Hige o soru. Sošite džošikósei o hirou.

Vrchol bezradnosti. Někdo  rádoby chytrý si usmyslel, že napíše příběh o zachráněné adolescentní poběhlici svatouškem z místní softwarové firmy (což je v pořádku a upřímně mě nejen toto téma relativně láká, ale jde hlavně s tím pracovat ať už dramatickým nebo komediálním směrem), ale hned jako varování tomu vlepí prachmizernný, typicky LNovský název, aby snad snížil očekávání k samotnému dnu. A ony překvapivě první díly byly slušné; dokonce beru i onen kontroverzní 3. díl jako silná poslední vzpoura pomalu tonoucího se a doposud pokřiveného charakteru Sayu. V tu chvíli se ještě jakž takž dalo odpustit vilné kameře, která nepokrytě hledala úhly, jak čumět slečnám do výstřihu nebo kolem okrajů sukně/spodního prádla, úmysl zveličovat sexuální podtext příběhu. Poté už ne, protože děj z fleku propadnul patry do nápady vyprahlého suterénu drsněji co uvolněný výtah a začal se topit v bažinách vaty, to vše za doprovodu astrofyzikálně nepotřebnýho a otravnýho panoptika vedlejších postav: Zoufalá kinofilní stíhačka, paní "kozy jako vozy ale postel neohrozí" a vševědoucí vtíravý kolega z práce, který drbe a radí, jako kdyby pocházel z Babovřesek. Sekundy ubíhaly svižně jak hodiny na porouchaném orloji a Higehiro zdržovalo jak o závod, aby mohlo totálně předvídatelné finále natáhnout na 3 díly o tom, jak úspěšně zmlátit stůl, dát si džus a natrénovat všemohoucí zpomalenou sklapovačku. Pocit trápení a trapnosti byl všudypřítomný, katarze nejapná a úvodně nastiněné poslání zmizelo dřív, než stihlo cokoliv minimálního předeslat. I když jsem ženským svodům odolávajícího Yoshidu a popletu Sayu měl docela rád, jejich tažení bylo teskně nedotažené vůči úvodnímu potenciálu. Zde nevyhráli jak oni, tak hlavně diváci. (28.06.2021)

Z tohohle jsem byl trochu překvapen na začátku, kdy jsem čekal nějak typické romantické ecchi s opět nestardním věkovým rozdílem, ale nakonec tomu tak nebylo. Drama tu je, ale spíše hraje vedlejší roli, které dokresluje pozadí příběhu. Romantika na druhou stránku je tu velice komplikovaná, kdy bych jí řadil až na třetí místo, protože opět zase dokresluje už dokreslované, kdy tu není nic definitivního (spíše řečeno v duchu, domysli si sám). Tím nechci říct, že je špatná, ba naopak jsem byl celkem příjemně překvapen z konce, kdy autoři nešáhli po obvyklích klišé a chovali se k tomu dospěle, než přesládle. Obecně bych ale zmínil hlavní linku a to nálepku ze života, kdy je především důležitý každodenní život a vztahy mezi jednotlivými postavami, kdy ústřední myšlenka je určitá sounáležitost. Po animační stránce je to dobré, ale zdálo se mi to trochu chudé na kvantitě, kdy mi přišlo, že tu není moc scén v různých prostředí (protože se většina odehrávala v onom bytě). Po hudební stránce je to pěkné. (30.06.2021)

Dostal jsem trochu jiný seriál než jsem očekával, ale i tak za mě spokojenost. Pokud tedy dám stranou určitou nereálnost toho všeho, což v anime není nic divné. Co mi ale vadilo, byla celková komplikovanost a příliš mnoho postav. Mishima ačkoliv byla sympatická dívka, která by zasloužila větší pozornost je tady dle mě zbytečná a její role mohla být zcela nahrazena Gotou, které naopak víc prostoru až bolestně chybí. Díky tomu vůbec netuším kam směřoval její vztah s hlavním hrdinou.  Jinak ta matka Sayu je teda děs, to by Sayu musela zbláznit mnohem dřív než v citlivé pubertě. (17.03.2024)

