Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Soukromý jasnovidec Mathias Scibolini řádně a k plné spokojenosti klientů vykonává své povolání. Když pak dojde k začlenění jasnovidců do komunálního podniku, věští dál pod svým občanským jménem Matěj Šibolín. Rozbují se administrativa, věštecké služby jsou lajdácké a spokojenost klientů klesá. Po pracovní době je ale možno zajít do jasnovidcova bytu, kde je všechno, jak bývalo dříve. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (35)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Devět let od Vítězného Února se už bere jako výchozí samozřejmost, že veřejné služby nestojí za nic a člen socialistické společnosti nemá možnost koupit si kvalitu (resp. produkt vůbec) jinak než prostřednictvím tzv. melouchů - dnes zcela nepochopitelný terminus technikus. Co však zůstává akuální, je reflexe znehodnocující plutototalitní algoritmizace nealgoritmizovatelného - ať neviditelnou rukou trhu nebo viditelným státním dekretem. Podařená, ve své době přece jen dosti odvážná satirka (pouhé čtyři roky po Gottwaldově smrti), plná tehdejších profláknutých, kupodivu však velmi dobře zde působících herců. Dosti odvážné je zvláště vročení fiktivního "odborového časopisu okultních pracovníků Jasnovidec", totiž 1950 (s článkem "Za vyšší obsahovost věštby"; následující obrázek Kopeckého v průvodu s transparentem, z nějž čteme jen závěr "...dec náš vzor" nepřipouští pochyby, kdože a hlavně odkud je onen vzor). Rok 1957 je počátkem Roháčovy filmové tvorby a Konec jasnovidce je také Šlitrovou filmovou prvotinou. Díky všem těmto okolnostem stanovuji rok 1957 jako začátek tzv. "mezidobí", resp. "počátku tání" (srovnej též, jaké filmy se točí před tím a jaké se také točí potom), vrcholícího dalším "přelomovým" rokem 1963. Samozřejmě je tedy nutno uznat Konec jasnovidce za epochální film. Příznačné je, že takřka po celou svou epochu byl, referuje-li zde Oskar správně, zavřen v trezoru. (Hodnocení: Viděl bych to na tři a půl hvězdy. Výsledek je dán Šlitrovou muziku a krásnou scénou v kanceláři věšteckého komunálu. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Přesně jak je zde již zmíněno, velice trefný a "odvážně" laděný pohled na byrokratický systém pod taktovkou rudých budovatelů. Skvělé satirické, politicky laděné popichování, u některých herců málo viděné velmi mladé tváře a samozřejmě vynikající Miloš Kopecký. Nejen filmové uvolnění se skutečně blížilo. Téma věštění budoucnosti na konci 50.let v ČSSR, je na tomto výborném snímečku to nejtrefnější. ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Je to fajn satira a na svou dobu je i dost odvážná, ale bohužel mi přišla úplně zbytečně rozvleklá. Sice ty jednotlivé návštěvy něco do sebe mají vždycky, ale stejně mám pocit, že kdyby jich bylo míň, asi by se nic nestalo. Natočené a zahrané je to ale slušně, to určitě. Líbilo se mi to, ale ani mě to bůhvíjak nenadchlo. Lepší 3* ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Konec jasnovidce, krátký filmeček Svitáčka s Roháčem, je hravě kritickou burleskou. Rozverná přizpůsobivost je v podání vynikajícího hereckého obsazení odzbrojující. Nezbedná nadsázka ve škádlivosti odhaluje vystrčené pozadí a v nasazení je prožitek i touha. Hlavní hvězdou je jasnovidec Matěj Šibolín alias Mathias Scibolini (úchvatný Miloš Kopecký), neurvale líný a zavádějící v socialistickém pracovním procesu, mysticky okouzlující a uhrančivý v závanu zdravé poctivosti a svobodné vůle. Nejzaskočenější postavou ze schizofrenní situace je Jelínek (dobrý František Filipovský), čekající na vzdálené dědictví. Ze zájemců o předpovědi zaujme vdavekchtivá laborantka Marcela Vojanová z Kladna (příjemná Jiřina Bohdalová), její nespokojený snoubenec Karel Vaníček z Kročehlav (dobrý Josef Kemr), zákeřným moribundem postižený Josef Vobrna (skvělý Vladimír Menšík), či nadnesený ředitel národního podniku Osmík (příjemný Miroslav Horníček). Z dalších rolí: účetně pečlivá asistentka Soňa Krásná (Jana Werichová-Kvapilová), správnou provozní atmosféru navozující hráč na pilu (Jiří Sehnal), či všímavě nepromíjející pokladník (Ota Motyčka). Zábavné, okouzlující, krátké, dostačující. Rozverná hravost je trefná. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„A to vás vždycky vyhoděj, nebo jdete sám?“ –„No však to znáte, napřed vás vyhoděj a potom, to už jdete sám.“ Nadprůměrná komedie, ale hlavně pěkně rýpavá satira. Krásná proměna ze soukromého „podniku“ na státní demonstrovaný úsměvnými písemnostmi, hesly (Dej si hádat z ruky, ušetříš si muky), úřednickou „pásovostí“ a transformací tajuplného mistra na burana-rutinéra (oficiálně). Potěší plejáda (na daný formát) až štědře obsazených rolí a roliček v čele s mistrným Kopeckého Šibolínem (vychytaná pracovna, rituál). Dávám solidní 4*. „Já du teďka na ústředí kvůli těm premiím.“ –„Co myslíte, dostaneme je?“ –„Jo, to kdybych věděl.“ ()

Zajímavosti (4)

  • Vladimír Menšík vystupuje v příběhu jako Josef Vobrna. Když mluví se zapisovatelkou, říká, že se narodil 9. října 1921 v Ivančicích u Brna. Menšík se skutečně narodil 9. října v Ivančicích, ovšem v roce 1929. (Belsazar)
  • Bedřich Zelenka, scenárista příběhu, vzpomíná v Úsměvech (1997), že film byl dán k ledu pro přílišnou kritičnost. Promítán byl prvně až v roce 1963. (sator)

Reklama

Reklama