Malířka a zloděj

Kronika jednoho (zrodem) nepravděpodobného přátelství, u kterého do poslední chvíle není jasné, komu toto přátelství více prospívá, kdo z něj nemanipulativně(!) více těží, komu dává křídla - neblouzněte mi zde tedy něco o stockholmském syndromu, to fakt vypadá jinak! Nicméně, pominu-li, že mně The Painter and the Thief (2020) vrátilo víru v lidský rod (ryzímu přátelství mezi mužem a ženou a mezi příslušníky dvou národů nic nebrání, možnost druhé i třetí životní šance existuje), jedná se o výborně natočený dokument, Benjmanin Ree má fakt talent. Když si vezmeme, nakolik se mu povedlo vyhmátnout silný příběh a - neopouštěje konvence dokumentárního filmu - se formálně přiblížit standardům hraného filmu (dramatický oblouk, flashbacky, paralelní pohledy na tutéž situaci), zaslouží si pro svou tvorbu být dále sledován. A ano, přiznávám, pátou hvězdičku přihazuju za českou stopu, lhostejno, zda se Barbora Kysilková stále identifkuje jako Česka, stačí mně vědět, že z naší krajiny vycházejí talentovaní umělci, se srdcem na pravém místě! 85 % (09.02.2023)

Jakkoliv na mě některé bezeslovné scény působily zdlouhavě, je to dokument, který ve mně dlouho dozníval. Jako hyperrealistické obrazy hlavní protagonistky. Na obraze vidíš chcíplou labuť v rákosí, je namalovaná perfektně, přesně až doslovně, proč se tedy zjevnému obrázku vůbec věnovat a prohlížet si ho? Protože v divákovi probouzí mnohem víc, než co na první pohled vidí. Je krásná, trochu znepokojivá, ten obrázek v tobě začne propojovat nitky různých spojení a významů, zadře se ti pod kůži.... I hlavní hrdinové dokumentu jsou na první pohled jednoznační, až klišé - trochu šíblá a umanutá malířka bez peněz a zlodějská smažka. Jenomže nic není tak očividné, jak to vidíme. Pozvolný dokument nás provádí střípky jejich konverzace i bezeslovné komunikace, která se složí do mnohem pestřejšího obrazu, než se prvně jeví. ____ Nemám zájem pátrat, nakolik bylo jejich chování podřízeno dokumentu. I tak je jasné, že ze stovek hodin natočeného materiálu si autoři museli vybrat to, co vyhovovalo jejich záměrům a jiný autor by z toho složil zas jiný portrét. Ale to, co ve finále vidíme, mě uchvátilo. Je to portrét dvou lidí, jejich interakce, jejich snah a jejich traumat a má mnohem větší vypovídající hodnotu, než jen vyprávění o jedné krádeži a nezvyklém přátelství. Protože je to všeobecně platné, všichni máme nějaké rány a všichni bychom na ně chtěli najít lék. Zároveň jde o příběh o umění a jeho síle, o možnosti komunikovat se zdánlivě zcela odlišnými lidmi. A nadto je to neskutečně optimistické vyprávění. Kupodivu. (03.04.2021)

Zaujímavá konfrontácia zlodeja Karla a okradnutej umelkyne Barbory, ktorých spojil jeden zúfalý čin Karla. Kto by to bol čakal, že z toho napokon môže vzniknúť priateľstvo? Barbora sa pre Karla stala akýmsi anjelom a mal skutočne šťastie v nešťastí, že narazil na takú milú a zhovievavú bytosť. Karl bol svojim spôsobom dobrák, akurát sa dostal do akejsi špirály, odkiaľ nie a nie ujsť. Barbora sa mi zdala tak trochu naivná, a vôbec sa nečudujem, že jej priateľ na ňu žiarlil. Čo sa týka dokumentu, bolo to celkom zaujímavé, akurát si myslím, že z tohto mohli pokojne spraviť aj hraný film, keďže epická línia tu bola lepšia ako u mnohých kúskov, ktoré sa dočkali klasického filmového spracovania. 3* (12.01.2023)

Formálně by se snadno mohlo jednat o tradiční časosběrný dokument, v němž filmař v náhodných intervalech navštěvuje své hrdiny. Ree však má do sebraného materiálu propsal i zjevný cit pro dramatický oblouk, a tak se nebojí využít flashbacků či převyprávění týchž událostí z různých úhlů pohledu. Co se v první chvíli jeví jako nejasné a zkratkovité, se později většinou dočká smysluplného vysvětlení. Toto vyznění podtrhuje i silný konec, nabízející až nečekanou osudovost a optimismem prosycenou bázeň vůči životu. Více zde. (31.10.2021)

Velmi netradiční příběh. Malířka i zloděj není o krádeži, ale o nalezení vztahu dvou na první pohled úplně odlišných lidí. Zloděje je vám po chvíli líto, jelikož vidíte, že má život dost nahnutý a vlastně neví, jak se svými vnitřními démony bojovat. U malířky je to také komplikované, jen vám to film neservíruje okamžitě, ale nechá vás velmi pomalu nasávat její příběh. Závěr filmu je skvělý a vlastně až překvapivě happyendový, tedy o to dojemnější. Nicméně bych měl jedinou výtku a to pomalejší tempo i na celkem krátkou stopáž. Je tu spoustu scén, které začínaly budovat očekávání v nový zvrat/posun, po kterých přijdou scény, které jsou vyplňující, ale nijak neposunují příběh. Jsem ale s dokumentem ve výsledku víc než spokojen, protože když si ho v hlavě zpětně celý prolítnu, je mi vnitřně dobře :) (27.10.2021)