Dětská hodinka

Na rozdíl od vynikající Vražedné lži mě tento remake iritoval stylově (neustálé otravné ostré prostřihy po ose z celků na polocelky a polodetailů na detaily), narativně (nekonečné vrstvení komplikací zejména v poslední dvacetiminutovce, kdy se charaktery postav radikálně mění minutu od minuty až k totálnímu nesmyslnosti a tupé hysterii) i ideologicky (ten film velká témata řve do ksichtu, aby bylo jasné, že tady jde "o hodně"). Navíc už v 60. letech to bylo dost dlouho přešlé dobou. (09.10.2009)

William Wyler patřil k hrstce režisérů, kteří dokáží natočit klenot v kterémkoliv žánru. Romantická komedie, muzikál, film-noir, historický velkofilm a zde psychologické drama o maloměšťáckých předsudcích, inspirované skutečnými událostmi. V hlavní roli exceluje Audrey Hepburn, která rozhodně není jenom tou roztomilou tvářičkou, jakou známe z Prázdnin v Římě. Talent pro vážné role zde po zazáření v Bytu předvádí také Shirley MacLaine, nemluvě o silných hereckých kreacích ve vedlejších rolích (měl jsem sto chutí zavřít tu malou vztahovačnou dívenku do chladné sklepní místnosti bez oken – tak intenzivně mi šla na nervy). Wyler dbá pečlivě promyšleného rozestavení postav v každém záběru, díky čemuž dosahuje nečekané působivosti. Svůj cit pro různé hloubky ostrosti (a tím pádem různé emoce, jež záběr vyvolává) předvedl Franz Planer již ve Snídani u Tiffanyho, také zde mnoha záběrům dominuje Audrey Hepburn, přičemž v samém závěru, kdy nedělá nic jiného, než že jde, jakoby jí ležel u nohou celý svět. Šance na úspěch Dětské hodinky u dnešního diváka je vysoká, Wyler zabalil silný a autentický příběh do hávu, který ani po čtyřiceti letech nepůsobí obnošeně. 85% Zajímavé komentáře: betelgeuse, Eddard (17.02.2009)

Nevěřte dětem, jsou malé, zákeřné, hloupé a lžou. No aspoň ta extrémně nesympatická baculka. Ty ostatní jsou zase pro jistotu zbabělé, takže lžou taky. A nebo ne? Dneska je všechno lesbičkovitý a gay strašně v módě a čest Wylerovi a o dost míň společnosti, že i když jde o rok 61, tak neprošlo datum spotřeby, takže smysl lízat jedno šťastný roztomilý lízátko, jednoho fešáka lázeňskýho a hodnou starou pannu má. Ještě zajímavější to ale bude, když se člověk vykašle na lesbičkovitý myšlenky a témata (což je v případě Hepburnový asi i škoda a možná nemožný) a zaměří se na vztah Hepburn - Garner z takovýho toho Shutter Island - kavkovskýho úhlu. (01.10.2014)

Rozhodně všechny ženské role skvělé zahrané, dominují však Shirley Mac Lane a Audrey Hepburn. Ten malý, oplácaný, pihovatý prolhaný spratek z dívčí školy hrál jako o život a fakt, v roce 1961 bylo tohle sousto, že spolu mají dvě učitelky lesbický vztah, nepřekonatelný skandál. Odsoudí vás nejen morálně, ale i soudně, rozjedou v tisku po celých Státech a zničí se vše, co jste budovali, včetně lásky k lékaři. Tohle bylo drama se vším všudy. (12.04.2017)

Detská hodinka ma na hodinu a trištvrte absolútne emocionálne rozobrala. Rovnako, ako skoro každý Wylerov film. Formálne síce konvenčné, ale k téme a prostrediu sa tento statický režisérsky neviditeľný štýl hodí. Vyniknú tak výkony snáď možno dvoch najsympatickejších herečiek, aké Hollywood kedy mal a jedno vtelené zlo, pred ktorým by utiekol späť do pekla aj sám Damien z Omenu. Liberalizmus 60tych rokov neznamenal iba riešenie rasistických otázok, ale aj nahliadnutie do otázok sexuálnych a v tomto prípade aj iný pohľad na dieťa vo filme ako iba na roztomilý doplnok hollywoodskej zábavy. Citové "vydieranie", ako sme zvyknutí z Dogmy o niekoľko desaťročí neskôr a nie je teda prekvapením, že námet minuloročného Vinterbergovho Honu tento film v základných rysoch značne pripomína a nebude to asi náhoda. Som rád, že Wyler našiel odvahu na koniec, aký film má a aj napriek uzavretosti deja má divák stále možnosť premýšlať o budúcnosti postáv. (20.06.2013)