Režie:
Steven SpielbergKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
John WilliamsHrají:
Richard Dreyfuss, François Truffaut, Teri Garr, Melinda Dillon, Bob Balaban, J. Patrick McNamara, Warren J. Kemmerling, Roberts Blossom, Philip Dodds (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Francouzský vědec Claude se svým tlumočníkem, kartografem Davidem, objeví letku vojenských letounů, která zmizela před třemi desetiletími. Letadla nejsou poškozená, fungují, ale po pilotech není ani stopy. Starý muž, který byl jediným svědkem, tvrdí, že v noci vyšlo slunce a zpívalo mu. Brzy poté se v poušti Gobi objeví pohřešovaná řecká loď Cotopaxi. V Indianapolis se zase krátce poté na řídící věži podaří zachytit hovor dvou pilotů civilních letadel o zjevení UFO. Stát Indiana je postižen masivními výpadky proudu, a tak je do práce povolán i technik Roy. Právě on na opuštěné silnici zažije setkání s UFO. Začne ho ve vozidle pronásledovat a spolu s ním tak činí i policie, ale kosmická loď mizí na noční obloze. Roy je UFO fascinován a stává se stále více posedlým obrazy, které se mu v mysli stále objevují. Vidí horu a neznámá síla ho nutí ji neustále z něčeho modelovat. (Nova Cinema)
(více)Videa (2)
Recenze (765)
Táhlo se to jako sopel malýho cikána, ale kupodivu to fungovalo. Asi proto, že to bylo tehdy určité novum. Dnes by to byl existenciální provar na způsob Turínského poníka. Pamatuju si jen tři klíčové momenty. Ne, čtyři. 1. Světla nad Velkým Malíkovem. 2. Osoby modelující robertek ve tvaru skály. 3. Znělku, kterou se komunikovalo s emzáky. 4. Návrat unesených. A tohle vše na tom bylo to nejkrásnější. ()
Spielberg prostě tyhle filmy točit umí. S naprostou bravurou umí točit například scény, kde se pohybují davy lidí. Díky jeho kameramanovi se v těchto záběrech nikdy neztratíte a vždy si v nich najdete jejich pointu. Spielberg také umí mistrně vkládat speciální efekty (zde mimochodem mistrovské). Nemyslím tím jen trikové záběry samotné, ale i záběry jež jim předchází. Umí si díváka připravit a pak mu je naservírovat tak, že se jejich účinek ještě mnohonásobně umocní. To je něco, co dnešní režiséří v éře digitálních efektů málokdy ovládají. Umí pracovat s dětskými herci. Skvěle zvládá to natočit jakkoliv nereálnou scénu tak pravidvě a dramaticky, že snad i ten největší odpůrce sci-fi musí podlehnout. Asi bych mohl pokračovat, třeba o absolutním souznění Spielberga a Johna Williamse, ale to bych se nedobral konce. Zkrátka zde Spielberg ukazuje co všechno umí a že je v tom lepší než většina ostatních a navíc v souvislosti se skvělým příběhem, který je mým osobním snem. ()
Pro mě je tohle jako kousnutí do kyselého jablka o kterém člověk téměř najisto tuší že kyselé bude. Řeknu to na rovinu: pro mě osobně Spielberg + mimozemšťani = slabota, průměr. Ať už se jednalo o Ítího nebo o domrvený závěr posledního Indiany. Pokud budou vystupovat i v pátem díle Jonese nějací ufouni, tak asi zcvoknu. Není to zaujatost, jen mám rád když Steven točí dospělácké filmy. A že je točit umí nás přesvědčil ve výborném Ryanovi, Mnichově nebo ve všech Indiana Jonesech. Jeho sci-fi Minority Report si řádně považuju jako výborný počin. Zato Blízká setkání mě nechávají téměř naprosto chladným. Těch zapamátováníhodných scén je zde jako šafránu. Dobře únos dítěte super, ale co dál? Časový odstup mi z dnešního pohledu nedělá žádné problémy. Jen ten příběh pro mě buď není natolik atraktivní nebo mě prostě tato Spielbergova látka moc netáhne. Ono já se ostatně s polovinou jeho filmů nedokážu ztotožnit. ()
Nad zemí se vznášejí neidentifikovatelné objekty, na nečekaných místech se objevují ztracená válečná letadla a Richard Dreyfuss blbne s jídlem a pěnou na holení. Stejně jako o 17 let později Jurský park, také Blízká setkání z nekritické perspektivy fascinovaného malého dítěte (nebo infantilního dospělého) tematizují lidský údiv jako takový. Na podkladu sci-fi z 50. let Spielberg mistrně odklonil paranoiu americké společnosti od vnitrostátních záležitostí k věcem nadpozemským, kterých vlastně není důvod se bát. Jako vyprázdněná eskapistická zábava, do které si každý může nalít své vlastní významy, film funguje výborně také díky tomu, že je celý založený na naznačování toho, že nám v příští scéně bude odhaleno něco zásadního (a pokud ne v příští, pak v přespříští nebo v té další). Oddalování odhalení díky svižné režii a náležitě rozmáchlému měřítku dokáže udržet pozornost až do spielbergovsky chlácholivého finále. Rád bych viděl remake, ve kterém hrábne třeba Sethu Rogenovi a který rozvede (možná nezáměrnou) komediální rovinu filmu (modelování homolí z bramborové kaše s vážnou tváří vážně sledovat nedokážu). 75% Zajímavé komentáře: evilive666, Bobek15 ()
Když jsem tenhle film viděl poprvé, z první poloviny jsem byl vyděšenej a druhou nějak nechápal. Bylo mi totiž asi sedm :). Pak jsem to viděl znova a říkám si - jo, takhle by to bylo lepší než ve Dni Nezávislosti a Aktech X, kde nám tvrdí, že Vládci Loutek nejsou nic jiného než zlí Vetřelci chystající se na Válku Světů a že už Jsou Mezi Námi :). Ale nemuselo to být tak roztahaný, i když Spielberg roztahanost rád, není liž pravda? ()
Galerie (230)
Photo © 1977 Columbia Pictures
Zajímavosti (112)
- Když na konci filmu vycházejí lidé z vesmírné lodi, tak se dozvíme, že jsou někteří členy "letu 19". Tvůrci tím narážejí na záhadné zmizení pěti amerických bombardérů Grumman TBF Avenger, ke kterému došlo nad bermudským trojúhelníkem v roce 1945. (Duoscop)
- Model mateřské lodi se později stal součástí sbírky Střediska Stevena F. Udvara-Házyho, spadajícího pod National Air and Space Museum ve městě Chantilly (Virginia). Můžeme si tam zblízka prohlédnout, že loď byla složena z různých letadel, robota R2-D2, poštovní schránky nebo například modelu hřbitova. (Othello)
- Stanleyho Kubricka zaujal výkon Caryho Guffeyho (Barry Guiler) natolik, že ho chtěl obsadit do svého filmu Osvícení (1980) jako Dannyho Torrence (Danny Lloyd). (don corleone)
Reklama