Reklama

Reklama

Welcome to the Dollhouse

(festivalový název)
  • Česko Vítejte v domečku pro panenky (festivalový název) (více)

Obsahy(1)

Život jedenáctileté Dawn Wienerové, odehrávající se mezi sedmou třídou základní školy a „spokojenou“ středostavovskou domácností, není zrovna velká legrace. Jako nejčastější terč posměchu spolužáků nemá Dawn na růžích ustláno, o rodině, kde apatický otec a mírně hysterická matka dávají přednost bratru šprtovi a rozmazlené sestřičce, ani nemluvě. Přitom ale odrůstající „ošklivé káčátko“ nechce nic víc než někam patřit a být aspoň trochu oblíbená. A tak se jednoho dne rozhodne sbalit největšího lamače srdcí svých spolužaček. Černá komedie zatím jen naznačuje pozdější zájem Todda Solondze o konfrontaci bizarního a úchylného s takzvaně normálním. Už ve svém druhém filmu však scenárista, režisér a producent v jedné osobě dává průchod vášni pro životní outsidery, která jej pojí s jinou ikonou nezávislého filmu Terrym Zwigoffem, a nesentimentální, hořce humorné přiblížení jejich osudů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (43)

playboxguest 

všechny recenze uživatele

Tak tohle byl docela extrém. Příběh pravých outsiderů. Já taky nikdy nebyla z nejkrásnějších holek na škole, ani jedničkářka, ani šikanátorka, ale respekt jsem si svojí prořízlou tlamou naštěstí vždycky dokázala vydobít, ale ač si každý z nás více nebo méně prožil situace podobné s tím, co prožívá hlavní hrdinka, třeba vzhlížení ke staršímu idolu, nepochopení okolí, nezájem rodičů, tak tady je hlavní hrdinka fakt totálně uzemněná nejen spolužáky, ale i celou svou rodinou. Schytala to prostě s veškerou parádou a je vidět, že z ní nejspíš vyroste další neschopné individuum, jen díky nepřízni okolí. Přijde mi to trochu přehnané, ačkoli ono stačí pár minut Výměny manželek a člověk ví, že takovejch neschopnejch případů bez mozku a názoru, což tu většina dospělých postav prezentuje, je i u nás nemálo. Takže v podstatě se na ten film nekouká vůbec dobře, ikdyž tragédie je tu podbarvená černým humorem, protože třeba scéna s kladivem už je trochu moc i na mě, když si člověk uvědomí, že nejeden jedinec v historii svojí životní nejistotu dotáhl podobným způsobem do konce. Film je to prostě divný, v tom dobrém slova smyslu divný, protože všechny postavy jsou tu divné a jen těžko se s nima ztotožňuje a je upřímně docela fascinující to sledovat, protože divák fakt těžko tuší, co se do závěrečných titulek v hlavách i činech postav semele. Zní to divně, ale je to takový divný "feel good feel weird movie" o jednom dospívání v sobeckém světě, který se snaží být vtipný, ale v nejedné situaci dovede i k zamyšlení. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Nikdy bych nevěřil, že mě může nějak výrazněji zaujmout film o cca 11-letý holce a jejích starostech, prvních láskách a podobně. Tento film to dokázal. Dawn Wienerová neni žádná hodná roztomiloučká holčička, ze který bude jednoho dne roztleskávačka. Je to takovej prototyp outsidera. Ale zároveň taky tak trochu svině. Nejspíš by z ní vyrostlo za pár let něco jako Daria Morgendorfferová. Jinak já jsem se k Welcome to the Dollhouse dostal díky tomu, že jsem se někde dočet, že prej to je trochu podobný jako Ghost world. A na tom taky něco bude. Minimálně to, že obě hlavní postavy jsou poněkud asociální a nosej divný brejle. Respektive všechny tři (včetně Darii). ()

Reklama

joelly01 

všechny recenze uživatele

Na zakladce chodil vedle do tridy kluk, ktery se jmenoval Jirka Šmira. Ze sta deti v rocniku predstavoval cele jedno procento obeznich deti (konec 80tych let, dneska je to skoro naopak, at ziji hamburgry, "rybi prsty" & vselijake nudle s cimkoliv). Teno Šmira.byl vystaven sikane (tehdy se tomu jeste rikalo zlobeni), tedy hlavne verbalni. Dodnes si pamatuju popevek "Šmira.nasel syra, ma po nocni a zira". Tenhle spoluzak se mi vybavil pri sledovani "Domecku". Je tezke byt jiny, jesteze ja jsem byla v detstvi hubena jak lunt (dnes uz musim zabranovat ovarovemu pasu 40ti kilometry behu tydne a nejakym tim kroucenim se do fujtajbl joga pozic) a mela tetu v zapadnim nemecku, kterazto mi posilala komiksy a tricka s mikymauzem, coz me v ocich spoluzaku tehdy posunovalo o stupen vys v evolucnim zebricku. Loser Wiener me proste bavila. Konecne film, ktery me doopravdy zaujal ( a dojal) bez toho aby mi servilne a podbizive lezl do anusu (Tore tanzt). Takze Todde.. Za me plaec nahoru! ()

ecis 

všechny recenze uživatele

Ani drama, ani komedia. Jednoznacne je to ale vyborna studia a nahlad do jednej navonok obycjanej rodiny. Todd Solodz este naraba s citlivymi socialnymi otazkami opatrnejsie a svoju otvorenost a odvahu pusta z klietky az pri Happiness. Troska menej vycibreny scenar je prekryty vydarenym obsadenim - specialne hlavna hrdinka (Heather Matarazzo) je dievca, ktoru nenajdete hocikde. P.S: Dalsie velke plus prinasa soundtrack. Titulna skladba sa mi velmi dlho drzi v hlave. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Občas i humorné, ale především pořádně hořké. Zcela nezidealizovaný pohled na dětství outsiderky, která musí snášet ústrky naprosto ze všech stran (tedy s výjimkou jediného kamaráda). A místy lze sledovat až čistý cynismus (scéna doprovázená Labutím jezerem mě skoro dohnala k slzám…od smíchu, samozřejmě). Za mě slabší 4*, Solondz se mi znovu dokázal svým stylem docela dobře trefit do vkusu. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (4)

  • Celosvětová premiéra proběhla 10. září 1995 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (BMW12)
  • Natáčelo se ve městech West Caldwell (New Jersey, USA) a New York City (New York, USA). (BMW12)

Reklama

Reklama