Paříž, 13. obvod

Francouzská Číňanka Emilie z call centra, její spolubydlící černoch Camille  učitel literatury a realitní makléř, jehož kolegyně Nora radši ukončí studium, protože si ji lidé pletou s hvězdou sex chatu Amber, kterou se tedy následně snaží poznat. Vztahový propletenec ve francouzském dramatu, dokonce odvážně v černobílém. Jednoduché, autentické, nic hloupého a výborně  natočené. Od dob Schindlerova seznamu asi  první film, kde mi ta černobílá kamera sedla, technicky na jednotku. PS: je zvláštní jak se čím dál víc zmenšují rozdíly mezi filmovou erotikou mainstreamu  a pornem, a to tu nehrají žádné no name, ale třeba  Noémi Merlant. (25.03.2023)

Krásný film, který lehce připomene poetiku Sofie Coppoly, nicméně ve zcela odlišném (a zároveň intenzivnějším) duchu. Magická hudba ve spojení s nádherně nasnímanou černobílou Paříží přichystá skoro až "allenovský" zážitek, ve kterém se vztahy ústředních hrdinů proplétají a zamotávají takovým způsobem, jaký jsem dlouho jinde neviděl. Osobité a citlivé drama se silným koncem. 80% [KVIFF 2021] (23.08.2021)

To mi ale bola romanca! Princ z Konga, čínske marionety a pár belochov sa tvária na Francúzov. A by nebol medzi nimi rozdiel, tak to drbli do čiernobielej farby. To je presne ako keď poslankyňa s IQ vínnej mušky Romana Tabak si dala Instagram do čierno-biela z odôvodnením, že tým bojuje proti rasizmu. Vo Francúzsku evidentne proti rasizmu dávna dobojovali, sú vysoko obohatení, plno inžinierov zo subsaharskej Afriky. Našťastie šikmáči robia čašníkov a belošky kurvy, takže  všetko v poriadku. Aspoň tak som to videl v tomto filme, ktorý ponúka podivnú romantiku zaobalenú do kopy sexu. Princ z Konga nerobí nič len šuká a že všetky rasy, nerobí rozdiely, veď si robí doktorát! A mihla sa aj lesbická láska, takže kvóty splnené. Polohy tiež všetky boli, aj anál asi, takže opičie kiahne zaručené. To je dnešný art stavajúci promiskuitu na piedestál. Len fakt pozor na tie pupáky! (11.06.2022)

Portrét generace, pro jejíž životy je příznačná nestabilita práce, bydlení, vztahů i identity (fragmentarizované digitálními technologiemi). Portrét světa, v němž ke splynutí dochází jen při sexu. Jinak jej charakterizuje oddělenost, zvýrazněná split screenem nebo četností konverzací na dálku, a kontrastnost, stále zpřítomňovaná i černobílou kamerou. Stejně jako životy postav, neukotvených, nacházejících se stále v pohybu, taky Audiardova milostná paneláková lyrika postrádá pevný bod, okolo něhož by se všechno točilo. Perspektivy se neustále střídají a mikropříběhy začínají nanovo (jako v mnohadílném seriálu), rytmus je nepravidelný, vztahy pomíjivé. Něco stabilnějšího vzniká velmi pomalu, jaksi mimochodem. Jen očekávání, zda nakonec něco vznikne, pozornost po celých sto minut neudrží. Musíte se napojit na hrdiny. Díky skvělým hercům a senzuální kameře, zohledňující víc fotogeničnost lokací než sociální rozměr života v určité části Paříže, to jde poměrně snadno. Závěr, přicházející bez hlubšího prozkoumání mnoha nastíněných témat (např. tíže kulturních tradic a rodinných i osobních traumat), je ale banální, a zpětně se jako takový jeví celý film, který u klišé spjatých s citovým životem mileniálů začíná i končí, aniž by nahlédl za ně. 70% (19.11.2021)

Nesmírně elegantně režírovaný snímek zkoumající milostné a vzájemně propojené osudy tří pařížských třicátníků. Zkušený filmař Jacques Audiard dokazuje, že má stále prst na tepu doby a moderní kinematografie a že má cit pro psaní inteligentních a současně plně věrohodných dialogů a pro budování přesvědčivých a propracovaných postav. Zároveň skvěle vede herce a výtečně pracuje s hudbou. Skvostná je i černobílá kamera, nabízející nejen velmi esteticky nasnímanou erotiku. Některá rozehraná témata působí trochu nadbytečně, nicméně film i tak jako celek funguje nadstandardně dobře. (28.08.2021)