Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Čepek, Jan Kačer, Věra Galatíková, Zdeněk Sedláček, Zdeněk Kryzánek, Jana Hájková, Michal Kožuch, Ladislav Gzela, Petr Štěpánek, Josef Somr, Miloš Willig (více)Obsahy(1)
Příběh filmu režiséra Františka Vláčila a libretisty Vladimíra Körnera se odehrává v druhé polovině 13. století. Český zemanský synek Ondřej z Vlkova přišel do řádu ještě jako dítě. Nestalo se tak dobrovolně. Snad si ani neuvědomoval, že byl vlastně obětován na usmíření otcova násilného činu, spáchaného na něm samotném, a že byl tedy dvojnásobnou obětí. Až po deseti letech odříkání poznává, že existuje ještě jiný svět, ještě jiný život než ten, který uzavírají pevné zdi řádového hradu. Podlehne volání domova, volání rodného Údolí včel, a pokusí se o návrat. Již se zdá, že bude mít více štěstí než bratr Rotgier, jehož pokus o únik skončil krutou smrtí. Ale i v jeho případě se ukazuje moc řádu silnější a náboženský fanatismus znovu triumfuje nad v té době beznadějným pokusem jedince o vzpouru proti síle dogmatu spojeného s mocí. (Bontonfilm)
(více)Recenze (402)
50% - Nemůžu hodnotit lépe a hodně jsem se cukal, abych nehodnotil hůř. Údolí včel je bezpochyby veledílo, kde hrají prim opravdu vynikající Jan Kačer a Petr Čepek. Já jsem ale zmlsanec historickými velkofilmy a zde mi chyběly atributy jako šermířské souboje (byl zde zhola jeden a k tomu špatný), bitvy, tisíci (nebo aspoň sto)hlavé armády. Vím, chci toho po takovémto filmu moc, ale kromě těch armád tam vše mohlo být a byl bych spokojen. Takhle jsem se přiklonil k lepšímu hodnocení i díky úplně jinému než jsem čekal, ale přesto povedenému konci... ()
To, že je na csfd hodnoceno Údolí včel výše než Markéta Lazarová je paradoxní a zároveň příznačné, protože Údolí včel je po všech stránkách normálnější film. Jeden z mnoha dobrých filmů Františka Vláčila (to samo o sobě ovšem jistě není málo). Údolí včel není tak magické a také není tak hutné jako Markéta. Ani údolí včel se žel nevyhnou anachronické pohledy na středověk, přestože je zde zjevná snaha tvůrců vymanit se ze šablonovitého pohledu a pokusit se o opravdovější prokreslení jednotlivých postav a jejich motivací. Snaha po vykreslení středověkého "fanatismu" naštěstí zůstala do jisté míry pouze frází uvedenou v anotaci. Středověké pojetí víry a života je výrazně složitější a nevystačíme si s jednoduchými kategoriemi dobra a zla či černé a bílé... To je ovšem bolest prakticky všech historických filmů ze středověku a Ǔdolí včel manipuluje a překrucuje historická fakta přece jenom méně než mnohé jiné filmy... Na závěr mého komentáře ještě malou zmínku o lokacích: Kromě řádových hradů na území dnešního Polska (především Malborg, ale ještě minimálně tři další) je to nedostavěný pozdněgotický kláštěr Kuklov (Kugelweit) na Českokrumlovsku, který byl paradoxně využit pro exteriéry i interiéry tvrze. Zmínku si ovšem zaslouží také interiér krásného a také velmi cenného románského, goticky přestavěného kostela v Boleticích, který byl už tehdy liturgicky nevyužíván a pro účely natáčení byl zřejmě kompletně vymalován. Pokud je mi známo, tak se jedná o jediné využití tohoto jinak velmi fotogenického objektu ve filmu, což je dáno nepochybně především jeho umístěním v prostoru Boletického vojenského újezdu a později i velmi špatným stavebním stavem... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, Pohrobek, witch, sportovec ()
