Obsahy(1)
Přímý přenos představení Činohry Národního divadla. Jevištní adaptace slavných balad K. J. Erbena. Sbírka balad Karla Jaromíra Erbena vyšla poprvé v roce 1853 pod názvem Kytice z pověstí národních a již v době svého vzniku slavila úspěch a ovlivnila mnoho umělců. V roce 2019 se k nim přiřadil režijní tandem SKUTR (Lukáš Trpišovský, Martin Kukučka), který se členkami a členy Činohry Národního divadla nastudoval jevištní adaptaci Erbenových balad. Kritika na tuto inscenaci nešetřila chválou a označila ji za ohromující podívanou a hold českému jazyku. O diváckém ohlasu svědčí nejlépe fakt, že inscenace je od své premiéry beznadějně vyprodaná. (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Jiří Suchý si z tématu dělal legraci, ale tato verze bere předlohu vážně. 1) Hororové Erbenovy mikropříběhy ožívají jako živé navzdory autorovu obrozeneckému pojetí._____ 2) Chvílemi šlo čistě o tableaux vivants (Polednice)._____ 3) Skvělá scéna si zaslouží zvláštní zmínku._____ 4) Interpretace jednotlivých básní (Vodník) může být sporná, ale tak už to v umění chodí._____ 5) Zaujalo mě sošné tělo 36letého Igora Ozoroviče (král ve Zlatém kolovratu). ()
Do Kytice si už každý za ty roky projektuje své vlastní představy a vize, takže je pochopitelné, že všechna nová zpracování se neobejdou bez názorové diskuze, protože ono je to takové TO NAŠE a VŠECH. Zrovna minulý týden jsem dostala dárečkem překrásnou "verziu Kytice v slovenčine v preklade Ľubomíra Feldeka a s ilustráciami Kataríny Vavrovej", kdy jsem oněměla dojetím nad tou nádherou. Nad špičkovým překladem a famózními, snovými obrázky. Možná i proto jsem byla zvědavá na divadelní pojetí přímo Národního. Líbilo se mi, byť jen přes bednu. Nějaké drobnosti bych asi našla ( nečekaně podivný Němcův přednes v úvodu- tréma? Možná.), ale jinak krásné. Nádherná hudba, scéna, vodník Čongi strhující..., Beretka senzační i Anička Nádherná Fialová.. Mládí mezi bardy. Pěkné SKUTR. Fakt že jo. ()
Předesílám, že jsem viděl Brabcovo filmové zpracování Kytice z roku 2000, takže jsem podvědomě srovnával. Divadlo pochopitelně není film, přesto úvod mě těžce zklamal. Záhořovo lože, které bylo rozděleno na 2 části mezi začátek a konec, sice nabídlo působivý přednes Františka Němce, ale jinak se ukázalo jako technicky maximálně odfláknuté a já se začal obávat, že jsem tentokrát šlápl úplně vedle. Naštěstí podobně chabou skladbu nabídla Kytice už jen v podobě Polednice bez Polednice, ehm. Ostatní balady se dělily na nadprůměrné (Zlatý kolovrat, Dceřina kletba, Štědrý večer, Holoubek) či výborné (Svatební košile, Vodník). Poslední dvě jmenované skladby byly totiž maximálně atmosférické, technicky výtečně řešené, se skvělou hudbou i scénou (zvláště Vodník), škoda jen, že ostatní kousky za nimi více či méně zaostávaly. Krom jisté úspornosti (a osobního zklamání z výkonu Ivy Janžurové) už více výtek nemám. Divadelní verze na filmovou nemá (navzdory zdejším hodnocením), přesto to na ty slušné 4* stačí. ()
Tak to vypadá, že jméno Trpišovský bude zárukou kvality nejen ve fotbale, ale i v oblasti divadla. S Kyticí jsem byl velmi spokojen a byť obsazení některých herců mi moc nesedlo (např. Lucie Polišenská), jako celek to působí velmi dobře a protože bývám v hodnocení mírný, dávám pět hvězd a palec nahoru. ()
Bohužel, na tomhle představení byly nejlepší fotografie z něj... Erben se nějak vytratil, i bard František Němec verše pouze oddrmolil, bylo to studené (vyjma Dceřiny kletby), jen na efekt... Legrace byla, když boubelatá Lucie Polišenská coby nevěsta v baladě Svatební košile říká milému umrlci "divý a hrozný je tvůj zrak", přitom ti dva se na sebe snad za celou dobu ani nepodívali (i v tuhle chvíli stál umrlec k milence zády)... Forma tu těžce převálcovala obsah, takže pro mě spíš, než cokoli jiného, velký smutek nad zprzněním díla velkého básníka... Navíc, když lze srovnávat s filmovou adaptací F. A. Brabce... Aby to ale nebylo jen o smutku: Vlastně jsem ráda, že je pořád vyprodáno, při představě, že za něco tak bezduchého vycáknu majlant, bych si nejspíš drbala hlavu... 50 % ()
Reklama