Plivu na tvůj hrob

Lépe by to natočilo i morče. Jednoduché jako facka, chyby, a myslím že znásilnění byl věnován zbytečně moc velký prostor na úkor toho, co mohlo být zábavné, pomstě. Dost mě to nudilo. A navíc, vím že je to asi zvrhlé, nebo každopádně krajně nevkusné, ale připadalo mi to směšné. Co to ti chlapi dělali? Je snad u nich sex spojen s epileptickým záchvatem? U sexu jsem kolikrát rozesmál, protože mi přišlo vtipné to co dělám, či to co se děje nade mnou, pode mnou, vedle mě, ale dělat tohle, tak se má spoluhráčka asi sebere a jde si uvařit kafe. (04.02.2011)

Jednu hviezdu dám zato, že žánrové funkcie sa tomu miestami plniť darí, druhú potom za odvahu, že to vôbec točili. Za snahu. Ten film je ale strašný shit. Moc brutálny, aby sa na ňom dalo zasmiať, málo filmový, aby sa dal brať vážne. A aj keď sa nebudem zapodievať nehanebne primitívnym, úbohým scenárom, tie herecké akože výkony to celé proste zabíjajú. Takú chuť niekoho zavraždiť, ako retardovaného Matthewa, som nemal už veľmi dlho. (06.02.2013)

Z genderového hlediska se jedná o naprosto geniální a revoluční dílo. Zatímco v "Posledním domu nalevo" (1972) zneuctěnou dívku mstili na popud otce její rodiče a v "Thriller - drsný film" (1974) hrdinka zanevřela na svou ženskost, aby se stala vraždícím strojem, zde sledujeme přerod dámičky z New Yorku píšící ženské romány v ženu, která dojde pomsty skrze vědomé uchopení genderu. V sledu sugestivních sekvencí znásilnění se žena stává ryzím objektem (muži ji přenášejí z místa na místo jako věc), ale v nadcházejících sekvencích pomsty je to naopak ona, kdo je aktivní a muži ztrácejí svou dominanci. Cesta k pomstě vede přes podmanění mužů "ženskými zbraněmi", které fungují díky mužským slabostem - od chtíče a orgasmu po po iluzi dominance. Amatérská forma film dotváří k jeho dokonalosti, neboť podvracením norem klasického hladkého stylu neumožňuje empatii a imerzi, ale naopak upřednostňuje myšlenkovou rovinu díla - jednotlivé sekvence i záběry jsou pojaté jako znaky obsahující určitý význam a ne jako části dramatu (což je důvod proč se obávat hollywoodsky vyleštěného remaku, který evidentně sází na hladký styl a povrchní znechucení). - více v recenzi pro A2 (15.10.2010)

Nedobrovolná trojnásobná penetrace rozhodně bolestivá je, o tom žádná. Jenže zatímco zde trpí hlavní hrdinka, zbytek je torturou dobrého diváckého vkusu. Vypravěčský amatérismus s jasnou snahou šokovat (znásilnění/pomsta) se z přibývajícími minutami stává nesympatičtější díky táhlé užvaněnosti a dějové vyprázdněnosti. V kamerových pod/nadhledech ještě nespatřuji umění a stejně tak ne vždy je automaticky emocionálně úplně na výši, když ztepilá diva pobíhá nahá lesem, aby unikla uvřískané partě nadrženců. Nad profesionálně odvedenou kastrací možná citlivější divák přivře oči, ale vážně netuším, kolik toho musí mít nakoukáno člověk, který tento film šoupnul do desítky nejznepokojivějších filmů všech dob. (15.11.2007)

Asi jsem vyléčená od vejletů k jezeru, jakmile se film odehrává u jezera, tak se tam vo sto šest šuká a vraždí. V Eden lake se teda jen tyranizovalo a vraždilo, ale v I spit on your grave holce z toho, že jí to během celý hodiny nikdo z Mechanickýho pomeranče zvlášť dobře neudělal, hrábne a tak se celej zbytek filmu houpe v síti a rozjímá o tom, jak si v samém závěru zajezdí na člunu kolem dvou chudáků, co neuměj plavat... To bylo děsivé i na mě! Nudně děsivé! Ahoj strýčku nudo, nice to see you... XD (13.11.2011)