O statečném kováři

Temnější a strašidelnější než většina ostatních pohádek s výborným padouchem Petrem Čepkem, neméně zdatným jedlíkem Jiřím Knotem - celý film do sebe něco cpe, nedá se na něj koukat :-)) a statečným kovářem Pavlem Křížem, který je symbolem ctnosti a odvahy, ale do role mi úplně neseděl. Nemůžu si pomoct, ale když ho vidím, vzpomenu si na Štěpána Šafránka… (27.12.2013)

"Ále, to kralování, od pořádné práce člověka jenom zdržuje." V dětství mě úryvky téhle pohádky buď děsily, nebo nudily, ale jako dospělou mě doslova okouzlila. Kříž byl vždycky sympaťák, scénář nabízí hezká moudra i zajímavý zvrat (což v českých pohádkách není úplně obvyklé) a všemu hodně pomáhá hudba - jak ve formě zakázaného veselého pískání, tak i ta skoro až "hororová". Moc hezké. (26.04.2019)

Mladý kovář Mikeš s ohromnou silou (ač tak opravdu nevypadá) a obrovskou palicí... No... udělal na mě dojem, a zařadil tak tuto pohádku mezi mé oblíbené.... Teď něco k ději..... i když ten je celý v popisu... jedná se o klasickou českou pohádku, kde se mladý hoch vydává na zkušenou.... po cestě se k němu přidají dva další hoši (opět s megasilou) , ovšem už nemají Mikšovo dobré srdce.... naopak jde jim jen o peníze a kus žvance.... Tyto hoši se dozvědí o stracených princeznách, a hlavní zápletka pohádky je na světě.... No zkrátka .... KDO SE TÉTO POHÁDCE VYHÝBÁ..... VELKOU CHYBU DĚLÁ!!!!!! (26.12.2009)

Tato pohádka určitě patří mezi tu výrazně lepší polovinu v dějinách naší tvorby pro děti a mládež. Snaha dodržet základní půdorys poetik této tvorby, jak se dotvořil a dozrál v první polovině sedmdesátých let, viditelně zvedá její hodnotu v kontextu pozdějšího vývoje, i když ani TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU nebo ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRICEZNA to nejsou. Božena Němcová, naše pohádkářka všech pohádkařů, je z půdorysu díla k jeho výraznému prospěchu víc než vidět; roli siláka Pavel Kříž zvládá nad očekávání dobře právě proto, že svým pojetím koření v básnické pentalogii. Hrůza je opravdu hrůzou, dobro dobrem, vítězství vítězstvím v dobře zvládnutém klasickém pohádkovém černobílém pohledu; syžet i scénář a režie nenechají lhostejnou ani převážnou část "dětí starších generací". Herci bez výjimky hrají to, co mají a mohou; typy, stereotypy i vlastnosti, které tato pohádka přesně a věcně zrcadlí. Za úvahu a diskusi stojí autorský postoj k výkonu královské moci; na mne je pohádkový přespříliš. Naopak nezaměnitelný hudební doprovod JAVORů dává této verzi osvojení staré klasické látky nenapodobitelnou moravskou příchuť, bez níž by naše češství bylo viditelně chudokrevnější. Pohádka - soudě podle odezvy - je dnes zřejmě někde uprostřed mezi dobovým a klasickým nadčasovým rozměrem své další existence. Uvidíme, která z těchto srovnatelně nadějných možností posléze zvítězí. (22.03.2008)

Ano, Matěj s Ondrou se nezachovali nejpříkladněji. Ale myslím, že Mikeš jim už musel lézt tím neměnným pohvizdováním na nervy. Navíc je pořád nadřazeně káral ("bez práce smetanu posbírat se vám zachtělo"), chrstal na ně vodu, a ačkoliv na začátku zdůrazňuje, jak musejí držet spolu, stává se z něj postupně bezohledný despota ("zůstaneš tady a uděláš kaši" nebo "aspoň se jednou postaráte sami o sebe... spustíte mě dolů a budete čekat") zaslepený vlastním cílem. Takže je s podivem, že s ním vůbec zůstávají. Jinak ale vcelku zdařilá pohádka s neokoukanými tvářemi, snad jen to liščí stvoření je vzhledem k cílové skupině zbytečně strašidelné. (12.01.2022)