Lupin

Klasický francouzský příběh o zloději gentlemanovi a mistru převleků jménem Arsène Lupin v moderním pojetí. Stejně jako před lety remake Sherlocka Holmese, byť je o úroveň lepší, i tentokrát jsou příběhy prostoupeny moderními technologiemi a současnou společností. Omar Sy, kterého proslavili Nedotknutelní, se ve svých kouscích inspiruje knihou o slavném lupiči, jehož geniální krádeže téměř totožně kopíruje. Klasická předloha je zde spíš odrazovým můstkem k lince, v níž se hlavní hrdina snaží zjistit pravdu o odsouzení svého otce a údajném zmizení náhrdelníku nezměrné ceny. Zazlívat Netflixu lze snad jen fakt, že seriál v letošním roce rozdělil na dvě série a desítku dílů nevydal naráz. To čekání bude dlouhé, byť v řádu pouhých několika měsíců. (11.05.2021)

Prvý diel skvele nabudil, a hoci sa ostatné časti neniesli v rovnakom duchu, stále bola úroveň vysoká, malo to šarm Omara Sy a dobré napätie. Treba si ale počkať na ďalšiu sériu, ktorá hádam príbeh uzavrie. Druhá časť nazaostávala za prvými piatimi časťami a tiež priniesla napínavé chvíle, Lupinove úskoky, dômyselné plány a našťastie aj dokončenie príbehu. Keďže sa však z Lupina stáva značka, čaká nás divákov minimálne ešte jedna časť. Uvidíme, s čím tvorcovia prídu a či dokážu udržať kvalitu. Skvelá 3.séria. Prehľadnejšia,  možno v určitom zmysle jednoduchšia,  ale pútavá,  zaujímavá a plná zvratov a skvelých plánov. 8/10 (26.05.2021)

Moderní adaptace slavného francouzského lupiče Arséna Lupina je vlastně docela pěknou a svižnou oddechovkou pro večery u Netflixu, při kterých vypnete rozumové obvody mozkové, přehlédnete scenáristické berličky, oslí můstky a náhody a necháte se bavit kvazi-geniálními tahy hlavního hrdiny, který je zdá se vždy o krok pře vyšetřovateli. To je také zajímavý moment celé pětidílné série (mimochodem velmi oceňuji délku, je tak akorát, je to nabušené a nemá to významnější hluché momenty), kdy zpočátku se hlavní hrdina zdá naprosto nepolapitelný a geniální, avšak postupem času se kolem něj smyčka utahuje stále pevněji až to vyvrcholí na promenádě v Le Havre opravdu ošklivým cliffhangerem. Ten mě tedy opravdu zklamal a z perfektně rozjeté minisérie, jejíž první tři díly mě bavily skoro až pětihvězdičkově, se scénáristé ve snaze příběh nějak smysluplně zatočit a nechat si přitom vrátka na další pokračování příliš nechali unést a konec první série tudíž spíše diváka zklame a rozmrzí. Jelikož ale druhá série dorazí místo obvyklého roku už za pár měsíců, může to značně napravit. Omar Sy je vážně super a tahle postava mu - vlastně docela překvapivě - sedí jako ulitá. Suma sumárum, Lupinovi to stačí na slabší 4* (04.03.2021)

Vydržel jsem, ale koukat se na to moc nedá... taková naivní pohádka o hloupém Honzovi, který ke štěstí přišel oblečená do silně rasistického hávu... o chytrém černouškovi, co do teď leštil vitríny a utíral prach a lusknutím prstů se z něho stane přemoudřelý zlodějíček... no celkem multikulti hovadina. S opravdovým Lupinem to nemá fakt nic společnýho a koukat se na to fakt nedá. (15.01.2021)

Lupin, ze kterého Lepenovi dozajista rupne cévka, slaboduchý tendenční škvár Netflusu na podporu senegalských víz do EU a anální znásilnění odkazu Maurice Leblanca ebenovým BLM kabanosem o tom, jak to dává šarmantní, sympatický a dokonale asimilovaný černoušek s fikaným využitím hloupých a slizkých bílých kriminálníků sežrat zkurvenému bílému privilegovanému rasistovi, který mu s hluboce zakořeněnými tmářskými předsudky, arogantním xenofobním zmrdstvím a bělošskou hrabivostí rozvrátí idylickou, naprosto kulturně integrovanou, pracovitou a společensky prospěšnou čokorodinu. A jediný, kdo mezi všemi těmi tupými a zkorumpovanými bílými policajty stíhá jeho bezbřehý intelekt je hnědokomisař jménem Jusuf! Rychlodementní a předvídatelný tuposcénář, avízovaný jako „moderní verze“ a zcela pošlapávající kouzlo i promyšlenost originálního Arzéna, svědčí jednoznačně o tom, že se jedná výhradně o Die ewige weisse Schnauze neomarxisticko – fašistického korporátu a propagandistické sraní na evropské kulturní tradice, od nichž je již jen krůček k Čokotintinovi, Hraběti Monte Negrovi nebo Qasimodovi z Dakaru. A po kultuře vesměs hned přicházejí překrucování historie (skoro splněno), potlačování svobody slova (splněno) a diktatura proletariátu či reakční vláda finanční oligarchie (cuming soon). Opravdu trapné a nudné podprahové svinstvo pro programování Instakokotů k nucené diverzitě, po kterém očekávám v rámci rasové rovnosti minimálně Owena Wilsona v roli Kunty Kinteho v „moderní adaptaci“ Kořenů. (13.01.2021)