Pražské noci

Atmosféra tajemna, staré Prahy a příjemného prožitku. 1) Půvabný film mě oslovuje nejen vtipným scénářem, svébytnou poetikou, příjemnou hudbou, ale především obrovskou atmosférou, která by se dala krájet. Jako kdybych četl dobrou báseň - při každém novém přečtení objevuji nové a nové kouzlo. 2) Hlavním nedostatkem snímku je jeho nevyrovnanost. Povídky mají různou úroveň (Brdečkův Poslední golem *****, Makovcův Fabricius a Zuzana*** a Otrávená travička**, Schormovy Chlebové střevíčky***), film obsahuje zbytečně natahované, rozvláčné i nudné momenty a chvílemi až realizační úlety (Velký vůz). 3) Pobavil mě brněnský Internacionál v roli pražského luxusního hotelu. (04.02.2011)

Mohl to být jeden z vrcholných filmů tzv. Československé nové vlny, kdyby se tenhle filmově-povídkový triptych (respektive kvartet, započteme-li ještě uvozující rámcovou Makovcovu povídku Fabricius a Zuzana (***), která propojuje zbylé tři povídky) neutopil v přehnaně umělecké stylizaci. Je s podivem, že onen geniální nápad zfilmovat staré pražské pověsti neosvítil nějakého českého filmaře již dříve, tenhle projekt visel již nějakou dobu ve vzduchu, Pražským nocím však paradoxně nejvíce uškodila právě přehnaná touha experimentovat, tolik charakteristická pro tzv. Novou vlnu. Tak Miloš Makovec pojal Otrávenou travičku (**) coby muzikál, což samo o sobě nemohlo dopadnout dobře, vznikl nudný sled obrazů se zpěvy. O mnoho lepší je Brdečkův Poslední golem (***), který dává připomenout, u koho že se později inspiroval pan Švankmajer při natáčení Lekce Faust. Vrcholem celého triptychu pak jsou Schormovy Chlebové střevíčky (****), tentokrát opravdu s Faustovským motivem a silným sociálním rozměrem. Formálně vytříbená poetika Nové vlny je podpořena působivou hudbou Zdeňka Lišky (a v případě povídky Chlebové střevíčky též Jana Klusáka), kteréžto velmi umně navyšují mysteriózní dojem celého projektu reflektujícího překvapivě k pražským pověstem především ženský prvek... (07.04.2013)

Je až překvapující, jak málo českých filmů čerpá z prostředí tajemné staré Prahy, opředené strašidelnými legendami. Pražské noci představují výjimku. Milena Dvorská, která se mezi tím proměnila z telecí Marušky Mámtěrádajakosůl v neobyčejně krásnou ženu, vypráví Kopeckému tři tajemné legendy. Gotickou, renesanční a rokokovou. No, každá je jakoby žánrově někde jinde, každou točil někdo jiný, je to nevyrovnaná trojice. Ale rozhodně mají žádoucí atmosféru, nápadité obsazení (např. Josef Bláha jako rabbi Löw) a příjemně se na to kouká, jako na všechny tehdejší české filmy, které se nezabývaly současností. 70% (23.01.2006)

70%. Prostopášná hraběnka byla sice celkem hezká, ale její příběh poněkud natahovaný. Nicméně ostatní příběhy měly velmi zajímavou atmosféru, překvapil mě i mladý Hrzán v roli řidiče a rovněž mladý Abrhám, Libíčka jsem nějak nezaznamenal. Ale líbací scénka mezi hraběnkou a Mici, na tu asi ještě dlouho nezapomenu:-) Je příjemné něco takového vidět v českém filmu... (02.06.2008)

Předně musím vzdát hold Mileně Dvorské. Ve své době to byla nejen dobrá herečka, ale fakt hezká herečka. Celý film si zaslouží pozornost již sám o sobě. Je to patrně jediný česk(oslovensk)ý horrorový povídkový film, který kdy vznikl (alespoň já o žádném jiném nevím), a to ještě v době, která u nás podobným mysteriózně horrorovým příběhům nijak nepřála. Kladem bezesporu je černobílý formát a to, že ani jeden příběh nijak netlačí na pilu ale jen hezky pozvolna buduje svou atmosféru a staví na ní, ne na explicitním horrorovém/strašidelném výrazivu. Má to své kouzlo, i když u ne každého příběhu se to povedlo. Spojovací příběh FABRICIUS A ZUZANA je zábavný s mnoha zajímavými složkami – již zmíněný koncert Dvorské + naprosto výborný Hrzán. Naopak ho naprosto shazuje úplný závěr s létajícím autem. *** POSLEDNÍ GÓLEM je přesně takový, jaký jsem čekal. Tedy silně mysteriózní, s postupnou převahou horrorového, které sice jen nakoukne, ale má to koule. Nejlepší příběh filmu. Samotný Golem je povedený. **** CHLEBOVÉ STŘEVÍČKY jsou naopak nejslabší. Hlavně proto, že jsou zbytečně dlouhé, rozvláčné a po jisté době již nudné (to hlavně v okamžiku kdy vám dojde o co jde a než k tomu nakonec dojde, tento úsek je až ubíjející). Rozjezd, Tereza Tuzsynská a závěr je fajn, ale kdyby to bylo celé kratší, bylo by to fajn celé. ** OTRÁVENÁ TRAVIČKA je zajímavá nejen opět hereckým a vzhledovým koncertem Mileny Dvorské, ale již samotným zpracováním. Beze slov, jen za doprovodu písní s vhodně a trefně napsanými texty. Lehce komediálně laděné, přesto s výraznou horrorovou příchutí. Až mě potěšilo, že se tvůrci pokusili trochu experimentovat a ještě více, že se jim to povedlo. Zajímavě pojatý příběh, který vlastně je rozvedením a jakousi pointou Fabricie a Zuzany.**** Jen bych zdůraznil, že je k filmu třeba přistupovat s vědomím roku jeho vzniku a toho, že se u nás nikdy syrově čistý horror netočil, vždycky to byl „tak trochu jiný“ (což v žádném případě neznamená horší) horror . Pak je možné si to užít. 3,5* (03.04.2012)