Dámský gambit

Ze začátku mě chytlo hodně, pak už to ale klesalo a klesalo, příchazely do dějě takové vsuvky, že nic ohranějšího přijít nemohlo. Dobře zahraný i když poslední díl to byl nesmysl za nesmyslem a třeba i to, že se někdy režiii hodilo aby si zapisovali svoje tahy, jinde zase ne. No nic bavilo mě to, ale víc jak tři tenhle šachový mainstream ode mě neuvidí. (19.11.2020)

Šachy jsem nikdy v životě nehrál, a přece jsem se rozhodl zhlédnout Dámský gambit - zejména kvůli nadšeným reakcím a účasti Anyy Taylor-Joy, jež mi byla ve svých rolích vždy sympatická. Ačkoli je pro mě svět šachů španělskou vesnicí, nechal jsem se na šest a půl hodiny unášet na tazích po kostkovaném poli a sledoval jsem neuvěřitelný příběh mladé dívky, která si v životě zakusila, jaké je to být na vrcholu, ale i na úplném dně. Líbila se mi nelineární dějová struktura, v níž se prolínala současná linie se vzpomínkami na dětství, takže se divákovi dostávalo jednotlivých dílků puzzle tvořící "složitý obraz" hlavní hrdinky po účelně drobných dávkách. Zaujalo mě zobrazení hry šachu v hlavě Beth a jeho následná projekce na stropech. Tvůrcům se vkusně a uvěřitelně podařilo do příběhu pojmout hned několik stále aktuálních tematik - alkoholismus, drogy, rodinné a milostné vztahy a vztahy mezi světovými velmocemi - a tím Dámský gambit nabývá na daleko širším záběru než je ono "pole 8x8", byť pro některé může znamenat v podstatě celý svět. Bylo poutavé sledovat vývoj a dospívání hlavní hrdinky a její interakci s ostatními lidmi, kteří ji různorodým způsobem ovlivnili na její (místy velice křivolaké a trnité) cestě životem. K hereckému obsazení nemám výtek, protože si myslím, že se všichni zúčastnění zhostili svých rolí takřka na výbornou a urvali si pro sebe nějakou více či méně zapamatovatelnou scénu. V neposlední řadě musím ocenit výpravu, kostýmy a celkově výtvarnou stylizaci jednotlivých scén, díky nimž se divák dostal o několik desítek let zpět v čase, přičemž to působilo přirozeně a uvěřitelně. Člověk se po zhlédnutí cítí téměř v pokušení, aby se ty šachy naučil a proniknul tak do tajů sicilských obran a dámských gambitů. (05.02.2021)

Jasně, není to "kvolity tývý", není to meta a extra společensky uvědomělé, genderově podvratné etc., ale je to jednoduše brilantně napsané, dramaticky poctivě vystavěné, elegantně natočené a výtečně obsazené / sehrané. V ranku mainstreamu tomu v současnosti může konkurovat tak The Crown, se kterou to sdílí podobnou lehkost a přístupnost, na které ale není nic banálního. Je to vystavěné podle klasického schématu zero to hero, ale s takovou mírou přesvědčivosti a promyšlenosti, že tomu předvídatelnost naprosto odpouštím. Prostě jsem s Beth šel jako s málokterým hrdinou v poslední době. (08.11.2020)

Nikdy by mě nenapadlo, že někdo dokáže natočit seriál, kde se většinu času hrají šachy a udělat to tak neuvěřitelně vzrušující, napínavé a velice emotivní. Všech 7 dílů nemá žádnou slabší chvilku, je to neuvěřitelné dobře napsané, po konci každého dílu jsem byla smutná, že díl skončil. Anya Taylor-Joy naprosto perfektní. Opravdu doporučuji, jedna z nejlepších věcí, kterou jsem letos viděla. (30.10.2020)

Tak sa najprv ukľudníme. Seriál je vonku tri týždne a už sa stihol dostať do prvej dvadsiatky?! Znamená to, že je naozaj natoľko kvalitný alebo že je aktuálnou módou, ktorú nahradí opäť niečo iné a budeme tu mať tonu práve-je-to-in-geniality každý mesiac? Za mňa skôr to druhé, pretože QG si ide tou najklasickejšou šablónou športovej drámy o geniálnom talente s vnútornými démonmi, ktorých musí poraziť, aby sa dostal na vrchol. Že Beth láme súperov ako slamu a len jej archnemesis ju dokáže poraziť v zásade nie je nič zaujímavé. Zaujímavé na QG sú úplne iné veci. Napríklad, že 1) to nie je seriál o šachu (o tom sa tu dozviete fakt málo) ale o šachistoch a ich vášni k hre (čo je koncept mimochodom veľmi podobný Wongovmu Grandmasterovi) 2) je úžasným spôsobom apolitický a ideologicky neutrálny; vysmieva sa tak z kresťanskej nenávisti voči ateizmu ako aj z antisovietskej (dnes antiruskej) paranoje Američanov 3) archnemesis Borgov (a vôbec všetci šachisti) nie je žiadny šablónovo neférový hráč ale noblesne chladný férový počítač 4) je tu v tejto úlohe výborná Anna Taylor Joy 5) na seriál to má jedinečnú réžiu, svietenie a kameru a 6) bod číslo 5 ešte podtrhuje a to zdôrazňujem naprosto monštrózne geniálny color grading a farebná harmónia scén. Len kvôli tomu bude mať u mňa 5 hviezd ale nemôžem nevidieť, ako počnúc príchodom Townesa do Moskvy seriál tvorcovia úplne šablónovo zabili starostlivými medvedíkmi na druhom konci telefónu. Trochu mi to vynahradila posledná scéna prechádzky po Moskve (tá je bezpochyby geniálna a až ňou sa Beth stala Grandmasterom) ale bude to len na 9/10 (06.11.2020)