„Já už budu hodný, dědečku!“

Jó holt pro mne naprosto nejzábavnější film s Milošem Kopeckým. Hlavně ty neuvěřitelně směšné reakce cholerického pana Bergnera (někteří si ho pletou s Valdaufem). Obzvlášť je třeba připomenout, že film si všímá ožehavého problému mezilidských vztahů...tak často diskutovaných a právem diskutovaných tak často neboť je to problém velmi ožehavý. Docela zamrzí, že Schulhoffovy filmy jsou zde tak zatracované.... jasně nemá to žádnou extra kvalitu, ale na tyhle filmy se dívám když si chci odpočinout a pobavit se u něčeho nenáročného....a to tyhle "normalizační ptákoviny" (jak se tady někteří rádobygurmáni vyjadřují) splňují dokonale.... (29.06.2011)

Tahle Schulhoffova komedie se mi líbí víc než ty jeho komedie panelákové. Je to velice vtipná satira namířena mezi skutečné misantropy. Jako satira je nadsazená, ozvláštněná snem, v němž se zjeví kouzelný dědeček - trochu to připomíná starší film Tři přání, který se snaží napravit zlostného a afektovaného nepřítele lidí. Píšu to přitom s vědomím, že ani já zrovna dnešní společnost nemiluji, ačkoliv svou zlost nedávám najevo výbuchy mezi lidmi, ale taková je prostě doba a sám herec Bergner to vyjádřil v televizním vysílání z Brna správně, že totiž k misantropii může vést právě odpor ke konvenčnímu chování a pokryteckému chování. Miloš Kopecký byl skvělý, Jiří Lír milý, dámy Hajská a Motlová jedna báseň... Snad skutečně jediná pětková komedie Petra Schulhoffa. Dneska se už satira nenosí, aby se nikdo neurazil a nedal autory k soudu. (16.04.2017)

Já už nemůžu, já už prostě nemůžu..Za scénu ze strarou babkou, která bydlela za rohem:-) Dobrý byla i ta Filipovský versus Kopecký:-) Po "Já to tedy beru šéfe"...! další zdařilá situační komedie od Petra Schulhoffa. Skvělé komediální nápady a dobré obsazení to byly asi hlavní klady filmu. Miloš Kopecký alias sobecký cholerik Theodor Bergner, odvedl velmi dobrý výkon (role mu slušela), docela dobře si dokáži v této roli představit např. Hugo Haase, který měl s Kopeckým společný alespoň ten ironický až sarkastický pohled na svět.. (12.05.2006)

Svébytná komedie zahrnuje všechno, co má film tohoto druhu mít. Že Miloš Kopecký byl (zemřel) a je (přetrvává) velkým českým hercem, je mimo diskusi. Tato moralita, která ukazuje mnohé z kulis normalizačního Československa (scény v divadle, Bergnerův výstavní blábol v televizním vystoupení) druhým dává minimální prostor. Přesto i tady nalézáme perly: jak obě drbavé sousedky Hajská, Mottlová), tak psychiatr Filipovského nebo noblesní kolega Bašta Svatopluka Beneše, ale i dědoušek již viditelně stárnoucího Ladislava Peška či ironická choť Aleny Vránové jsou dokonalí. Snaha diváka pobavit někdy až nečekanými gagy (závěrečná Bergnerova svlékací scéna) také nevychází naprázdno. Kvality filmu ještě dále vyniknou při srovnání se soudobou národní filmovou produkcí. Buď jak buď, tato Schulhoffova navíc původní autorská práce zaslouží plné uznání. (07.04.2014)

Miloš Kopecký jako neodolatelně cholerický nelida, který se potýká s nástrahami připravenými důmyslně a vtipně napsaným scénářem, a který během třiaosmdesáti minut tak krásně seřve tolik otrapů, že srdce každého misantropa a vzteklouna prostě musí poskočit.. Film se mi líbil moc, ale uznávám, že s kýmkoliv jiným v hlavní roli by to jistojistě nebylo ono.__P.S. Kdyby Já už budu hodný, dědečku hráli v kině, poslal bych tam povinně všechny, kteří tvrdí, že nemám rád lidi. Sál střední velikosti by snad stačil. (04.01.2012)