Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník Tomáš (I. Jiřík) však jejich skrýš odhalí a s pomocí abbého rozpoutá na "kacířského" nepřítele krvavý hon. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (66)

honz 

všechny recenze uživatele

Děj příběhu se odehrává v českých zemích v době, kdy začínající osvícenství a jeho myšlenky jen pomalu a ztěžka nachází cestu na odlehlejší venkovská panství i k jejich obyvatelstvu. Tam spíš ještě přežívá všudypřítomná dusivá atmosféra odeznívajícího baroka, rekatolizace a protireformace. Ztělesněním této staré epochy je pan abbé (vynikající Eduard Cupák), bývalý jezuita "koniášovského typu". Jeho protikladem je doktor Kamenický (P.Svoboda) - nový lékař, jehož příjezd na panství je jakousi předzvěstí nástupu nové, osvícenské éry (např. pomáhá luteránské rodině - děj je zasazen do doby v "předvečer" vydání císařských patentů o náboženské toleranci a zrušení nevolnictví). Hrabě (P.Pípal) se více než o své panství zajímá o mladou schovanku, komtesu Renátu (P.Havlíčková) a hlavně o hledání pokladu, ukrytého podle pověsti v rozvalinách hradu. Nejvýraznější postavou filmu je hraběnka Chamaré (naprosto brilantně a dokonale ztvárněná Blankou Bohdanovou), jejíž nešťastný až tragický životní osud od dětství zdravotně postižené, teď již stárnoucí ženy, je příběhem propastné lidské samoty, zklamání a neporozumění. Film natočil podle historického románu Aloise Jiráska Poklad režisér Zdeněk Troška. V úvodní scéně filmu se mu podařilo sugestivně vystihnout Jiráskův pohled na baroko jako na dobu temna. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Lacinou výpravu milosrdně překrývá všudypřítomná tma, kterou chtěl zřejmě Troška vybudovat ponurou atmosféru. Nepomohlo to, nepomohlo ani to, že alespoň do hlavních rolí obsadil skutečné herce, což nikdy později už neudělal. Začínám Trošku chápat, než být posledním mezi režiséry standardních filmů, to raději bude prvním mezi režiséry pro primitivy. ()

Reklama

derryl 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně nejlepší film Zdeňka Trošky! Vždy jsem tvrdil, že je to dobrý režisér, který pod dohledem dobrých dramaturgů a s dobrou látkou dokáže natočit filmový skvost a tento film je toho nezvratným důkazem. Skvělé vedení herců, skvostná kamera i výprava a v neposlední řadě vynikající režie. Jeden z nejlepších přepisů díla Aloise Jiráska na filmové plátno. Děkuji, pane režisére. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Dnes již dávno zapomenutý a jediný doklad uměleckého embrya režiséra Zdeňka Trošky. A je to škoda, protože Poklad hraběte Chamaré je fantastický film, temný, hororový, skličující, nádherně modelující zlo v jeho nejrůznějších podobách. Bohužel ďábel později posedl i pana režiséra a ten nic podobného už nikdy nenatočil (a nenatočí). ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Temný syrový historický příběh tehdy ještě nadějného režiséra Zdeňka Trošky, v kontextu jeho tvorby zcela vyjímečný počin. Úvodní apokalyptická scéna s hořícím kostelem, peklem a upalováním čarodějnic naznačuje, že by jeho vysněný projekt o hraběnce Báthoryové nemusel dopadnout špatně, ačkoliv jeho poslední "veledíla" tomu moc nenasvědčují. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Film získal ocenění na MFF v Montrealu. (M.B)
  • Ve filmu se objevil bývalý kostel sv. Mikuláše v Dolním Jiřetíně v okresu Most, Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném, zámecká kaple v Hoříně, hrad Valečov, zámek Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí a rokokový zámek Hořín nedaleko Mělníka. Replika železné panny z úvodní scény filmu je k vidění na hradě Křivoklát. (Cucina_Rc)
  • U dramaturgyně Marcely Pittermannové režisér Zdeněk Troška zahlédl scénář Poklad hraběte Chamaré. Povídá: „Jéžišmarjá, paní Pittermannová, to je pro koho?“ A ona, že to dostal pan režisér Karel Kovář. „A vy byste o to měl zájem?“ ptala se. Troška odpověděl, že samozřejmě, že by velmi rád dělal historické výpravné filmy. Ona za deset dní volala a ptala se: „Pane režisére, měl byste ještě zájem o toho Jiráska? On nám to pan režisér Kovář vrátil.“  (sator)

Reklama

Reklama