Jízda

Naprosto boží feel-good wannabe freestyle hippie buddy-komedie stylizovaná do béčkovýho pseudo-artově-observačního letního road-movie, který hledá krásu [ať už v rámci kamarádství, letní bezstarostnosti a bezčasí, nebo českýho post-revolučního mámvpičismu] v obyčejnosti a v jejich různorodých nuancích – a v tom tkví největší kouzlo filmu Jízda. Dokonalá Svěrákovina s neméně dokonalým devadesátkovým soundtrackem [Buty rules!] a svéráznou poetikou... přitom taková blbost, co? 9 kabrioletů z 10. (14.02.2024)

Aj po dlhých rokoch sa oplatí pozrieť znova, je to najlepší road movie z našich končín. A hoci tento žáner veľmi nemusím, tento má niečo do seba. Už len tu vidiecku atmosféru, slnko, dlhé polia a pesničky od Buty. Dejovo nemá nejakú výraznú líniu, ale srší z neho pohoda. Scenár je minimalistický, ale kvalitnejší herci ho potiahli. Rovnako tak aj nehereci, teda obyvatelia dedín, ktorí prinášajú prirodzenosť. V záberoch na krajinu počas pesničiek kraľujú dobré kamerové zábery. (15.03.2017)

Tahle česká road movie mě nijak zvlášť nedostává, byť je to na pohled velice zajímavý film se slušnými herci a dobrou atmosférou. Jenže krom notoricky známé úvodní písničky a pocitu jízdy "odněkud nikam" ve mně nezůstalo tařka nic, snad jen jakýsi dozvuk letní pohody a pár podivných Pastrňákových hlášek. Dobrý film, ke kterému se ale nebudu vracet... (18.05.2004)

V době kdy jsem Jízdu viděl poprvé, znal jsem tak maximálně Bezstarostnou jízdu Dennise Hoppera a kategorie "road movie" tudíž začínala a končila tímhle filmem. Dneska už jsem těch "silničních filmů" viděl přecejen víc a Jízda už mi nepřipadá tak moc bezvadná jako tehdy, především proto, že ta bezstarostnost se mi místy zdá být poněkud chtěnou. Přiznávám, že mi nepřijde nic až tak zajímavého například na hořící stodole a teorie o "mnišském zápachu" mi připadají nekonečně naivní. Co mě ale dostává pořád znova, to je kromě skvělé hudby a takového toho základního svobodného pocitu bezstarostné jízdy mírně zvlněnou letní krajinou, který by se nejlépe vešel do prvních cca deseti minut, je samotný závěr filmu (který mimochodem dost souvisí s onou scénou, v níž "naši tři cestovatelé" skončí v poli). Bezstarostnost má občas ke smrti až nebezpečně blízko... Jen tak na okraj poznamenávám, že v případě Jízdy je spojler možná užitečná věc, protože pak člověk jinak vnímá i tu předchozí bezstarostnost... Samozřejmě bez ohledu na místy poněkud lutový, i když vcelku nikoli hloupý scénář, je nutné zmínit především výbornou kameru F. A. Brabce a velmi přirozeně působící herecké výkony. Škoda takových věcí, jako je noční hovor v hotelu, při němž byl dialog doplněn až později a "hovoří" tudíž hlavy na záběru zjevně mlčící... Ještě malou poznámku k celkové charakteristice filmu: V době jeho natočení se tvrdilo, že jej Svěrák natočil především kvůli propagaci nové desky kapely Buty. Nevím co je na tom pravdy, ale jisté je, že až po Jízdě se deska "Ppoommaalluu" stala hitem a Buty všeobecně známou kapelou. Obecně je Jízda rozhodně nejzajímavější český nízkonákladový celovečerák za hodně dlouhou dobu... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: kinej, Subjektiv (30.01.2012)

Tři rozbouřené živly, které bych v reálném životě rozhodně nechtěl znát, ale ve filmu jsem je pozoroval až fanaticky. Všichni mě štvali, ale nálada, ve které se hned v prvních minutách snoubí hudba, léto, volnost, nespoutanost a hlavně devadesátky, měla navrch. V libovolném období před nimi nebo po nich by se z Jízdy pravděpodobně stal vyprázdněný kamarádský klip, takhle má i skoro po třiceti letech pořád co říct. (27.01.2021)