Bouře duší

Velmi slusny silny valecny nehrdinsky pribeh vypraveny z pohledu, ktery historie ignoruje. Prestoze je to natoceno s malymi prostredky,je zde hodne myslenek k premysleni a bohaty hudebni doprovod. Naivni teenager je uprostred prvni svetove valky na vychodni fronte. Jde o adaptaci romanu Alexandra Grinse z roku 1934 a jeho frontove zkusenosti. Malebne sceny hsou podobne platnum starych mistru. (10.05.2021)

Akokoľvek som sa snažil, nevedel som sa na film naladiť. Film síce má nádherný vizuál plný krásnych scén, no celkovo je bez duše. Jednoducho chladný... Film obsahuje pomerne málo dialógov, mnoho z nich je tak trochu od veci, Vôbec nepopisujú v akej situácii sa Lotyši a Lotyšsko ako také ocitlo ani kam smeruje. Chvíľu tu sú Nemci, popom Rusi a divák, ktorý nepozná dejiny sa musí úplne stratiť. Akoby režisér predpokladal, že celý svet pozná dejiny Lotyšov. Obrovskú zásluhu na tejto informačnej katastrofe má český dabing. To, že je tiež bez duše by až tak nevadilo, ale keď sa už neprekladajú informačné texty v úvode i závere filmu, tak niekto urobil chybu. Po skončení filmu som mal pocit, že tie nepreložené texty by mi dali viac než celý film. Ďalší prúser sú neotitulkované ani nepredabované scény kde sa hovorí rusky alebo nemecky. Niečo sa pochytiť dá, ale nie všetko. Úplne najväčší problém však vidím v tom, že film vlastne nemá príbeh. "Len" sledujeme osud pre mňa nie príliš sympatického mladého Lotyša. Mohol to byť super film, ale nestalo sa. Pekné obrázky ani bojové scény nie sú všetko...60%. (21.07.2021)

Pohled na první světovou válku 1)  z pro nás nezvyklého úhlu nepostrádá zajímavost._____ 2)  Rozpočet je očividně přiměřený lotyšským možnostem, ale celkovému vyznění filmu nijak neubírá._____ 3)  Oto Brantevics (mladík Arturs), věk nezjištěn, byl vybrán z 1 300 uchazečů o roli přesto, že dosud neměl žádné herecké zkušenosti. 28letý Raimonds Celms (Artursův bratr Edgars) mě rovněž zaujal._____ 4)  Výstižný koment o kvalitě dabingu: Mates Hradecky***. (15.09.2021)

Průměrná až podprůměrná bitevní vřava za císaře pána, zprostředkovaná lotyšskou armádou. A právě exotika v podobě vzácně vídaných vojenských stejnokrojů značky Lotyšsko je na filmu tím nejzajímavějším. Celkový dojem z filmu je ale vyloženě záporný. Snímek postrádá nějakou vrcholnou scénu. Za dvě hodiny si nevytvoří nic unikátního. Bitvy jsou povětšinou jalově natočené, nejde z nich žádné napětí ani energie, v úžasu jsem z nich rozhodně nezůstal.  Navíc lotyšská armáda není žádný pluk, nýbrž sestává z pár vojáků, co čítají tak maximálně rotu. V popředí dějství stojí extrémně nesympatický sedmnáctiletý mladík, který je měkkota (klišé č. 1) a nerad zabíjí protivníky (klišé č. 2). Narukoval po násilné smrti své matky (klišé č. 3), načež spolu s ním do armády vstoupil i jeho postarší otec - válečný veterán (hovadina úděsná). Působilo to směšně. Mladíka ztvárnil otřesný typ jménem Oto Brantevics, který má v repertoáru jednu grimasu, víc nepředvedl. Je znát, že režisér Dzintars Dreibergs absolvoval na poli hraného filmu svoji premiéru. Předtím točil jen samé dokumenty, jistě záslužná práce, ovšem hraný film má zcela jiná kritéria, které režisér plně pomíjí. Absolutně se mu v prvé řadě nedaří diváka zaujmout. Klidně mohl z extrémních situací na bojišti, kterých se jistě mohla naskytnout hojnost, vytěžit stěžejní adrenalinový bod svého vyprávění. A neděje se tak. Mimo bojiště je film ryze skvoucí tragédie, rozplizlé vyprávěnky mimo bojové zákopy a valy jsou těžce nezvládnuté, naprosto vše působí nudně a prázdně. Ke všemu se na obzoru rýsuje rušivá a nadbytečná romantická linka s místní děvečkou. Na bojišti se divák občasně umaže od nečistot a krevního průtoku, jenže je toho poskrovnu. Dvě hodiny se vlečou. Závěr to sice nevytrhl maximálně, ale i tak se v něm stačí sejít to nejlepší. Poprava vojáků má rysy drastické podívané, náhled na ústřední  postavu nabral cosi méně šablonovitého, jenže režisér s tím stejně přišel pozdě a s novým rozměrem svého hrdiny neuměl až tak dokonale pracovat. Vždy bude platit, že filmy z 1. světové války většinou souboj o atraktivitu s filmy z 2. světové války prohrávají.  Najdou se výjimky, třeba 1917 bylo poutavé a svěže natočené, Tohle drama prostě v ničem (technicky nebo emočně) nezapůsobilo. 4/10 (14.02.2022)

