Den Šakala

Hele nemáte někdo číslo na nějakýho současnýho Šakala ? Že by jsme mu zavolali, ať tady vyřeší tu naší politickou chamraď ? O honorář by mít strach nemusel, já si myslím, že na konto Šakal by přispěla drtivá většina národa a po činu by se stal ještě národním hrdinou jako bonus. Bohužel zabezpeční současné generace vládnoucích zločinců je dneska na mnohem vyšší úrovni takže by se Šakal podle mě dneska nečepal. Nicméně v dřívější době byla situace jiná a tak tenhle film představuje poměrně reálnej, nekompromisní a skvěle odvyprávenej nerváček první kategorie. (06.05.2013)

Včera byl u mě Den šakala, který mě absolutně nadchl. Velmi přesvědčivý politický thriller s naprostou absencí super hrdinů a šťastných náhod, za to oplývající těžkou dřinou, skládáním jednotlivých střípků, událostí, faktů do souvislostí, vyhodnocováním a vytvářením logických závěrů. Zabránit atentátu na de Gaullea má prioritu č.1 a bylo to vidět. Přestože má snímek dvě a půl hodiny, nenudil jsem se ani jednu minutu, fakt super! (pozor na ubohoučký a slaboduchý americký remake z roku 1997 - Šakal). (21.02.2010)

Francie z počátku šedesátých let a její dobové reálie se zde posouvají do reálného rozměru. Thriller je nejen zajímavý, ale je i důmyslně podán a pozvolně tvořené napětí mu sedí. Nutno hned poznamenat, že přesto, že kniha Den pro Šakala je také výborná přeci jen to je také fiktivní příběh, který je založen na reálných událostech, jimž lze určitě některé věci věřit. Proto si na své přijdou především všichni ti, co mají rádi kvalitní thrillery. A tak zůstává Šakal napínavou peckou, která působí téměř autenticky. Skoro si myslím, že to tak nějak mohlo asi být. (20.05.2011)

Preciznější sniperský thriller než je Den Šakala nenajdete. S maximální snahou o realitu a s téměř dokumentárním feelingem mapuje více než dvouhodinovou strastiplnou cestu charismatického zabijáka, který si říká Šakal, za jeho cílem - atentátem na prezidenta De Gaula. Fred Zinnemann věděl jak vytvořit stupňující se napětí, téměř každý okamžik filmu jako by dával tušit, že se za chvilku něco stane. O Edwardu Foxovi ve své životní roli se jinak než v superlativech mluvit nedá. On jediný tím Šakalem prostě je. A ač je to chladnokrevný zabiják, nelze mu nedržet palce. Když mě někdo zastaví s otázkou, jaký film z drsné školy 70. let bych mu mohl doporučit, mohu vyjmenovat velké množství titulů. A pokud by chtěl jeden úplně nejvíc doporučit, byl by to Den Šakala. 100%. (09.05.2009)

„Ale ak toto nebol Šakal, potom kto ním bol?“ Šakal je legendárny (anti)hrdina, na ktorého si svet filmu občas spomenie (značne nešťastná verzia s Bruceom Willisom alebo lacnejšia, ale paradoxne zaujímavejšia Honba na šakala s Aidanom Quinnom, oba filmy vznikli v jednom roku a to v roku 1997). Na samom začiatku tejto voľnej série stál o 24 rokov starší Deň Šakala - strhujúci, takmer akoby dokumentárnou formou nakrútený (desiatky rokov pred bourneovskou trilógiou, ktorá tento štýl preslávila) špionážny triler Freda Zinnemanna podľa románu Fredericka Forsythea s Edwardom Foxxom v titulnej (zápornej) úlohe. Foxx je chladnokrvný a pohotový profesionál. Sledovanie toho, ako sa blíži k svojej obeti (francúzskemu prezidentovi Charlesovi de Gaulleovi), je miestami až fascinujúce. A tak trocha desivé, ale to myslím ako plus. O kladné postavy tu príliš nejde, takže rozprávanie nie je rušené zbytočnými postavami, aké v roku 1997 hrali Richard Gere a Sydney Poitier. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/spionaz/497-den-sakala-8o- (21.06.2008)