Království koček

Příběh o středoškolačce Haru, která jednoho dne zachrání kocourka, co nese v tlamičce dárek a následkem toho se začnou dít zvláštní věci vedoucí až do kočičího království je jasná pětka už jen díky všem těm kočkám, ale příběh to není hloupý a jako pohádka funguje moc pěkně. Kočičí království má sympatické postavy, zvlášť pokud jde o Haru a tlustého bílého kocoura jménem Muto, a všechny svoje postavy využívá velmi svižně k posouvání přímého a zábavného děje, který navíc přináší i spoustu vtipu. Vtípky jsou většinou roztomilé, pár možná trošku laciných, ale hlavně jeden úplná pecka, když se odhalí pravá identita tlustého bílého kocoura :). Na takhle jednoduchou pohádku, která navíc asi ani neměla ambice být nějakým supersnímkem, který by měl vydělat a zapsat se do historie největších animé filmů na světě, je tu ale překvapivě pěkná animace se spoustou plynulého pohybu a hlavně pokud jde o ladné kočičí pohyby. To je vidět i v takových detailech jako kočičí securiťáci nebo různé skákání a pobíhání po kočičím království, protože tahle pohádka je spíš z těch "dobrodružnějších" než dialogových. Nakonec se v tom najde i nějaké ponaučení nebo spíš proměna hlavní postavy Haru, takže překvapivě to není až tak moc pro nejmenší, jak to celou dobu vypadá. Jiná takhle příjemná a milá pohádka o kočkách asi není takže prostě nemůže nedostat pětku, protože je prostě super a se spoustou koček :). (01.01.2011)

Jak jsem už párkrát zmínil, anime či manga či bůh ví ještě co moc nemusím. Ale filmy od Miyazakiho mám celkem rád, a jeho produkce je též dobrá. Proto jsem se u tohohle filmu dost bavil, ale i tak má film pár neduhů jako třeba některé slaboduché dialogi či pokus o vtip který tam párkrát nevyšel. Nicméně film jsem si celkem zamiloval a líbil se mi. Dokonce více než Mononoke. (14.08.2010)

Keď v animovanom filme o hľadaní samej seba a prekonávaní strachu čeliť nepríjemnostiam sa zjaví táto pravda pomocou barličky v podobe vety: "No vidíš a teraz si sama sebou !" a nie prostredníctvom prvkov, kreslenému filmu vlastným, čosi nie je úplne v poriadku. Uvedený základný nedostatok sa prejaví viackrát v priebehu deja, no aj tak sa mi Kráľovstvo mačiek celkom páčilo. Roztomilé ladenie teplých farieb, s dominujúcimi odtieňmi zelenej a žltej, spôsoby presunu medzi paralelnými svetmi a práca s detailom, patrili ku kladom. V myšlienkovej rovine potešili, v príbehu primárne určenom malým deťom, pochybovačné úvahy o tom, či je naozaj správne počúvať každý hlas do bodky, alebo naznačenie skutočnosti, že vďaka za prejavené dobro sa často nevhodne zameranou horlivosťou zachráneného stáva skôr neželaným obťažovaním. 70%. (10.05.2007)

V japonských animovaných filmoch podobného typu som zvyknutý popravde na väčšiu kvalitu. Rozumej tým zaujímavé postavy, dychberúca animácia a podrobne prepracovaný dej. Asi to bude tým, že doteraz som nenarazil na šedý priemer aký môžeme vidieť tu... Spomínané postavy, príbeh, animácia, zápletka sú OK, ale nič čo by sa vám vrylo do pamäti. Hlavná protagonistka Haru je síce sympatická, ale to nevyváži plejádu otravných mačiek. Je to taká jednohubka, nad ktorou sa netreba extra zamýšľať. Iste si všimnete diery v dejovej línii a rôzne nekoherentnosti (pekné slovo som to vymyslel čo? ) Sem tam mi isté veci prišli úplne retardované a to je už čo povedať ak to tvrdí človek čo vyrastal ma Pokémonovi, Digimonovi, Sailor Moon, Ranme atď. Ak si ale chcete oddýchnuť tak si tento jednoduchý fantasy film užijete. Len neočakávaje Zámek v oblacích. Na Ghibliho slabotka. Hmm... A veď je ani vlastne nemám rád mačky. 3* nech nežerem! (12.07.2012)

Kdybychom toto vytvořili u nás, říkali bychom si, jak jsme dobří, jaké to je lehké (a paradoxně na některých místech pozoruhodně nenápadně pochmurné), krásně animované, nápadité a občas i vtipné a satirické (naše tříletá prťata viděla poprvé předevčírem - a dnes viděly už pětkrát). Jenže to nevzniklo u nás, ale v japonském studiu Ghibli. Z pohledu tohoto studia se jedná o nejslabší kus (prostě proto, protože ostatní věci od Ghibli jsou tak dobré). Není to fantasy, není to sci-fi, není to romance, ba ani drama, je to čistá pohádka. Vyprávění o dívce, která zachrání kočičího prince a následně začne být zahrnována dary, o které ani nestojí, aby měla být nakonec za prince provdána. Zajímavý je prvek kočičího barona a tlustého bílého kocoura, který se objevil už ve Whisper of the Heart (tam se však jednalo o obyčejnou sošku a obyčejného kocoura). (16.07.2011)