Dveře v podlaze

Na filmu "Dveře v podlaze" je nejsympatičtější asi ta slepá nepoddajnost divákovi, zvláště tomu Hollywoodskému. Ve filmu neuvidíte jediný citový výlev, jediný slzopudný moment a ani jediný náznak sentimentality. A ti, co se na film nalákali pouze s vidinou toho, že uvidí zcela obnaženou Kim Basinger (která je pořád stejně krásná, jako před 20ti lety), užili si pouze na 10 vteřin. Jinak je film prodchnutý smutnou (ne depresivní) atmosférou, která se dokáže zarýt pod kůži. Jeff Bridges je ve své roli naprosto dokonalý. Působí daleko mužněji, než v jiných rolích. Kim Basinger není jen kráska z plakátu, ale i skvělá charakterní herečka. Nebýt rozvláčného tempa v polovině příběhu a trapného extempore s Mimi Rogers, bylo by to za 90%. Takhle za 80%. (02.03.2008)

Zvláštna kombinácia smutnej drámy o osudoch jednej rodiny rozvrátenej kvôli tragédii, pri ktorej prišli o 2 synov, so scénami komediálneho ladenia. Aj napriek tomu, že si to námet veľmi nežiadal, tak tieto komické prvky vo filme ho bohato oživili... no je potrebné dodať, že film držia nad hladinou hlavne skvelé herecké výkony hlavných postáv. (03.03.2008)

Irvingovy knihy mi nikdy zvlášť nepřirostly k srdci, ty jeho prasárny mi přijdou až moc ulítlé a prostě se mi ty příběhy zdají tak nějak nesmyslné. I proto jsem k filmu přistupoval s poměrně velkými obavami a zpočátku mi přišlo, že i film bude jen chaotickou snůškou podivných prasárniček, ve kterých jen někteří lidé mají ten dar najít hlubší smysl. Potom se z toho ovšem vylouplo nádherné drama s úžasnou psychologií postav, ne tak křiklavou jako například v Kostce, ale tichou, pomalu plynoucí, postupně odkrývající jednotlivé souvislosti. Herecké výkony jsou fantastické, Jeff Bridges, Kim basinger i Jon Foster ukazují, za co že ty herce v Americe tak dobře platí. Pro mě jedno z dalších filmových překvapení. Možná si kvůli tomu dočtu pár odložených Irvingových románů. :) (07.07.2005)

Pro mě mírné zklamání, čekal jsem něco velice nadprůměrného jako Pravidla moštárny nebo Hotel New Hampshire, ale je to tak na 65%. Příběh není nic zvláštního. Film mě nedokázal pořádně zaujmout, a ve druhé polovině to vzalo podivný komický nádech. Ovšem scéna s odhalenou Mimi Rogers je rozhodně nadprůměrná. (02.01.2006)

Filmová poezie v praxi. Již samotná knižní předloha je bezesporu obrovské Dílo, které převedeno na filmové plátno (sic jen z jedné třetiny) dostalo další rozměr. V každém záběru na moře, v každé černobílé fotografii, v každém slovu z dětské knížky, v každém utrápeném pohledu Kim Basinger a dokonce i v každém záběru na zadnici Jeffa Bridgese je něco víc, něž-li se na první pohled zdá. Tenhle film nic nevyvětluje, postavy nic závažného neříkají a své chování nijak neobhajují. Vše je skryto tak, že to pozorný divák vycítí. Herecký galakoncert (kdo by to do Kim ještě řekl...) se vším všudy. Tak trošku mírně depresivní, ale Tod Williams společně s Johnem Irvingem dokázali příběh odlehčit i (černo-) humornými pasážemi, které do příběhu (i Irvingových knih) skvěle pasují. [srpen 2006] (17.08.2006)