Sedm hladových

Absurdní komedie s dokonale nehereckým projevem páně Bubeníka, který eskaluje krásnou lehce erotickou scénou s Jitkou Smutnou.  Nosná myšlenka možná není prakticky žádná, tedy snad kromě  umně skryté kritiky socialistické prázdnoty, ale jednotlivé scénky si prostě lze užít.  Hajzlík páně Štibicha, který už za totáče prodával rohlíky za tři koruny či nedůtklivý primář Husákův. "A přečtěte si tady brožurku pana primáře Můj přítel hlad- Brožurku?- promiňte, knihu pana primáře"  Ale osobně mě nejvíc dostávala referentka Marie Durnové a její hláška "S čím si to tu hrajete?"  Atmosféra pozdního socialismu dokonalá.. (22.01.2024)

Pokud se mne jednou můj obvoďák pokusí ohromit diagnózou "obezitas" s návrhem na léčebný pobyt v sanatoriu, tak ho praštím uherákem do palice a nakrájím si ho na kostičky do svého oblíbeného pokrmu knedlo, doktor, zelo. Nicméně filmová návštěva léčebny, plné budoucích hubeňourů, mne v době svého vzniku hodně bavila a tak musím jen smutně konstatovat, že s přibývajícími lety snímek ztrácí na zábavnosti, ale s několika smaženými pochutinami na talíři se při něm dá celkem škodolibě zasmát. (29.10.2014)

Socialistická komedie na téma hubnutí - Sedm hladovým, nevybočuje z průměru. Sem tam zabaví ojedinělá postava, ale tím to hasne. I já obdivuji tehdejší odvahu herců a hereček, tedy boubelek a tluštíků, kteří byli angažováni. Hráli sami sebe a nebáli se to přiznat a dělat si z toho ještě legraci... Legrace občas zazněla i na téma režim. Inu celej ten kolos se už značně nakláněl a hnil jako zámeček, kde byli tlouštíci internováni... Ve filmu hraje jednu z postav i Pavel Brümer, člen skupiny Fešáci. Předpokládám, že jeho účast má nějakou souvislost s tím, že scénář psal Petr Novotný... * * (29.09.2012)

Zaměstnanci musejí prokázat ideologickou pružnost, pacienti často ztrácející důstojnost zase svoji neohebnost a to nejen fyzickou. Vítejte v sanatoriu pro léčbu prostorové výraznosti, které má na rozdíl od toho, kde trpěl Fantozzi, mírný režim.. Humor se tady skrývá spíše v detailech (Laurel za Hardyho), poselství o světle svobody za zdí a lehká systémově-morální kritika (třeba ohledně vystrčení jedince před odpovědnost kolektivu) někde mezi řádky. Škoda, že někteří herci jen předabovávali, místo toho, aby sami pozvedli úroveň, ale to se netýká Ducháčka Miloslava Štibicha. Jeho vychcaný byznysmen se zakázaným masným ovocem je Čecháček par excellence.. (20.11.2023)

Hořká komedie s lehkou kritikou léčebných - vládnoucích režimů. Příliš přísný režim nefunguje a sesype se zevnitř, v tomto filmu i shora. Podívaná je to věru bizarní, těla hlavních protagonistů nejsou moc líbezná. Tonda Bubeník je nejlepší. Jeho svůdcovská etuda s přesahem k vínu v ovocné polévce je kouzelná. (29.04.2024)