Milan Kundera: From the Joke to Insignificance
Milan Kundera
Režie:
Miloslav ŠmídmajerHudba:
Petr MalásekHrají:
Milan Kundera (a.z.), Leonard Stirský Hädler, Milan Uhde, Jiří Bartoška, Jan Kačer, Jean-Claude Carrière, Yasmina Reza, Bernard-Henri Lévy (více)Obsahy(1)
Proč dílo Milana Kundery tak zaujalo po celém světě? Proč odešel do Francie a začal psát ve francouzštině? Co je za tím, že bránil překladům svých posledních románů do češtiny? Nebo že se vyhýbá kamerám a publicitě? Dokument o Kunderově díle nás zavede do rodného Brna, do dob, kdy studoval a učil na FAMU, nebo do normalizace, kdy mu bylo bráněno v tvorbě a nebyl vydáván, přestože už získával úspěchy v zahraničí. Přesto uvedl Jakuba a jeho pána s J. Bartoškou, ovšem pod jiným jménem. V polovině 70. let využil pozvání univerzity v Rennes a začal tam přednášet. V r. 1979 ho české úřady zbavily občanství. Kundera to komentoval slovy: „Tehdy vše ovládali Rusové a právě Rusové rozhodli, že už nejsem Čech.“ Prezident Mitterand mu udělil francouzské občanství. Svůj nejslavnější román Nesnesitelná lehkost bytí vydal už jako Francouz. Později však už neuděloval souhlas se zfilmováním svých děl. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
Rád čtu Kunderu. Mám rád Uhdeho, Bartošku i Kačera. Přesto byla od počátku zřejmá jedná věc: autor nehodlal Kunderu kritizovat, autor stavěl pomník. A tak to už řadu let platí. Chcete se dostat ke Kunderovi? Chcete s ním udělat rozhovor (časopis Host)? Musíte ho hladit po srsti a podbízet se mu. Host alespoň získal ten rozhovor, kde Věra mluví za něj. Režisér také získal řadu materiálu, rozhovory s Věrou K atd.. K čemu to pak ale je? Nikde ani zmínka o Kunderových oslavných básních, kdy byl přesvědčený soudruh. Nikde zmínka o tom, že Majitelé klíčů získaly cenu Klementa Gottwalda atd. Můžeme Janu Novákovi vyčítat některé dílčí chyby jeho monografie, ale dostal se do hloubky. Tohle je plakátová estráda. Ale člověk, pokud nepotřebuje být s Kunderou zadobře, nemusí volit. Proto rád čtu Kunderu i Nováka. Ale tenhle dokument vám o Kunderovi řekne jen to, co vám chce o sobě říci sám Kundera. A Kundera je mistr imagologie, vždyť ten termín sám vymyslel. ()
Vůbec nechápu, proč tato kombinace jednostranné kýčovité (jaký to paradox) apologetiky s češtinou a dějepisem pro střední školy (nebo možná dílem některého univerzitního pedagoga z Pozadí událostí) dostala formu celovečerního dokumentu, jímž provádí dosti mizerně zahraná postava zvídavého studenta. Některé pamětnické reflexe jsou sice podnětné (zejména čím dál tím charismatičtější Milan Uhde a francouzští literáti), ale často sklouzávají do směšné popisnosti, což nejvíce zamrzí v případě doc. Jiřího Brabce, který je tu ponížen do role hlasatele učebnicových banalit. Film má sice relativně slušné tempo, ale kontrast mezi jeho minimální objevností a intenzivní vlezlostí Maláskova hudebního doprovodu spolu se Šmídmajerovými sklony k patosu místy sklouzává do nechtěné parodie. Opravdu epický je pak cimrmanovsko-zelenkovský závěr, ze kterého se dozvíme, že celé to utrpení vlastně bylo úplně na nic, protože přece podle Kundery autor není důležitý a máme si číst jeho knihy. ()
Je to prvni dokument o Kunderovi, o kterem vim. Letme seznameni s jeho dilem. V dobe relativizovani hodnot jsou podle Kundery veci, ktere relativni nejsou, jako treba pravda. Slovy filosofa Jana Sokola jsou pravdy matematicke, kde jedna plus jedna jsou proste dve, nebo treba pravdy konsensualni. Kdyz si skupina odsouhlasi, ze jedovata houba je jedla, otravi se. A pravda ma cenu dokud je skryta. Kdyz vyjde na povrch, je z ni bezcenna banalita. Pravda, ze Titanic neni nepotopitelny, nebo ze je Hitler nicema, mela velkou cenu skryta. V Kunderove dile take najdete treba to, ze cely zivot musite nest obraz sebe saba, ktery se vam v ocich ostatnich nepodoba. ()
Včera (11.7.2023) zemřel Milan Kundera a různé televize dnes dávají tento dokument. Jako osoba vyvolával Kundera různé kontroverze,ale jako spisovatel patřil k největším světovým tvůrcům. A kdo někdy od něj něco četl a nehledá od literatury jen zábavu, ale i inteligenci, tak to musí potvrdit. Naštěstí jsem schopen oddělit osobu tvůrce od jeho díla a jeho dílo je opravdu výborné, až na ty mladické komunistické básně, které jsou příšerné. Dokument samotný je průměrný, ale vydržel jsem ho kvůli Kunderovi a dozvěděl se tak nové informace. ()
Definice dokumentaristického kýče, jak ironické vzhledem k sledovanému subjektu. Podbízivé, měkké, mělké, nekonfrontační, nezvídavé. Představuju si tu absurdní situaci, že by je k sobě Kundera pustil a oni by ho konfrontovali se svojí absurdní povrchností - chudák stará by z toho měl smrt. Míň nedávám proto, že to relativně utáhlo svojí stopáž, čili zřejmě dobrý střihač (koukám, že dělal Pásky z Nagana, takže to dává smysl. Příště vybírej líp, Jakube, máš na víc). ()
Reklama