Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrají:
Vlasta Burian, Marie Štrosová-Steinerová, Vítězslav Vejražka, Jaroslav Marvan, Zdeňka Baldová, Dagmar Lehovcová, Václav Trégl, Helena Bušová (více)Obsahy(1)
Majitel půjčovny lodiček a převozník Ryba sídlí celý život v domku u řeky, která se často stává osudnou pro plavce i sebevrahy. Protože jsou však Rybovou zásluhou mnozí tonoucí zachráněni, stává se Ryba velmi populární osobností celého kraje. V okamžiku, kdy už se svérázný muž chystá oslavit svého stého zachráněného nešťastníka, dovídá se o připravované regulaci řeky, která jej připraví o práci. Regulaci má shodou okolností na starosti mladý inženýr Pánek, který se zamiloval do Rybovy dcery. Když se o tom Ryba doví, důkladně se opije v několika hospodách v nedalekém městečku. Zatím se v řece topí dlouho očekávaný stý nešťastník. Jeho zachráncem se stane právě inženýr Pánek... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (67)
Pro mne poněkud nudná a nezajímavá komedie s Vlastou Burianem. Burian je umírněný, nehraje ztřeštěnou postavu jako např. ve filmu Provdám svou ženu a to je možná důvod, proč mi Ryba na suchu nesedla. Mám Buriana velmi rád, ale tohle bylo trochu zklamání. Leč díky Rybě na suchu můžeme vidět Vlastu v docela netradiční roli. Zaujal mě ale pan Tichý, jak ho ztvárnil Václav Trégl a rvačka v hospodě. ()
Je to celkem zábavné, ale musím říct, že tady byl přece jen zajímavější příběh, než jednotlivé gagy. Vlasta Burian skvěle drží charakter, který mu byl pro tento film vytvořen, což ale znamená, že není jako utržený ze řetězu a není to tak zábavné. Jeho opilecké tažení je asi nejvtipnější scénou, ale ani ta mě až tak neodrovnala. ()
Pobavil vyděšený pan Tichý. Jó pánové Ryba Vás za regulaci asi nepochválí. Tu stovku musí dát, to by nebylo ono… Pád je hned. Sodovka… „Jsem se zapotil, až jsem měl čelo mokrý!“ Sebraný čepice – dobrej tah. Céru za regulaci? Ty kujóne! Žabky byly jen tak-tak. „Jinde by Vám dali umělý dejchání, já Vám dám rum.“ Klobouk na udici. „Doporučte mě.“ Kdo byl 99? Pobavila loďka. Ryba měl pravdu. Burian Vltavou křtěnej nebyl. Je fakt, že zloduch se dobrovolně o kejhák nepřipraví. Pomník bude… Ona leckterá jádra jsou červivá. Holka pitomá, kam´s dalas voči? „Když to hospodina jednou dopálí, sešle na zem takovou povodeň, že se nezachrání ani blecha!“ Otec toho regulovčíka musí bejt blahem bez sebe… Podfuk nebrat! Vodička pije víno, hm… Starosta má Rybu rád? Dyť může za regulaci. Se nedivim, že se málem servali. Oheň a voda, no jo vlastně. Jako koně. „To si troufáte, když jste na mě tři.“ A hospoda prázdná. „A já bych ho nemoh jít zachránit, poněvadž jsem tak namol, že vo sobě nevim.“ Fakt chlapa zachránil Ryba? „A přece jsem ho dostal.“ Je až moc poctivej. Žádnejch sto. Už? Tak přece… A kuli žábě? Divný. Za lumpárnu céru? No, budiž. ()
Na nejlepší burianovky samozřejmě nemá, ale pořád je to velmi dobrý film. Spíše než o legraci zde jde o jiné věci, třeba o uznání dobrého člověka, nebo o to, že se člověk má prát se životem, a ne hned páchat sebevraždu. Protektorátní filmy měly obecně hlubší poselství než poněkud mělké kousky z let třicátých. Vlastík zde ukázal, že je rovněž velmi dobrý herec, a ne jen komik. V tomto ohledu se "Ryba na suchu" řadí k "Revizorovi" či "U snědeného krámu". Ve vedlejší roli opět skvělý pan Trégl. ()
Doba občanské společnosti po roce 1989 nejen nenastala, ale dokonce se dorozpadla. Takže nám dnes přijde dosti cizí život v komunitě na malém městě. Za první republiky to však bylo jiné. Všichni se znali, byli členy různých spolků, v nichž si jeden druhému vzájemně "předsedali". Život byl ve společenském duchu výrazně pestřejší, člověk byl však zároveň pod tvrdým drobnohledem pavlačového zpravodajství místních drben. Veřejné mínění, které je dnes každému ukradené, tehdy mocně ovlivňovalo dění, jako takové ho proto bylo třeba usměrňovat různými oslavami, vítáními slavných rodáků, v našem případě udělováním čestného občanství. Ryba na suchu je mistrnou karikaturou maloměstského života, kdy zejména starosta městečka Marvan obklopený svými sympatizanty je opravdu pikantní kousek. A Burian jako převozník toužící po stém zachráněném, aby měl pomníček. Touha po té "malé" velikosti je vlastní nám všem a filmy jako tento nebo Anton Špelec nám to jasně připomínají...80% ()
Galerie (5)
Photo © Lucernafilm
Zajímavosti (5)
- Postava převozníka Ryby (Vlasta Burian) byla inspirována Josefem Rouskem, převozníkem a zachráncem tonoucích. (sator)
- Text písně napsal Josef Gruss,který hrál Vodičku. (M.B)
- Film měl premiéru dne 11. září 1942 v kinech Lucerna a Alfa, kdy Anně Letenské zbývalo do její popravy nacisty 43 dní. (Redyx1)
Reklama