Samurai 3

Inagaki si konečně uvědomil co za poklad v Mifunem má a plně toho využil. Bez té jeho charismatické aury "stačí mi jeden pohled a víte, že jsem Bůh" by jen těžko mohla kupříkladu taková scéna s mouchama vyznít vážně (byť s humorný nadhledem) a ne jako špatný vtip. Ovšem závěr je tu oč tu běží a je to právě samotné finále na ostrově, kvůli kterému se vyplatilo sledovat předchozích ne vždy zcela záživných cca třista minut. (28.08.2010)

Skončila rozbředlá epopej, která mi byla dlouho vychvalována, a mé pocity jsou rozpolcené. Třetí "díl" byl největší kýč ze všech. Paradoxně to myslím v dobrém -- režisér se konečně naučil natočit kýč tak, aby nebyl trapnosměšný. Závěrečný duel je krásná třešnička, nicméně paměť mi funguje dále než pár minut zpět a pocit, že jsem kvůli tomuto souboji musel přežít čtyři a půl hodiny předtím, je dost zdrcující. Jsem smutný z režiséra, který je slabý i na padesátá léta (platí k celé epopeji). Napotřetí už se aspoň naučil vytěžit Mifuneho, ze kterého charisma jen chlístá a je ve vrcholné životní formě. (Dokonce se např. snažil vpašovat reminiscenci na Sedm samurajů -- v jednu chvíli Mifune probíral s vesničany plán obrany před bandity, což v knize nebylo). Velmi dobře je zahraný i Kodžiro, Ocú i Akemi (z těch dvou mě přesvědčila víc). Odpadlo ukončení linky Matahačiho a jeho matky, které samotné v knize zabírá snad 100 stran, trochu škoda. Zdokonalování (se) Musašiho osobnosti setkáními s guru v jednotlivých oborech bylo pominuto úplně trestuhodně, přitom v knize šlo opravdu hodně o ukázání, že samuraj má být komplexní osobnost. No, jsem jako dítě, které se těší na nějakou pokroutku, co vypadá slibně -- pak se do ní zahryzne, prokousne si jazyk a ještě má chuť naprosto odlišnou od očekávané... (20.03.2013)

Záver trilógie sa nesie v znamení dvoch dejových rovín, prvou sú vzťahy dvoch zamilovaných žien k Musashimu a druhou je vyvrcholenie vzťahu s priateľom-nepriateľom Sasakim. Dej je až na dve-tri scény zväčša komorný a slušný priestor dostáva zmena životného štýlu hlavného hrdinu a jeho prístupu k životu. Ak mám zhodnotiť filmy ako celok ide o vysoko nadpriemerný zážitok po každej stránke. (21.08.2012)

Takto přesně má vypadat závěr trilogie, na který se vyplatí pět hodin počkat. Čestný souboj dvou charakterů kterému se dá věřit a nikoliv jak tomu bývá nyní, že outsider bez šancí a v koncích se náhle vschopí a vše se zázrakem otočí... A nemusí být finále vždy roztahané do půl hodiny, to unavuje, a nepůsobí důvěryhodně... - 6. 12. 2012 - 90% (06.12.2012)

,,SÍLA NESTAČÍ K TOMU, ABY SE MUŽ STAL OPRAVDOVÝM SAMURAJEM. KROMĚ SÍLY MUSÍ MÍT TAKÉ ČISTÉ SRDCE“..... /// Třetí díl bych řek, že je nejvýpravnější. Hudba jako ze Sedmi statečnejch (vím vole, jako pro srovnání… když napíšu ,,jako z Pyšný princezny“, tak to nikdo nepochopí….) a příběh je dostatečně ,,přijatelnej“ i pro západní civilizaci. Neopětovaná láska má pokračování (ty ženský, čert aby se v nich vyznal, natož samuraj…) a zase mě (lehce) štve, ta romanticko-dramatická část. Tož taková byla (zřejmě) doba (filmová). Ale to finále…. kurva dobrý! Plný Mifuneho charisma, se soubojem důstojným k ukončení CESTY SAMURAJE. Trilogie, ze který s postupem času vylejzá pár chybiček. Nicméně já, osoba dávající přednost normálním filmům před těma artovejma…. prostě líbilo se mi to! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Žádnou z knih o skutečném Miyamoto Musashimovi, které napsal Eiji Yoshikawa jsem nečetl. 2.) Zjistím, co se stalo 13.dubna 1612. 3.) Thx za titule ,,Martin Tirala“ a ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ ** (12.03.2013)