Režie:
Steven SpielbergScénář:
David FranzoniKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Morgan Freeman, Nigel Hawthorne, Anthony Hopkins, Djimon Hounsou, Matthew McConaughey, David Paymer, Pete Postlethwaite, Stellan Skarsgård, Razaaq Adoti (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Amistad je jméno lodě převážející v roce 1839 otroky z Kuby do USA. Na cestě se africký kmenový náčelník Cinque postaví do čela vzpoury a zmocní se lodi. Pokračují v plavbě a doufají, že najdou cestu zpět do Afriky. Zvolí ale špatný směr a když doplují do Spojených států, jsou uvězněni jako uprchlí otroci a zdá se, že je čeká smrt za vraždu jejich věznitelů. Pak se ale jistý právník, který je přesvědčený abolicionista, rozhodne, že se jejich případu ujme. Argumentuje tím, že to jsou svobodní občané jiné země, nikoli otroci. Případ se dostane až k nejvyššímu soudu, kde John Quincy Adams přednese plamennou výzvu k jejich propuštění. (Filmbox)
(více)Videa (2)
Recenze (261)
Spielberg je vynikajcí vypravěč, ale tady to přeháněl s těma dialogama, působilo to strašně ukecaně. Navíc jsme viděl nějakou verzi, kde ta černoština nebyla přeložená, takže dobrejch 15% filmu jsem moh proflákat na houpačce a vyšlo by to na stejno. Jinak ano, film je sdělnej, nejlepší slovíčka vložil scénarista do úst panu Hopkinsovi, hereckým (Matt a Djimon) a režisérským talentem se zde taky nešetří, ale jak říkám byly tam věci navíc (viz kolegyně nirvanafan) . ()
Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. 75% Zajímavé komentáře: agathon, Elyssea, tomtomtoma ()
Veľmi dobre sa na to pozerá, je to výborne natočené, nuž Spielberg sa nezaprie. S obsahovou stránkou to však bolo slabšie, samé siahodlhé politické tlachy s minimálnymi prestávkami ma skoro privádzali do zúfalstva, ešte šťastie, že sa medzi nimi sem-tam vyskytla pekná myšlienka alebo silnejšia scéna. Najlepší boli černoškovia keď svojským rozumom spoznávali okolitý svet za mrežami, ich poznámky (napr. na modliacich sa ľudí) boli zábavné a často i trefné. No ale keby tak vedeli čo ich čaká.... nuž otrokárstvo, to bola hrozná vec. 70/100 ()
Nechápu, jak mohl tento film propadnout. Plný skvělých herců, natočený bezchybně a s atmosférou k nezaplacení. No a ten Willamsův soundtrack...! Úvodní masakr patří k nejsyrovějším filmovým scénám vůbec a nikdy bych neřekl, že mi jeho strůjci budou po dvou hodinách tak sympatičtí. Jenže to by nebyl Steven Spielberg. Celá pasáž s Cinqueho cestou do Ameriky je tak sugestivní a dojemná, že slzy nezadržím nikdy. ()
Ten film by měl tak krásný konec ve chvíli, kdy skončí soud, ale ne, Spielberg to musí dotáhnout do té své patetické dokonalosti. Z toho by se jeden posral. Přitom tu má naprosto geniální scény. Když si celou dobu myslíte, jak celou dobu filmu vládnou McConaughey a Hounsou, tak najednou přijde Anthony Hopkins, aby vám dokázal svoje jedinečné mistrovství. To je člověk, který umí patos podat tak, abyste mu věřili. Jeden z mála. ()
Galerie (80)
Zajímavosti (15)
- Herci Denzel Washington i Cuba Gooding Jr. odmítli roli Cinquea (Djimon Hounsou). Sean Connery zase odmítl roli Johna Quincyho Adamse (Anthony Hopkins). (becki_tu)
- Film se na Jamajce nesetkal s nadšením a v roce 1998 ho vládou jmenovaná filmová rada podrobila analýze. Požadovali odstranit úvodní scény vzbouření otroků a povraždění otrokářů s tím, že jamajčané jsou z 90 % potomky západoafrických černochů a události ve filmu pošpiňují jejich kulturní dědictví. Navzdory kritikům rada neustoupila a jamajští diváci tak viděli sestříhanou verzi. (Zetwenka)
- Jazyk mende ve skutečnosti není jazykem ani jednoho z hlavních představitelů. Pro Chiwetele Ejiofora (Ensiign Covey), jehož rodiče pocházejí z východu Nigérie, by to byl jazyk igbo, a pro Benince Djimona Hounsou (Cinque) a Nigerijce ze západu Razaaqa Adotiho (Yamba) jazyk yoruba. (Candice)
Reklama