Proces

V první řadě nutno říct, že Orson Welles si klasiku pera Franze Kafky poměrné volně upravil. Skáče v čase, použivá jiné stupně narace, škrtá postavy... Což je sice obvyklá záležitost, ale u takhle koncepčně postavené útlé knížky to snad nebyla potřeba. Tenhle fakt mě na začátku, přiznám, mírně rozčiloval. Na druhou stranu se mu podařilo docela věrně převést do filmového plátna onu "kafkovskou atmosféru" (terminus technicus) dekadentní beznaděje. Navíc měl dobrý čich na protaginustu hlavní postavy - Josefa K. - v Anthonym Perkinsovi, který poměrně komplikovanou postavu zvládl na jedničku. Celkově dávám za čtyři hvězdy... Ač je Proces do jisté míry nezfilmovatelný, Wellesovi se podařila převést skvělá atmosféra. Mohl se ale více držet originálu, film by pak i pro nezasvěcené vyzněl srozumitelněji... To be in chains is sometimes safer than to be free. (21.06.2009)

Plejáda neméně slavných hereckých jmen tvoří tento původně slavný Kafkův román (1925) v chytré filmové dílko. Josef K. vynikající A. Perkins se stává obětí procesu, o jehož pozadí nemá nejmenší tušení. A to je natom právě to vzrušující ale jako pouhá představa je to děsivý! Josefovy pokusy rozumově se vyrovnat s procesem a ovlivnit jeho neblahý průchod ztroskotají, a hlavní hrdina končí...? Film Proces považuji za velmi originální a opravdu velmi zdařilé zpracování Kafkova hrůzostrašného tématu. Bohužel občas se svými velice drsnými až nadbytečnými scénami duchovnímu světu své literární předlohy (ze které jsem měl tu čest si i pár stránek přečíst) vzdaluje. Proto také ani kritiky a všem kdo můžou tyto dvě na hony vzdálené kulturní oblasti porovnat, tak často není uznáván za adekvátní filmovou podobu svého literárního díla. Zajímavost : film se natáčel, tedy alespoň jeho interiéry v ateliérech v Boloni a v Zábřehu. (21.11.2006)

Pocit viny za to, že člověk žije. Bloudivá cesta Josefa K.(jako všech vědoucích i nevědoucích). Když jsem četl prvně tenhle nedokončený román, tak mi mimo jiné přišlo na um, že se vše odehrává jen v hlavě autora. Později zase, že jde o odraz lidské existence. Člověk je zde, aniž by měla jeho existence jakýkoli smysl. Může být šťastný, může být smutný, ale to nic nemění na tom faktu, že dočasnost lidského života platí pro každého a nesmyslnost života rovněž.***Filmy, které byly natočeny podle knih F.Kafky ukazují jak je nemožné dostat do nich atmosféru a zvláštní kouzlo autora, který je psal. Nejvíce se mi osobně líbí film KAFKA z roku 1991. Jenomže J. Irons není Kafka, jen hlavního hrdinu přibližuje.***Tento film ukazuje výklad Orsona Wellese. Že se mu povedl jak se mu vyvedl, tak to je jako s výkladem každého, kdo se pouští do díla F.Kafky. Každý k tomu něco řekne, ne každý něco zajímavého...***Bezesporu jde o zásadní dílo světové literatury.*** (17.10.2010) (18.10.2010)

Predlohu som nečítal, a tak mi asi unikla podstata. Chlapík je obvinený z čohosi a ani do konca filmu nie je vysvetlené, z akého dôvodu a nie je tiež vysvetlené, prečo sa on a aj ostatné postavy chovajú, ako by boli z inej reality. Dvakrát počas filmu ma chytali driemoty, raz ma z nich vytrhla rozkošná Romy Schneiderová, druhýkrát už bohužiaľ nič. Bizardná záležitosť plná absurdných scén, ktorá stojí na mieste a nikam sa nepohýňa. (04.01.2017)

O tvorbu Franze Kafky jsem se nikdy nezajímala a na snímek jsem se dívala především kvůli Anthony Perkinsovi a také kvůli jménu velikána Orsona Wellese. Proces se nedá pochopit běžným způsobem. Ve snímku se stále hovoří, ale nic se v podstatě neděje. Když se Perkinsova postava dostala do budovy, kde byli v různých místnostech pozavíráni lidé, kteří takto zastávali jakési absurdní pozice, jsem začínala chápat, že tento snímek nemá "logické" vysvětlení, ale jedná se o jakousi bizarní a nesmyslnou verzi popisující fungování soudnického systému. Film má osobitou atmosféru, která vyzařuje podivný neklid, hrůzu, obavy a jakési nekonečno a spletitost věcí, které se vždy budou řídit podle vlastního řádu. (29.10.2012)