Gangy New Yorku

Naprosto velkolepá historická podívaná. Ruce, které postavily Ameriku. Přesně tak, ať už pouliční nebo vrcholová politika, každá má svůj způsob. Morální hodnoty, úcta k otcům a dodržování nepsaných pravidel. To je možná to, co odlišuje pouliční politiku od té vrcholové. V tomto je ten nádherný kontrast mezi Tweedem a Řezníkem "Not our future". I pouliční řežba má své zákony, alespoň je měla v 19. století. Naprosto excelentní Daniel Day-Lewis si rozhodně zaslouží samostatnou hvězdičku navíc. Tohle byl nepochybně začátek současné společnosti ve Státech " v kapse pár drobných a s nadějí v očích přijíždějí, aby na obzoru spatřili zemi".. Starousedlost v Americe je, byla a bude jen prázdná fráze. Socha indiánského náčelníka v ústředí, klasického amerického politika, Williama Tweeda, je němým svědectvím událostí minulých. Tak, jako hladovějící Irové, přicházeli stovky let evropané do indiánské země, aby tu mezi sebou vedli války a nazývali se starousedlíky. Ne že by mi Leonardo úplně neseděl, ale asi bych si dokázal představit na jeho místě někoho jiného. Ovšem chvílemi je vynikající. Možná by neškodilo trošku zkrátit dilema mladého Vallona, jestli se má spustit s Jenny, nicméně to, jak to režisér pojal, je potřeba respektovat. Nabízí nám nevídaný snímek, ať už si tady ty tisícibodaři z čsfd píší co chtějí. (05.10.2012)

M. Scorsese je patriotický Newyorčan. Ostatně to prokazuje natočením řady tematických filmů během své bohaté a úspěšné kariéry. Války gangů v polovině 19. století jsou důležitou součástí historie New Yorku. Nápad umístit děj filmu do tohoto období, je nepochybnou snahou o poctu rodnému city. Nicméně zde se to prostě nepovedlo. Jak se říká. I mistr tesař se někdy utne. Ono mít ušlechtilou myšlenku něco natočit, sehnat dobré herce a peníze samo o sobě nestačí. Film musí předně něco sdělovat, něco divákovi předat. Mně ten film nepředal vůbec nic. Není v něm nic, co by stálo za zapamatování. Nenabízí ani strhující akci, ani atmosféru, nenutí k zamyšlení. To město 19. století se nepodařilo oživit. Je to obrovská sterilní kulisa, ve které se pohybují stovky komparzistů v kostýmech. Naprosto bezdůvodně a chaoticky popochází sem a tam a vytváří jen další kulisu, ve které se pohybují hlavní herci. Tito spolu vedou patetické rozhovory o ničem. Vedou bandy chlapů, kteří do sebe bodají nožema. Nikde není vysvětleno, proč se tak nenávidí, za co ti lidé bojují, co jsou jejich cíle a motivy. Nedaří se předat prakticky žádnou emoci. Ani dějem, který je nudný a nezáživný, ani hereckým výkonem, který nemá oporu v uvěřitelnosti konání postav (Ani herci zdejších kvalit s tím nic nesvedou.). Ztrácí se logika v času a prostoru. Zůstává chaotický dav komparzu, který vytváří lidské mraveniště. Nad tím vším se pohybuje Day-Lewis jako Bill Butcher, (postava která podle wiki zemřela 1855). Se skleněným okem a záludným úsměvem se stává králem této grotesky. 45% (22.09.2016)

„Hádžete kamene do každého, kto tu vystúpi z lode!“ – „Keby som mal pušku, strieľam ich.“ Monumentálnym GANGOM V NEW YORKU príliš ublížilo, že režisér Scorsese (TAXIKÁR, ŠPINAVÉ ULICE, ZÚRIACI BÝK) na nich pracoval niekoľko desaťročí a samotné nakrúcanie bolo vyčerpávajúce (zvyšovanie rozpočtu, zvyšovanie počtu nakrúcacích dní), údajne kvôli ťažko ovládateľnej producentskej dvojke Weinsteinovcov (napriek tomu Scorsese svoj ďalší film, LETCA, nakrútil hádajte v koho produkcii). No hoci má snímka mínusy (prehnaná dĺžka, slabší scenár, odťažitý DiCaprio, pateticky podané myšlienky o krvavom zrode americkej demokracie), je prítomná fascinujúca atmosféra (šialenou hudbou podmaľovaný úvodný masaker je neuveriteľný). Minimálne po vizuálnej (kostýmy, výprava, masky a dekorácie dávajú filmu takmer až futuristický sci-fi nádych "alternatívnej doby") a hereckej (Liam Neeson, mäsiar Day Lewis, John C. „Šťastný Jack“ Reilly, Brendan „Mních McGinn“ Gleeson) stránke pozoruhodné. (13.11.2004)

Gangy jsou docela dobrý a nadprůměrný hollywoodský historický velkofilm, ale na Martina Scorseseho je to trochu ploché a poněkud málo přesahující běžnou naraci filmu. Celý snímek je dost plastický, výpravný, ale na to, že ho Martin Scorsese nosil v hlavě a připravoval snad dvacet let, jsem čekal skutečně něco jiného, trochu jiný kalibr... Takhle skončil někde na úrovni Scottova Gladiátora, mistrná režie, bravurně zvládnuté řemeslo, úžasná práce s herci, ale hlubšího významu a mnohovrstevnatosti se nedočkáme... Chybí tomu ona příslovečná Martyho příchuť výjimečna... (27.04.2007)

Joo, to se ještě na Mannhattnu neprodávala zmrzlina, nejvyšší mrakodrap by se dal spíš nazvat jako stromodrap a telefonní budky tu upomínaly spíš kadibudky. Zvláštní konglomerát násilí, pomsty a strachu a k tomu přimíchané dějinné prvky z novověkého New Yorku. Pěkná řezničina, už vím, kam bodnout profesora, když mě vyhodí ze zkoušky. Nepochopil jsem, o čem film je...co je hlavní point tohoto filmu. Pomsta? Gangy? Scorsese se asi nerozhodl, naservíroval triviální snímek od A do Ž a jediné, co v něm stojí za řeč je Day-Lewis. Patrně se už na tento film nikdy nepodívám z nedostatku chuti. Scorsese mě absolutně nedokázal zaujmout. (27.12.2007)