Už dlouho se mi v poště nerozsvítil červeně panel Early warnig system. A přiznávám, že ani jsem jej delší čas neaktivoval já sám. Válečných filmů je po málu, svět zaplavil Netfix s nekonečnými seriály ze všech možných dob co si jen vzpomenete. Samozřejmě jsou rasově i genderově vyvážené tak jak má být, ale krom pár vyjímek mne tahle přibarvená a aromatizovaná filmařina nějak extra nebaví. Na nás válečníky jako by se zapomnělo. Snad jen Rusové točí ty své gerojsky často historicky dost nevěrné snímky kterak vyhráli druhou světovou. Proto mne trochu udivily prchající pavouci z blikajícího červeného nápisu a zpráva od přítele Necrotongue s upozorněním na tento film. Lotyšská první světová, to dávalo tušit trochu jiné reálie než na které jsme zvyklí ze západní fronty. A také že jo. Hned od začátku divák pozná, že kouká na poctivou záležitost už jen z hlediska výpravy. Jsou to detaily ale na ty jsem vysazený... Třeba hrdina jde po ulici a za ním jen tak projede náklaďák a veze na korbě kostelní zvon. Dokonalé. Nebo v bitvě, kde proti zkušenému nepříteli stojí skoro děti krčící se v zákopech najednou jeden z těch přikrčených kluků vyndá ze zákopu žábu a položí ji na kraj palpostu aby mohla odskákat do louky mimo tu řež... Jak lépe vystihnout dětskost a nepatřičnost toho všeho ? Lotyši to historicky také neměli jednoduché což je vidět ve filmu. První světová, bolševická revoluce... Film končí kdesi ve dvacátých letech. Hrdina vtoupivší do střeleckého pluku jako dítě v necelých sedmnácti letech odchází do důchodu se 4 zraněními v 21 letech jako starej zmrzačenej chlap (a to nemluvím o psychice). Na prsou se mu sice blyští přišpendlený smaltovaný křížek coby vyznamenání, ale co z toho? Na statku je třeba zdravého chlapa... A to měl kliku, že on to všechno přestál.  Bohužel netuší to, co divák dobře ví. A tím je, že za 15 let začne kdesi v Norimberku v pivnicích pokřikovat kníratý fanatik s patkou, kterému začne naslouchat čím dál více lidí... Lotyši opravdu překvapili. Tohle se může směle rovnat k válečným plnotučným záležitostem! Něco málo a nevím přesně co (snad hlubší propojení s hrdinou), mi tam ale chybělo. A tak dávám i tak za 4 vejce na tvrdo! * * * * (15.05.2021)