Cry-Baby

Sladoučkej naivní muzikál napodobující Pomádu s dějovými zvraty bez zjevných příčiny, vyumělkovanými hereckými výkony a zastřenými hlasy zpěváků se pro mě po pár desítkách minut pro mě změnil ve skvost, podivnej kýč, u kterýho jsem doufala, že nikdá neskončí. Dokonce jsem se kála, jak jsem jej zvládla tak rychle odsoudit, a přála si, abych všechna má nařčení mohla vzít zpět, neb vše, co bylo v první chvíli nedostatkem, se obrátilo v pravé bohatství tohoto filmu. Celá ta nepopsatelná stylizace mě uchvátila, že jsem hltala každou vteřinu. (06.01.2015)

Ten režisér je asi šílenec :-D Tohle je tak originální, ulítlé až neskutečné.. A opravdu jsem netušila, že něco tak nepopsatelného existuje.. Navíc v podání Deppa!!! Upímně mě překvapily jeho pohybové kreace a zpěv... Některé postavy jsou na hranici únosnosti vkusu a mohou odradit, ale není špatné vydržet to ,,ztrpět" celé do konce... (02.01.2012)

-Chceš vidět mý cisterny?- Vtipný muzikál ocení především ti, co mají rádi rock and roll. Jinak je to tak trochu Pytlákova schovanka, parodie na romantické (sentimentální) příběhy či muzikály s Travoltou. Při vší té švandě si ale občas člověk uvědomí, že Waters, jak bylo jeho dobrým zvykem, tepe i společnost. Chudí, bohatí, převýchovný ústav, sirotčinec, korupce. A některé scény jsou k popukání, mě asi nejvíce dostaly francouzáky včetně dětí s lízátky. Jinak na Waterse docela přes to všechno krotké, ale chápu, že se vybouřil hlavně v 70. letech, i když i Lan na vlasy ještě má něco do sebe. A nesmí chybět výrazní herci, z nichž se ještě většina šklebí víc, než by musela. Tentokrát jsem si dal dabing a musím ocenit překlad do češtiny, kdy se sahalo do všech možných jazykových rovin. Písně zůstaly samozřejmě s titulky. 3,5* (21.06.2023)

Ono je to pomerne jednoduché, John Waters ukazuje život, hoci sú jeho filmy zároveň uletene bláznivé. Ale šak v skutočnosti je súbor každodenných činností a kontaktov groteskne zábavný, tragikomický a absurdný. Užívateľ dezorz kdesi skonštatoval, že stačí vidieť jedného Watersa a videl si všetkých. V podstate má pravdu, no zopakovanie si toho, čo tvorí podstatu našich často pokrivených životov je potrebné a výživné. Navyše muzikálové stvárnenie citov a pocitov teenagerskej generácie je napriek zámerne vyhrotenému prehrávaniu - tradičnému to znaku režisérových filmov - presné. No a poznámka na záver: Waters vo všeobecnosti ukazuje spoločnosť zmätenú pochybnou slávou umelo vynesených modiel od televíznej kultúry, politiky až po vedu. Následky tejto zmätenosti je badať od 50. rokov 20. storočia podnes. Zároveň vždy ukáže policajtov, reprezentujúcich smiešnu snahu štátnej moci všetko riešiť násilným dohľadom a bezmyšlienkovým šikanovaním tých, čo akýmkoľvek spôsobom prekračujú naordinovanú líniu robota, tešiaceho sa z pracovných úspechov, kariérneho rastu, pop kultúry. A rozkresľovania sna o budúcnosti plánovaním stále odvážnejších nákupov. Od tovaru bežnej spotreby po adrenalínové dovolenkové destinácie. Od prostitútky luxusného strihu po účasť na premyslenej lúpeži. Americký psychológ Timothy Leary kedysi na začiatku 80. rokov vyhlásil o ´švajčiarskom výtvarníkovi HansRuedi Gigerovi : "Giger, Ty vidíš viac ako my, domestikovaní primáti." Ja si to isté myslím o Johnovi Watersovi. (28.05.2013)

V první řadě - HUDBA SUPER! STYL 50's SUPER! K celkovému hodnocení filmu, je to něco mezi Hříšným tancem a Pomádou. Dvě společnosti dělené na slušňáky a gaunery, kde se dá dohromady díky zajiskření a zpěvu slečna slušňačka s pěkným gaunerem J. Deppem . Rozhodně tento film mohl být natočený lépe. Byly chvíle kdy jsem se zasmála směšné situaci, ale i naopak kdy jsem si říkala, že to je přehnaně trapné. Kdyby tam bylo více vážnosti než nesmyslně přehnaného humoru, mohl to být vážně dobrý film, škoda. (14.05.2013)