Myslím, že moje hodnocení a případně mé průběžné komentáře vypovídají o mém názoru na kvalitu příběhu, scénáře, postav, hudby i animace nakonec docela dost. Skutečně koukatelné byly jen asi první dva díly a zbytek už jsem brala pouze jako cringy zábavu a taky jako poslání, abych pak svým komentářem mohla zkusit přesvědčit všechny příčetné lidi, aby svůj vzácný život Higehira ušetřili. Tudíž - moc tuhle nekonzistentní, nedotaženou, lacinou blbost nedoporučuji, ačkoliv jsem sama projevila jistou míru masochismu tím, že jsem ji dokoukala. No nic. Nakonec jsem se rozhodla, že to pojmu trochu jinak a odložím si tady jen malé vzkazy nekterým postavám, mimo to už vyjádřím pouze lítost nad tím, že toto anime vycházelo nešťastně paralelně s It’s disgusting to call this love a asi se nevyhne srovnání, které podle mě ve výsledku není moc na místě, protože kromě age gap nemají společného vůbec nic a kvalitativně je každé z nich někde úplně jinde (kde, je asi dle mých hodnocení docela zjevné). Slečno Gotou, Vám má být (pokud se nemýlím) 28 let? Oh wow, tak se snad žádná reálná dospělá žena proboha nechová. Skutečně v to doufám. Milostné tríčky lvl druhá třída na základce o Vás asi říkají až dost. Sice se z Vás v jednom nebo dvou dílech snažili udělat hodnou mamču, ale všichni jsme asi i přes ten ohromně promyšlený scénář, který se z vás snažit vyčarovat milou osobu, prokoukli, že jste akorát žárlivá prsatá bič, která chce jenom to, co nemůže mít a dělá tak opravdu tristní vizitku všem ženám. Milá Sayu, příště si radši najdi brigádu v mekáči, prosím, a nenech se zneužívat pochybnýma shitty týpkama. Vlastně, pořád je asi ještě čas, tak do toho. Svá traumata máme všichni a věřím, že každé se dá překonat, není třeba třídit je na vetší a menší. Přesto. Je mi moc líto toho, co Tě potkalo, mít tak příšerně obrovskou hlavu, jako Ty, tak možná taky trpím depresemi. Naštěstí má Yoshida možná ještě směšnější tělesné proporce, tak v porovnání s ním se nemusíš cítit až tak zle. Drahý Yoshido, Ty máš naprostou pravdu v jedné věci - nezasloužíš si potlesk, cukrovou vatu a hanabi za to, že ses nevyspal s cizí nezletilou holkou, ke které nic necítíš. To je snad naprosto samozřejmá věc. Mám pocit, že sám nevíš, z jakého důvodu bylo nutné roztahovat ódu na Tvůj bezmezně pure charakter na nekonečně připitomnělých 13 dílů a sám jsi zjevně otrávený z toho, že ses v nich musel vyskytovat. Soucítím s Tebou. (28.06.2021)

Pff, toto bylo hard to watch. Při první půlce se ve mě míchaly mé "justice" pocity o tom, jak je to vlastně celé špatně. Pak jsem si i dokonce sám sebe představil, že jdu takhle v sobotu večer po nezdařilém rande vcelku v podnapilém stavu domů a na rohu ulice potkám krásnou 17 a nenapadne mě nic lepšího než si ji nakvartýrovat do baráku, protože údajně nemá kde spát. Mé ožralé já by se také určitě nezmohlo na nějaký velký postelový výkon. Ale že bych si ji nakvartýroval na půl roku? Rozmazloval si ji a kupoval jí věcí? Brr. První půlka byla ale opravdu vážně síla, v podstatě v každém díle jsem měl chuť to vypnout a smazat. Mimo nějaké reálie, tvůrci si s příběhem udělali asi to samé, co s názvem, což by mělo každého normálního weeba odradit, ať se na Higehiro nedívá. Ale pokud si člověk ujíždí na masochismu a iracionalitě a je totální sociální ignorant, jako jsem já, tak prosím. Druhá půlka už naštěstí v klidném duchu, proto taky 3* hodnocení. Jinak teda cringe jak prase, ještě že to mělo jenom 13 dílů. Co do animace, byl to jeden velký podprůměr. Nejhorší to bylo vidět asi na mimice obličeje (respektive kresbě mimiky a její vyjádření). OST asi ok, na anime tohoto typu.  Na závěr, největší sráč co se v Higehiro objevil, byl nějaký wannabe Kyouya YAGUCHI, který si v klidu nárokuje svůj rape trůn jakožto bývalý landlord Sayu. Cringe. Potkat takového zmrda v reálu, už nemá koule. Naštěstí se tvůrci rozhodli mu věnovat asi jen 1 a půl dílu. (11.02.2022)