Byl jednou jeden král...

Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát! Spát se mi chce. Co se mi chce? Spát. Spát se mi co? Chce. Komu se chce spát? Mně ne. Já neusnu a neusnu. S největší pravděpodobností nejpůvabnější adaptace klasické Soli nad zlato. Vtipné, ironické, příjemné, zábavné. A navíc s několika řádky veršů Jaroslava Seiferta. Napoprvé, opakovaně, stále. Pohádka s nezapomenutelnými dialogy, exkluzivním hereckým obsazením i nasazením. (05.10.2008)

Hodnotím za 1b..... Nadpohádka, klasika, vzor, nadšení a další pocity se míhají hlavou když si vspomenu na skvělé dílo Bořivoje Zemana kde hlavní roly stvárnil Jan Werich. Jan Werich když už toto samotné jmno vyslovíte řeknete si kurňa to musí stát za podívaní se na to, když už nic jinýho tak máte jistě pocit, že vás Werich nezklamal - je to osobnost samam o sobě a konkrétně v tato pohádka je toho důkazem. Myslím že s postupem času ji lidé pomalu a jistě doceŇují ve všech směrech. (28.06.2006)

"Chce se mi spát. Spát se mi chce. Co se mi chce? Spát. Spát se mi co? Chce. Komu se chce spát? Mně ne. Já neusnu a neusnu." Král Já I. byl roztomilý, sluha Atakdále byl dokonalý, Chrabrý, Chytrý i Krásný princ byli jedineční a princezny mě moc nebavily. Ovšem hlášek tam byla spousta, mouder ještě víc a asi poprvé tam zazněla později zlidovělá věta: Za prvně nevím co to je a za druhý mě to uráží. Já sice na pohádky moc nejsem, ale s touto prvoligovou sestavou se potkávám poměrně pravidelně. Vlastně vždycky, když jsou vánoce a já si přitom dám půlhektarový lívanec. (14.01.2018)

Pro mě jednoznačně nejlepší pohádka, která kdy vznikla. Tolik perfektních dialogů a hlášek v žádné jiné snad nenajdete. A duo Werich + Burian? Dokonalé... A i to, že král se zamiluje do obyčejné vdovy, jeho dcery do zahradníků, rybářů a dudáků dodávají celé pohádce takový neobyčejný půvab a lehkost. "Syp se! Ó jak jsi vtipný králi!"; "Včera jsem jim sebral sůl a zítra jim budu holit hlavy."; "Ty se tady hádáš s křeslem, čepice ti vstává na hlavě a já jsem tajtrdlík?" A vůbec, pro mě asi nejoblíbenější český film. (21.12.2007)

V případě pohádky Byl jednou jeden král nelze hovořit o filmové adaptaci, ale spíš o werichizaci klasické pohádky Boženy Němcové...která se ovšem povedla na 110 procent. A to se psal hrůzný rok 1954. Je až neuvěřitelné, že tak krásný autorský, byť ,,jen" pohádkový film, natočil Bořivoj Zeman právě v téhle mezní době (každý jiný než pohádkový film by byl nutně dobově schématický...i když něco málo jako nutná úlitba režimu prosáklo i sem - zdegenerovaná šlechta, krále přechytračí prosťačka z podhradí a on se do prosté ženštiny též zamiluje atd.). Ale ono je to vlastně zákonité, že v těch nejhorších časech sahá těžce zkoušený národ po dílech ikony národního obrození, Babička byla brilantně zfilmována za protektorátu i v čase normalizace a v 50. letech nezbylo k úlevě národu než werichizovat klasickou pohádku s lidovými motivy Sůl nad zlato. Je v tom cosi hlubokého z národní historické zkušenosti... (25.12.2013)