Člověk do každého počasí

Dialógovi film ( predsa len ide o prepis divadelnej predlohy ), ktorý na seba strháva pozornosť hlavne hereckým výkonmi ( čo sa aj zobrazilo na Oscaroch ). A úprimne povedané, je to možno aj chyba. Veď čakať, akú skvelú kreáciu nám ten onen herec, či herečka ponúkne a pritom zabúdať o čo vlastne ide, je trochu bludné. A o čo tu vlastne ide? Že až do dnešných dní ostáva kombinácia štátnej moci a cirkvi jednou veľkou zhnitou korporáciou, ktorá už tisícročia nedbá na hodnoty a humánnosť. A stojím si za tým podobne skalopevne, ako hlavná postava tohoto filmu. (05.08.2015)

Další zajímavý film o anglickém králi Jindřichu VIII., který mapuje stejné období jako nedávno vysílaných Tisíc dnů s Annou (režie Ch. Jarrott, 1969). Řeší se stejný spor - první rozvod Jindřicha, protože mu jeho žena Kateřina neporodila syna. Katolická církev s rozvodem nesouhlasí, proto král rozhodne o jejím oddělení od Vatikánu. Hlavou nové (anglikánské) církve se stane on sám. Sir Thomas More, právník a vědec, kterému je tento film věnován, si svou (katolickou) tvář zachoval. Vzdal se všech funkcí, stáhl do ústraní, odmlčel. To vše proto, aby zachoval život sobě a své rodině. Jenže králi a jeho rádcům (hlavně intrikánu Cromwellovi) vadil mlčící ještě víc. Film o nesmírně silné a moudré osobnosti, která odmítla jít s davem a zaplatila za to životem. Silná a obdivuhodná byla i jeho rodina, ač se to zpočátku nezdálo. Poselství aktuální v každé době i situaci. Proto si tento film velmi cením. (07.01.2014)

Lidé bývají fascinováni příběhy jedinců, kteří se ničím neprovinili, a přesto byli za své jednání popraveni. Sókrates byl odsouzen k smrti za to, že si dovolil mluvit až moc, Thomas More naopak za to, že mluvit odmítl úplně. A Man For All Seasons sleduje poslední roky života toho druhého, který je z pohledu člověka žijícího na počátku 21. století známý především tím, že pro svou knihu o ideální politické společnosti vymyslel název "utopie". Je přitom zajímavé, že zatímco Morova kniha svým potlačováním lidských svobod připomíná z dnešního hlediska spíše opak utopie, tzv. dystopii (tedy nejhorší politické zřízení), na popsání konce Morova života by se s jistým přihmouřením očí dalo použít slovo dystopie také. Jeden můj univerzitní profesor s odkazem na tento film prohlásil, že osobně za jeden z hlavních rozdílů mezi dystopií a tyranií považuje moment, kdy lidé nejsou nespravedlivě odsouzeni kvůli vůli tyrana, ale zákonnými prostředky. Hm. Těžko říct, proč sem tuto myšlenku vlastně píšu. Asi proto, že lepší pohled na tento Oscary ověnčený film, který věrně reflektuje proces s Thomasem Morem (ačkoliv se nezachoval žádný transkript procesu, historici se shodují, že to byla křivá výpověď Richarda Riche, co Mora stálo život) a který by si dle mého zasloužil lehce modernější zpracování (tedy menší divadelnost, lepší lokace, dramatičtější hudbu, rychlejší tempo), poskytnout neumím. (31.01.2013)

Vím, že v době natočení filmu neexistovala Wikipedie, ale když mě to přišlo tak nějak wikipedicky povrchní, nemůžu si pomoct. Herci hrají skvěle, některé repliky (zvláště ta o tom být šťastný jako učitel) se mi moc líbily, kamera kouzlí, jak jen může, přechody mezi obdobími nebo časovými rovinami jsou dokonale řešené, ale celé je to takové... strašně černobílé. More je prostě klaďas bez pochyb a na smrt jde se vztyčenou hlavou (i když v realitě vskutku pochyboval, jako každý), král (jehož neúčast v poslední hodině filmu mi tedy hodně vadila, chtěl jsem znát jeho názor na celou věc) je prostě podán jako trochu pošuk, Cromwell a Richard jsou krysy par excellence, přítel je prostě přítel navzdory všemu... Snad jediný, fakt jediný, kdo měl nějaký ne-černobílý charakter, byl kardinál Wosley naprosto skvěle zahraný Orsonem Wellsem. Ale jinak mě to hodně zklamalo navzdory všem filmařským kladům, protože historka je pojata a podána zhruba stejně jednorozměrně a povrchně, jako by to točili dejme tomu pro TV Noe. (03.09.2021)

Divadelní hry na filmovém plátně, většinou působí zdlouhavě , nudně a kulisovitě. Tenhle film je velmi solidní výjimkou. Příběh Thomase Moora, který si vysnil svou Utopii a s nasazenými růžovými brýlemi věří v sílu zákonu, ideu pravdy a vlastní schopnosti a tvrdě narazí na církevní hodnostáře a politiky, kteří jdou přes mrvoly a když chtějí dosáhnout svého, tak si vždycky najdou nějaký způsob, je nadčasový a mohl by se v jiných souvislostech stát i dnes. Paul Scofield v hlavní roli působí sice trochu moc jako "hodný strýček", ale zato sledovat "lovce žraloků" Roberta Shawa jako bohémského krále, nebo Orsona Wellse jako pletichářského pámbíčkáře je radost pohledět. (26.12.2007)