Šest v tom

Tam, kde mě Přátelé vzali za srdce po komediální stránce, tak Šest v tom navázalo už v trochu vážnější poloze. Je pravda, že seriál začíná také v komediálním tónů, ale po pár dílech z vážní a není to vůbec na škodu. Samozřejmě, že ústřední dvojice James a Helen táhnou celý seriál a jsou timi pověstnými hybateli, ale i ostatní nezůstávají až o tolik pozadu. Velice mě tší, že si seriál udržel úroveň až do poslední série. Závěrečný zvrat je nádhernou tečkou za tímto seriálem. I když je pravda, že poslední díl a snaha tvůrcu každý pár nějak rozuzlit je trochu uspěchaný, ale nic to nemění na faktu, že je to nadprůměrný seriál. (08.01.2010)

Na tenhle seriál jsem se díval jako malý (no, těch 12-13 let ještě není moc) spolu s rodiči. Vzpomínám si, že jsem se u seriálu dobře bavil, ale pravděpodobně mi tenkrát uniklo spousta skrytých narážek a významu některých pasáží, které prostě dítě tak dobře nestráví. I tak to byla kvalitní zábava na několik večerů, ale pamatuju si, že mě mrzelo, jak se osudy jednotlivých postav nakonec zamotaly a "took a downward spin". Svět dospěláků není holt jen krásná pohádka. (19.01.2011)

Záchvaty smíchu, pobavení, překvapení, mírné znepokojení, zklamání, depka, nasrání, ještě větší depka, hořkosladké loučení ... takhle se v chronologickém pořadí střídaly moje nálady od začátku první série do konce páté. Přišla šestá série a já se jen s málokterými postavami shledala tak ráda jako s touhle partičkou. Už mi došlo, že není žádné happily ever after, všichni zestárli (až mě to vyděsilo), přibyly vrásky i šediny, ale život si ve svých čtyřiceti a padesáti podělávají stejně jako to dělali ve dvaceti nebo ve třiceti. Občas když s kamarády sedíme v hospodě a řešíme ta naše vlastní malá dramata, uvědomím si, že někdo jako Adam, Pete, Jenny, Karen a David by klidně mohli sedět u vedlejšího stolu. Už bude další série? (03.11.2016)

Nedávno jsem se ke své oblíbené šestici hrdinů znovu vrátila, abych se naladila na pozdější pokračování. A došlo mi, jak jsem byla zbytečně skoupá na hvězdičky při hodnocení. A jak je důležité, že jsem celou dobu stárla zároveň s nimi. Bylo to úžasné, ale stačilo to. Nechtěla bych se s nimi potkat ještě v domově důchodců. (09.09.2018)

Když jsem před pár lety viděl českou verzi (Přešlapy), tak jsem s ní byl spokojen a hrdě jsem prohlašoval, že originál nikdy vidět nechci. Jenže pak jsem se přestěhoval do Anglie a začal koukat víc na britský seriály a rodina, která nás ubytovala měla doma kompletní edici na dvd. Takže jsme se do ní pustili a rozhodně nelituju. Tahle šestice z Manchesteru je sympatická, vtipná (jako fanoušek United jsem si užíval jejich občasné narážky) a velmi snadno oblíbitelná. Jejich příběhy, které se postupně mění z těch vtipných až po ty vážně, mě bavily a rád jsem se na ně díval. Samozřejmě jsem měl nejradši pár Rachel a Adam, ale i ostatní postavy se mi líbily. Jediná věc, co mi vadila na tom, že jsem viděl českou verzi, je to, že mi to prozradilo úplný závěr. I kvůli tomu to na mě nemělo takový emocionální dopad jako by to mělo v případě, že bych to nečekal. 2016: Návrat seriálu se kterým jsem nepočítal a byl jsem jím neskutečně potěšen. Je to už nějaký ten pátek, co jsem Cold Feet opustil a spokojeně žil dojmem, že příběh je uzavřený. Jenže pokračování dávalo hlavu a patu, vážně bavilo a vydrželo další skvělé čtyři roky. Na Cold Feet si mi líbí, jak skuteční jsou a že se nebojí představit postavy, které když nemají co nabídnout, tak prostě odejdou. Stejně jako v životě, lidi přichází a odchází. A teď bych chtěl další pokračování nebo alespoň důstojnou náhradu. Třeba se za pár let zase dočkám... (27.07.2014)