Víly z Inisherinu

Jak moc už je zle, když se s vámi nebaví ani vesnický idiot..? McDonaghův smaragdový kámen broušený laskavostí, malicherností a smutkem. Tři pánové pod keltským křížem dle očekávání výborní, překvapením je, jak se jim minimálně vyrovnala Kerry Condon. Dávám pět ustřihnutých prstů, které mi postupně zaklepaly na dveře skepse, že se už netočí filmy s velkým srdcem a velkým F.. (21.12.2022)

Kdo viděl Bruggy, má dvojici Farrell/Gleeson od té doby nerozlučně spjatou a díky tomu bude v této poměrně pochmurné depresivní záležitosti hledat alespoň náznak černé komedie. McDonagh zvolil vhodné prostředí vzhledem ke konfrontaci mezi bývalými přáteli a skvěle pojal charaktery postav. Zmiňovaná dvojice je fenomenální a byla zábava hledat, kdo z těch dvou je vlastně větší magor. Co se zpočátku jeví jako taškařice z náhle nafouknutého ega se vyvine do těžko předvídatelných sitaucí. Vskutku řemeslně zmáknutá filmařina s propracovanou psychologií postav, ze které divák nebude duševně v pohodě. Ale i negativní emoce zapříčiněná melancholickou formou i obsahem je známka kvality. (22.12.2022)

Zcela netradiční film o přátelství, který začíná tím, že ono přátelství z ničeho nic jednostranně končí. Z dosavadních filmů dramatika Martina McDonagha jsou The Banshees of Inisherin zatím tím nejvíc komorním a připomínajícím divadelní hru, žádnou dynamickou akci tedy rozhodně nečekejte. Střídání humoru (často velmi černého) a tíživě depresivních témat bylo vždy devízou tohoto britského scenáristy a režiséra, ale u Banshees je to tentokrát i přes sevřené pojetí opravdu horská dráha protichůdných emocí, která vás i přes četné návaly smíchu na konci totálně zdeptá. Herecké výkony všech zúčastněných jsou bravurní, zvlášť Colin Farrell si svého bezelstného a urputného irského zabedněnce neskutečně dává. [Vancouver International Film Festival 2022] (05.10.2022)

Ak práve v Írsku nešarapatil zemiakový hladomor, isto iste tam šarapatilo chronicky zlé počasie, alkoholizmus a dlhá chvíľa. Izolovaný ostrovček na západ od pobrežia vyprodukoval mnoho osamelých a nešťastných ľudí. Dvaja hlavní hrdinovia mi sympatickí každopádne neboli, zato Siobhán a Dominic si získali moje srdce (a áno, aj miniatúrna oslica Jenny). Niektoré scény (napr. prvá spoveď kňazovi) vo mne vyvolali nekontrolovateľné výbuchy smiechu, nižšie ako plné hodnotenie tu neprichádza do úvahy. (15.12.2022)

Víly smrti z Inisherinu začínají jako taškařice o nafouknutém egu, ale přerostou v jinotajný příběh o laskavosti a marnivosti. Farrell s Gleesonen pod vedením Martina McDonagha znovu excelují. Špičkové dialogy, pátrání po důvodu toho všeho a velmi pomalu eskalující konflikt pohltí a až na drobnou pomalejší pasáž v polovině jde o excelentní práci. Burwellova minimalistická hudba krásně pasuje. Prostě už tě nemám rád. (17.12.2022)