"Řádu mě zaslíbil otec. Pro spásu své duše." Nebýt o rok mladšího Herzova Spalovače mrtvol sedělo by Údolí včel na mém pomyslném trůnu krále nad tuzemskou kinematografií. Takto je sice odsouzeno do pozice toho druhého, ale co už s tím... Z čehož plyne mimo jiné i to, že patřím k té "barbarské lůze" co považuje tento Vláčilův snímek za lepší Markéty Lazarové (což je trochu paradox, když vznikl vlastně jen pro upotřebení zbylých kostýmů a dekorací právě po ní). Bergmanovské proporce, nepopsatelně nádherná kamera (obvzláště záběru v závěru s mizením Ondřeje do temna se asi nikdy plně nenabažím) a Liškova partitura dělají ze sledování požitek pro mysl, zrak i sluch. No a herci jsou přímo... Tady není žádný Petr Čepek, ale jenom Ondřej z Vlkova. Není tu ani žádný Jan "rodinnými pouty zpoutaný" Kačer, ale pouze a jedině Armin von Heide. To samé platí i o všech ostatních. Jasné? Jasné! ()
Da sa tato filozoficka esej plna symbolov uzit aj ked mi je cela filozoficka a symbolicka vrstva ukradnuta? Rozhodne da. Pretoze je to uzasna ukazka paradnej filmarciny. Vlacil ma (podobne ako Bergman) velmi prekvapivo bavi aj napriek tomu, ze jeho filmom uplne nerozumiem a podobne zalezitosti nie ju mojou salkou kavy 9/10 ()
Tam, kde mnozí spolukomentátoři vidí "famóznost", "vrchol kinematografie", "dokonalé filmové umění", nebo "filmový zážitek", tam já filmem částečně potěšen i zklamán hledám v komentářích také druhou stranu mince. Nacházím nesmělé zmínky (někomu chybí "bitvy", jiný komentuje "trochu neakční" nebo "naprosto monotóní atmosféra" a např. Boogeyman hodnotící čtyřmi hvězdičkami přímo píše "je to skvělý snímek, ale já se prostě dost nudil"). Snímek je na tuzemské poměry vysoce umělecky natočen (nádherná Uldrichova kamera), středověk je vykreslen velmi důvěryhodně a dost krutě. Téma víry však je pro mnohé diváky nezajímavé a děj lze vyjádřit jedinou větou - dezerce Ondřeje z rytířského řádu zpět ke světskému životu, zatímco jeho souvěrec se ho snaží přimět k návratu do kláštera. Tempo děje je pomalé, film je více psychologický než dramatický a mnohdy nejednoznačný co do pohnutek (jinak výtečně zahraných) hlavních hrdinů. Budu filmovým kacířem a dám intelektuálnímu klenotu české kinematografie jen průměrné hodnocení. A soudě podle pouhých 187 hodnocení na IMDb (k 11.3.09) bude Údolí včel asi pokladem jen v národním měřítku. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=jw4mu37Riqw ()
Galerie (31)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jan Kuděla
Zajímavosti (25)
- Všechny rekvizity ve filmu jsou dochované originály či alespoň historicky věrné kopie. To platí od včelínů, přes zbraně až po veškeré nářadí v kovárně. (DaViD´82)
- Reakce Františka Vláčila na Petra Čepka prý byla: „Vždyť ten vypadá jak maďarskej Hun, ten přece nemůže hrát českého kluka!“ – existuje i mírnější verze zasazená do první kontrolní projekce s prohlášením „že tam chtěl mít Slovana a ne Avara.“ Obsadil ho tedy do malé role, kterou nakonec hrál Josef Somr (Rotgier). Vláčil se přeobsazení Čepka dlouho bránil a svolil až těsně před začátkem natáčení, když stále neměl vhodného představitele pro Ondřeje. Antonín Máša s Vladimírem Körnerem ho tak přeci jen přesvědčili. Čepek tedy nakonec dostal roli českého naivního kluka Ondřeje z Vlkova, avšak Vláčil s touto volbou nebyl spokojen ještě ani při začátku natáčení. Čepkovi na chuť ale přišel, což dokazuje mimo jiné i jejich další tvůrčí spolupráce. (DaViD´82)
- Tradovaná legenda o tom, že režisér byl donucen využít nákladné kostýmy a dekorace z jeho předchozího filmu Marketa Lazarová (1967), není pravdivá. Františku Vláčilovi nikdo nic takového nepřikazoval a s nápadem využít je znovu přišel sám. (Gray)
Reklama