Wilbur se chce zabít

Mělo by tady být asi uvedeno, že se jedná o film sladký, romantický a dojemný. Já se jim vyhýbám, protože mne zpravidla dost nudí, ale nechci filmu hodnocením škodit, neboť jsem jej viděla omylem ... A tak jej hodnotím pouze v rámci žánru "romantický", protože ani dramatický, ani komický mi nepřišel, zato mi připadal dlouhý. Prvních padesát minut - tedy doba, než se něco lehce dramatického stalo - se táhla jako nudle. Tedy prvních 50 minut za tři, zbytek za čtyři. Tedy slabší čtyři. (29.07.2014)

Komediální prvky tu sice jsou, ale jen proto, aby se z toho slabší povahy nesesypaly. Tohle je primárně drama o chlapíkovi, který nemá důvod žít a jeho úděl mu neusnadní ani to, když ho konečně najde. Lone Scherfig cca hodinku brnká na city, což občas proloží nějakou humornou vložkou a to společně dohromady působí hrozně fajn.. Pak do toho ale šlápne a film podává přesně ten typ příběhu, u kterého víte, jak skončí, ale zuby nehty se tomu bráníte. Herecky perfektní a vedle asi nejvtipnější postavy doktora Horsta v podání Madse Mikkelsena září skvělá Shirley Henderson. 80% (31.12.2018)

Po smrti rodičů se bratři Harbour a Wilbur protloukají životem, jak to jen jde. Harbour, díky starosti o rodinné knihkupectví i svého bratra Wilbura, trpícího touhou ukončit svůj život, tak nemá čas ani sám na sebe. To se ale změní, když v nemocnici potká mladou svobodnou matku Alici. Když se i po příchodu Alice i Wilbur sklidní a vše začíná vypadat dobře, zasáhne tuto nesourodou rodinku další tragédii - u Harboura je odhalena rakovina slinivky, a zůstává mu jen pár měsíců života ... Stoprocetně se zde mohu podepsat pod Adrianův komentář - spíše než film jako celek na mne působily jeho fragmenty, z nichž některé byly více než dokonalé (rodinná večeře za přítomnosti sestřičky z nemocnice, která vše o Harbourově nemoci nechtíc proflákne). Ač byl záměr autorů ze mne vytáhnout trochu sentimentu, toto se jim moc nepovedlo - a zhruba od půlky filmu mi bylo jasné jak to dopadne (a taky že jo, jak nečekané).... (17.06.2010)

Lone už v Italštině pro začátečníky ukázala, že umí zahrát na strunu našich emocí. Tady se jí to povedlo zrovna tak v bizarním příběhu o dvou bratrech s odlišnými pohledy na svět, Wilburovi, notorickém sebevrahovi a Harbourovi, který mu vždycky přiběhl včas na pomoc. A po dlouhé době jsem skutečně se všemi soucítila a celou dobu jsem i když každému trochu jinak, držela svoje obrazné palečky. A přesto že to byl spíš smutně dojemný příběh, tak byl prokládán i těmi úsměvnějšími momenty v tom správném poměru. Osobně jsem byla nadšená z Shirley Henderson, protože tady hrála diametrálně jinou postavu, než v naposledy s ní viděné skvělé komedii Zkrocení zlé ženy. A oba bráškové v podání Jamieho Sivese a Adriana Rawlinse byla taky moc povedená a sympatická volba. "Je dobré, že se lidi najdou, když nikoho nemají." (02.10.2015)

Všechny postavy tohoto filmu se chovají, jakoby právě zdrhly z blázince. Zdravotní sestra umanutě se snažící sbalit pacienta psychiatrie, bratři kecající o prodeji antikvariátu, který nikdy neprodají, svobodná matka žijící v jakési prapodivné dickensovské noční můře totální chudoby a vyloučení ze společnosti...... Komedie nebo dramatu v tom není ani žibec. /15. 11. 13./ (15.11.2013)