následně dokonce i snahy o jakousi osudovost, a i když to není vymyšlené špatně, vzhledem k předchozímu intenzivnímu bizáru to bohužel moc nefunguje. (07.03.2021)