Cesta do pravěku

Nezabudnem keď som to rok čo rok pozerával s rodinou. Skvelý film na svoju dobu. Vážne je to z 50.tych rokov? A ono je to dokonca Československý film. Novšie filmy o dinosauroch mi prídu dosť stupídne, mali by si vziať príklad z tohto starého, ale vážne úžasného filmu. Naozaj veľmi zaujímavý a originálny príbeh štyroch chalanov, ktorý sa vydali na výlet do praveku. Tento film priblíži, ako to chodilo za čias dinosaurov a prinesie veľa zaujímavých informácií. (09.12.2012)

Proti prudu rieky, hor sa do praveku! Kusisko nostalgie ma v sebe tento film. Pre kazdeho krpca bol takym splnenym snom, ci mnohych aspon inspiroval k tomu, aby podnikli podobnu vypravu (iked skoncila len niekde v prilahlom lesiku) a vsetko si pritom zapisovali do denniku. Naivnost a naucny charakter tohto dobrodruzstva dnes zrejme vzbudzuje mierny usmev, no stale sa nan pozeram s velkym respektom. A to hlavne koli uzasnym efektom, vdaka ktorym Karel Zeman vsetky ti praveke obludy ozivil. Krasne modely rozpohybovene pomocou stop-motion animacie, takmer "ako zivy" Brontosaurus, a uzasny Stegosaurus v zivotnej velkosti. Ak tento film videl Ray Harryhausen, urcite mal velku radost. (10/10) (01.08.2008)

Nádherné Zemanove fantázie, ktorými by som v detskom veku bola úplne uchvátená. Nie je to len tým, že milujem krvilačných dinosaurov či iné ,,neidentifikovateľné", no za to úžasné príšery z praveku, ale najmä Zemanovou schopnosťou preniesť svoje vízie na filmové plátno, navyše v rokoch, kedy sa to v našom československom priemysle mohlo zdať nesfilmovateľné. (11.06.2010)

Veliká úcta za trikovou část filmu, ve své době zajisté revoluční počin. Z dnešního hlediska: čtyři pinďouři s jazykovým projevem hodným valného shromáždění OSN se potloukají historií. Kdyby byli ještě větší pionýři, tak by si Timur závistí urval koule a spálil je i se stranickou legitkou. Protože díky pomoci UNRY donosila řada poválečných prvorodiček své plody, můžeme nyní sledovat jejich pravěké eskapády. Z respektu k předkům za 3. (06.06.2012)

Zeman je Zeman a Spielberg je Spielberg. Oba jsou mistry svého oboru a své doby s jedním drobným rozdílem. Zeman je typickým českým selfmademanem s chytrými nápady a šikovnýma rukama, pro kterého byly VŽDY stejně důležitý příběh i technické prostředky. Spielberg je americkým selfmademanem (první a výrazný rozdíl) s chytrými nápady (i když někdy záměrně podbízivý – druhý rozdíl), který využil nových prostředků, a především u jeho filmů dominuje buď příběh nebo technické prostředky, v lepším případě je jedna část vizuálně bombastická, druhá narativní (třetí a poslední rozdíl, který mě momentálně napadá). Ale zpět ke Karlu Zemanovi. Spolu s Milošem Macourkem a Adolfem Bornem (třetí díl Macha a Šebestové) byl prvním, kdo mi řekl, že existovaly jakési druhohory a v nich jistí tvorové abnormální velikosti, v rámci čtvrtohorních dobách ledových potom studenomilná fauna a v druhém případě i jistý pan Huml. Cesta do pravěku se rázem přidala k Jaroslavu Foglarovi a Alexandru Dumasovi. Dnes na ní oceňuji především její didaktický ráz. Zatím co na školách se uplatňuje v rámci pravěku Thomsenova trojdobá periodizace (a člověk v rámci nich), Zeman volil popis geologického vývoje, který pokládám pro nižší dětský věk a jeho vnímavost za vhodnější. Dobrodružný příběh o partě kamarádů a odnesené poznání ze zhlédnutého filmu staví Cestu do pravěku vysoko nad Jurský park (pochopitelně 1). Zeman sice ukázal červené šátky, ale dokázal podobně jako Oldřich Lipský ve filmu Ať žijí duchové, že jsme zapomněli, jak se konkrétní dětská organizace jmenuje, a tím vytvořil nadčasový film. Jediné co mě na tomto filmu trochu mrzí, že hudbu k němu nesložil Zdeněk Liška (pozdější Zemanův spolupracovník), hudba pozdního E. F: Buriana nebyla moc nápaditá a místy lacině dobrodružná či naopak patetická, což by nemuselo být na škodu, ale postrádala originalitu, kterou se právě Zemanovy filmy vyznačovaly. (06.02.2004)