Rozina sebranec

Parádní, téměř monumentální Štěpánek jako otec Antonín, převor kláštera, k nepoznání namaskovaný robustní Italský dobrodruh a šejdíř Nikolo alias Ladislav Boháč, ale hlavně ve filmu žensky krásná a půvabná Marie Glázrová jako Rozina-nalezenec ve své asi největší a možná i nejlepší vážné roli. Pěkný kostýmní historický snímek od Otakara Vávry (předtím třeba Filosofská historie nebo Cech panen Kutnohorských) zasazen do Prahy někdy na počátku 17. století. Scéna na konci ve zvonici v klášteře pamětihodná.. Film byl natáčen za okupace, ale dokončen po záměrném protahování byl až po válce, a to už jako snímek znárodněné kinematografie, poté po uvedení do distribuce byl ještě navíc zkrácen. (23.12.2007)

Obávám se, že s každou další reprízou se z Roziny stává stále horší a horší film. Postavy jsou jen prázdné šablony bez nejmenšího vývoje, rádoby opulentní výprava je ve skutečnosti jen jediným líbivým prostorem, skutečně zajímavých kostýmů je jen minimum. Glázrová, Boháč, Štěpánek, Pivec i Kreuzmann se utápějí v absurdních scénách, které by se za normálních okolností tak rády popasovaly s Cechem nebo s Pardubicemi, ale nedaří se. Respektive "normální" okolnosti už nenabízeli ani tzv. bezčasí Protektorátu, ale vše fungovalo jen a jen proto, aby se točilo dlouho a s co nejpočetnějším ansáblem. Z lidského hlediska to byl sympatický krok, z uměleckého hlediska se nezadařilo. Opakování zadní projekce s motivem řeky také nebylo šťastným nápadem, ale co skutečně nemohu přejít, je naivní líčení "Italů" a fakt, že Rozina po postřelení neměla krvavou skvrnu na šatech. Pakliže budu předpokládat, že se na výsledném filmu podepsal neuvážený střih, věřím, že jisté naděje na skutečně zajímavé historické drama tu byly. A pakliže bychom se dočkali možnosti dozvědět se více o motivacích jednajících postav, bylo by to téměř ideální. Takto mi z celku vychází nečekaně kladně pouze Vášová ve vedlejší roli. (23.02.2009)

Historickou filmovou fresku podle románu rakovnického gymnaziálního profesora Zikmunda Wintera (1846 - 1912) můžeme považovat za poslední vrcholné dílo zlatého věku československé kinematografie. Režisér Otakar Vávra, inspirován mnohými soudobými zahraničními vzory, vytvořil ve své době moderní velkofilm, který v divácích vyvolával silné emotivní vzrušení, umocňované také mimořádným hudebním dílem Jiřího Srnky. Pozoruhodná byla kromě jiného i drsná syrovost obrazu, usilující o dokonalé vyjádření středověkého způsobu života. Herecké obsazení bylo nadmíru exkluzivní. Marie Glázrová vložila do Roziny velkou citovou hloubku a erotický půvab, kterým dokonale zúročila všechno to, co se na jevišti i před kamerou dosud naučila. Štěpánek, Kreuzmann, Boháč, Pivec i Saša Rašilov vytvořili velkolepé lidské portréty mužů, vyhledávajících z různých důvodů společnost temperamentní Roziny. Vávra osudovým filmem o nalezené krásce položil v době plné lidských a politických nejistot pevný základ k pozdějším historickým velkofilmům, charakterizujícím podstatnou část jeho poválečné tvorby. Uskutečnění pozdní, poválečné premiéry bylo záměrně zinscenováno jak tvůrci, tak především vedením Lucernafilmu v čele s Milošem Havlem, pro kterého natáčení Vávrova filmu znamenalo poslední uměleckou spolupráci s českou kinematografií. Nejdůležitější motivem pro všechny zúčastněné, spolehlivě uchráněné před totálním nasazením, byla potom šťastná a radostná premiéra v osvobozené republice. (05.10.2008)

Trpký historický film o lásce a zradě z období před povstáním českých stavů. Zdeněk Štěpánek je nejhlubší postavou této balady a jeho něžná a moudrá slova, vždy rozvážného a spravedlivého převora, mne chytla za srdce. Vávra a skvělý Srnka jsou dalším báječným duetem našeho filmu. Závěr tragického Rozinina příběhu mne pak zaujal zásahem staropražských bezpečnostních oddílů proti drancující mrzké lůze, jenž je společensky výchovnou tečkou. (05.06.2016)

Skoda ze Karel Chrocht je konspiratorsky picus, ktory veri ze zydy planuju picoidy ako NWO ..... ma inak dobre komentare a casto /hlavne u polizziotteschi filmov/ sa niet o co opriet. No ale Karel teda veri picoidam kvalitnym. No a par slov aj k filmu - Vavra bol rezisersky talent o tom zadna, kulisy 17. storocia sa maximalne podarili, tempo vyborne, dialogy na urovni ...... u mna len o troch u slabsie nez Cech Panen Kutnohorskych . 70 % (04.05.2019)