Akira

Japonci jsou prostě šílenci. Ono to ze začátku vypadá na pořádné béčko, kde se to bude rvát a zabíjet beze smyslu, ale takový snímek "Akira" rozhodně není. Je to filosofické sci-fi se skvělými postavami a výbornými momenty. Další úchvatná ukázka toho, co to znamená japonské umění, které spojuje brak i myšlenky, které béčková produkce standardně není schopná prezentovat. (02.09.2014)

Moje první setkání s anime, při kterém se snažím být zcela nezávislým a nezaujatým pozorovatelem. A tak musím vyzdvihnout (na svou dobu) vynikající animaci, překvapivě zajímavý hudební doprovod (na pozadí skvělého zvuku), řadu působivých originálních scén (ničivý útok velkých loutek) a snad, ale to už trochu nejistě, i pojetí některých "univerzálních" objektů téhle rádoby filosofické disputace (akira-erupce energie). Přesto ale současně MUSÍM odmítnout názor, že anime (i takovéto a to prý je akira jedním z kultovních) přináší alternativu "běžné" kinematografie pro náročné - stále jde především o příběhově jednoduché akční vybití, jehož přitažlivým prvkem, ale současně zásadním omezením je dynamická akční masáž (přiznejte si, všichni, kdo anime tak bráníte - děláte to kvůli těm dost uměle naroubovaným scénám oddechu a někdy dokonce jakéhosi rozjímání nebo kvůli velmi přitažlivě podané akci, která díky kreslené formě může jít za hranice akce hrané?), do kterého je až filosofická hloubka naroubována uměle a účelově a jehož příběhu při atraktivnosti formy odpustíme takové zkratky a nelogičnosti obsahu, kvůli kterým bychom hraný film strhali a poslali nemilosrdně do béčkové kategorie. Ano - v hodnocení anime zde na csfd (včetně Akiry) se poměrně často objevuje slovo kyberpunk a toto slovo prozatím mou jedinou zkušenost s anime skvělě zastupuje v paralele s hudbou - jsem schopen jít i na punkový koncert a být na jeden večer stržen jednoduchou, drásavou snahou pojmenovat svět, ale osobně si daleko radši a třeba nejen jednou, ale mnohokrát, pustím Pink Floyd nebo symfonický koncert. (25.05.2008)

Csfd hodnotenie v mojich očiach opäť zostáva záhadou. Genialita, klasika? Kdeže! Prvotná myšlienka postapokalyptického Neo-Tokia ma nadchla a i keď niesom žiadnym fanúšikom anime, musel som si Akiru okamžite "zohnať". Prvých pár desiatok minút mierneho nepochopenia nahradila skvelá atmosféra a dobre načatý príbeh, ktorý sa však v druhej polovici mení na expozíciu kreslených výbuchov, násilia a ničenia mesta zmutovaným týpkom. Wtf happend.. and why? Nie že by sa mi niečo podobného nepáčilo, ale očakával som fakt odlišnú záležitosť. Keby autori viac zabrali po dejovej stránke.. holt. Sklamanie, toto ide mimo mňa. (17.09.2013)

Epic has a new dimension. Do posledního puntíku propracovaná scifi manga. Oslňuje nejen akčními sekvencemi, ale i složitým existencionálním příběhem, psychedelickou hudbou a především dechberoucím a velkolepým závěrem. Zároveň se stává filosofickou esejí do budoucna. Jistě, ze začátku začne pro diváka jistá dezorientace, ale po čase se naladí na správnou strunu a už to s ním jede jak na horské dráze. Nedá se uniknout, Akira vás totiž totálně pohltí.... (25.01.2009)

Korupcia, terorizmus, fanatizmus, násilie, policajný štát, gangy, psychologické experimenty, srach s jedným spoločným menovateľom. Príchod spasiteľa. Akiry. Cyber-punk. YES!!! V roku 1988 vznikla pod rukami režiséra Katsuhira Ôtoma filmová verzia (s kľudným svedomím môžem povedať legendárna) pôvodne 6-zväzkovej manga predlohy Akira. Príbeh zasadený do Neo-Tokya 30 rokov po 3.svetovej vojne. Mesta znovu obnoveného, ale nestabilného, ale od základu prehnitého všemožnými štruktúrami a živlami. Tu sa rozohráva príbeh Testsua, člena pouličného gangu, v ktorom sú neštastným experimentom prebudené nevídané psychické schopnosti. Celý príbeh a depresívna atmosféra Akiry je v silnom kontraste s napr. Miyazakiho snovými úletmi. Áno, aj tak to mám rád. Aj sci-fi, aj temno, neistotu a s ňou spojenú nádej. Ak keď je to citlivo zmiešané a intenzívne podávané, nemôžem ináč ako za plný počet. Verím, že s ďalším pozretím to bude ešte krajšie. (01.11.2005)