Pějme píseň dohola

...a blesk k tomu nechcete? Zeptala se mě paní v trafice v Proseči, když jsem to dvd kupoval. Podíval jsem se na ni pohledem, že ji určitě přešlo do konce života nějaké takové otázky svým zákazníkům pokládat. 1) geniálně načasované vydání, prvních 14 dní v červenci vždycky jezdím na 2) pionýrský tábor na Budislav (ano, stále, i v r. 2008), místo, kde se mj. natáčela scéna u rybníka s vrhem koulí a potápějícím se Bobem. 3) Takže jsme si s vedoucíma mohli pustit po večerce tenhle film na pionýrském táboře... Prostě stoprocentní zážitek. Zaujalo mě, že Bob mívá stejné hlášky jako my... Nástup na odpolední zaměstnání!!! Mimojiné, film s nejapokalyptičtějším koncem, jaký jsem kdy viděl!!! (01.11.2006)

Tak tenhle výlet mezi tábořící pionýry mě neoslovil, a to zdaleka nejen pro to, že jsem se nikdy žádného pionýrského tábora nezúčastnil a mám k podobným hromadným akcím jako bytostný individualista značný odpor. Toporné a naivní herectví protagonistů filmu mi nesedlo a humor v něm použitý jakbysmet. Druhá hvězdička je vlastně jen za zajímavé koláže, které film doprovodily. Celkový dojem: 35 %. (23.11.2009)

"Pionýři, pionýři, malované děti, když je kopneš do pr**le, jako šipka letí." - Co toto? LeGRační říkanka k táborovému ohni; co jiného? Proč toto zde? Alespoň máte, milé dětičky, co pět - v mezidobí mezi šmírováním ve sprchách, dálkovými pochody do nikam, hraním flašky (šest košil to jistí), diskoškou, vyvoláváním duchů (myslím seanci, vy trapní puboši!) a koupáním se v rybníce za mlhou hustou tak, že by se dala krájet -, dokola (via orgiastický Slunovrat), dohola či dohola dokola, fantazii se meze nekladou. Jen se přitom, pěkně prosím, nekopejte do zadniček (jelikož jste se ještě neseznámili s poezií Honzy Krejcarové, nemůžete tušit, že do zadku to bolí) - myšleno tedy vzájemně, kolektivně, rituálně; fakt to za to nestojí. Chcete-li zjistit, jak vypadá šipka v letu (kdo by nechtěl; ještě to nevíte, ale strašně po tom toužíte), obětujte ze svého středu, resp. ze všech myslitelných středů Jirku Stracha! 75% (14.03.2021)

Pokud je někdo příznivcem humoru svérázného uskupení divadla Sklep, neměl by mít problém s kladným přijetím filmu Pějme píseň dohola. Ondřej Trojan, Jan Hřebejk a Petr Jarchovský tím zároveň učinili první plnohodnotný krok ve filmové tvorbě. David Vávra dodal povedené koláže a rozdováděný sklepácký duch prostupuje každým vybudovaným obrazem i mluvenou replikou. I ta určitá herecká topornost není výsledkem nezkušenosti filmových tvůrců, ale je jedním ze stavebních kamenů, které přibližují křečovitou absurditu všednosti dne a fungování socialistické společnosti. Pionýrský tábor, nenáviděná i nadšeně očekávaná součást letních prázdnin, kumuluje v tomto případě všechny možné nešvary a stereotypy. Vše přizpůsobeno typické škodolibosti konfrontačně-provokativního vyjadřovacího stylu divadla Sklep. Hlavní postavou příběhu je mladý táborový praktikant Ondra (Václav Chalupa) ve světle prvních nesmělých krůčků milostného probouzení. Kdo jiný ve své bezelstnosti a smršti bouře tělesných potřeb může způsobit rozvratnější zmatek? Hlavní ženskou postavou je tábornická zdravotnice Vendy (půvabná Ulrika Kotajná), mladá, atraktivní, rafinovaná a naivní puritánka, která si bezstarostně hraje a dráždí mužskou touhu. Výraznější postavou je také vedoucí táborového oddílu Bob (Radek Říha), dobromyslný i slaboduchý svalovec. Z dalších dospělých postav: svérázný samorost a táborový vedoucí Bizon (Ladislav Brothánek s hlasem Mirko Musila), ležérní správce Čada (Jiří Šašek), vynalézavý pohodář Faustus (Jan Procházka), věčně opilý Bušek (Jiří Remeš), snaživá Margot (Andrea Sousedíková), nevyzrálý praktikant Saďour (Jiří Strach) a uvědomělý a suchopárný Vendin snoubenec Jaroušek (Martin Janouš). Z dětských rolí zaujme citově tápající Lucie (Jitka Andělová), její dětsky zamilovaná kamarádka Sjůzn (Tereza Hubená), životem zkušenější Tráva (Aňa Geislerová), upjatá pionýrka Hybrida (Valerie Halabicová), chlapečtí suveréni Marek (Martin Chmátal), Brunďák (Karel Sládek) a Magor (Jan Semotán), na Smraďocha přejmenovaný Laco (Jan Demeter) a čestný pionýr Dan (Robert Paulů). V tomto období byla nezbedná poetika divadla Sklep na vrcholu tvůrčích sil a tento film svým výrazem přesně a radostně zapadá do stejného okruhu zábavy. Nelze se divit, že lidé stále pronášejí místní kultovní hlášky a slova v pauzách nezbedného chichotání. (01.12.2016)

Sklepáci na pionýráku :-). Co z toho vznikne je jasné asi každému kdo tuhle skvadru zná a má rád její humor. Když k tomu připočteme první svobodný rok vzniku snímku, kdy se svobodně dalo tepat do soudruhů, máme tu celkem vtipnou komedii. Kdo jezdil na tábory určitě tam najde momenty, které mu budou povědomé :-). Té srandy jsem čekal krapet víc. Z koho jsem fakt nemohl byl Bob, dále mne dost bavil mlaďoučký Jirka Strach :-). U mně je to za tři totemy. * * * (04.07.2012)