Příběh jeptišky

Prvá časť - nástup a zaučenie je zobrazená naozaj skvelo, autenticky. Kým dej dôjde k tomu, že sestra Luke je poslaná na psychiatriu (nie ako pacient) je to stále dobré, no zdá sa mi, že práve táto časť je zbytočne roztiahnutá. Samotný úsek s psychiatrov je fajn a prináša aj výrazný prvok drámy. Časť, kde sestra Luke odchádza do Konga a samotný pobyt na tomto mieste je snáď najlepšia časť filmu. Po návrate domov a vypuknutí vojny je rozhodnuté. Všetky tie pochybnosti, ktoré sa v nej roky zbierali vojna len podčiarkne. Treba vziať do úvahy, že film je okrem iného životopisný a vystúpiť v tejto dobe z kláštora, to bol veľmi zriedkavý jav. Bol by som rád, keby namiesto THE END vidím, čo robila sestra Luke po(čas) vojny. Či sa nevrátila do Konga pomáhať ako civil, miestneho doktora by to určite nesmierne potešilo. To by však už nebol skutočný obraz Habetsovej. Práve to, že "len" odkráča z kláštora vo mne vyvrcholil pocit, ktorý ma viedol celým filmom. Pocit, ktorý sa začal prejavovať už na začiatku, keď si sestra Luke vzala do kláštora pero ako spomienku, hoci sa to nesmelo, a ktorý vrcholil v situácii, keď podriadenej sestre povolila odísť z kláštora "bojovať" proti nepriateľom, hoci podľa božích zákonov treba byť nestranný. Skľúčenosť, či sa rozhodne počúvať svoje vnútro alebo sa obetuje. Rozhodla sa a rozhodla sa správne. Čo sa týka hereckých výkonov, Audrey exceluje ako vždy. Vďaka nej sa dá na pohľad dlhšia stopáž a miestami nudnejšie časti prežiť bez ujmy. Po uležaní myšlienok a dojmov z filmu zvyšujem zo 4* na 5*. OT: Audrey Hepburn hrala sestru v Afrike. O 30 rokov sa tam vrátila opäť - tento raz ako skutočný Anjel. (09.02.2013)

Dnes sa už takéto filmy netočia. Dlhé, nie pre množstvo akcie, ale pre hĺbku a komplikovanosť problému, ktorý reflektujú. Aj keď si cením, že ako dôvod odchodu tu nefiguruje, tak často zobrazovaná milostná aféra, predsa mi prídu dôvody sestry Luke, málo vierohodné. Na druhej strane, film dáva divákovi neobvykle veľký priestor na úvahy nad životom v kláštore, ktorý sa snaží zobraziť čo najvernejšie. Hoci rehoľný život už dnes nie je tak prísny ako v tomto snímku, myslím, že to stojí za pozretie každému, kto uvažuje o zasvätení sa Bohu. (22.01.2016)

Skutečný, byť umělecky zkrášlený životní příběh Marie Louisy Habetsové (1905-1981) byl pro Audrey blízký zejména svým odbojovým - byť ve filmu jen naznačeným - vyzněním (sama Hepburnová působila v odboji rovněž přes svůj věk na hranici holčičího a dívčího období). Katolická církev a její mystéria jsou tu představena plně - věcně, nekarikovaně, ve vyváženém poměru světla a stínu aktivit řeholních komunit zatížených doživotním celibátem a ústraním. Středověk v první polovině dvacátého století - jak film prokazuje - nezmizel; za zdmi klášterních areálů žil v mnohém v podstatě nerušeně dál. Skutečně evropská, silná povaha se v korzetu, přijatelném pro více tvárné jedince, dusila; v mnohém přitom záleželo na způsobu, jimiž staletá dogmata byla prosazována. Tento portrét je silný právě tím, že je portrétem sine ira et studio (portrétem prostým hněvu a podjatosti). Audrey, jedna z největších hereček všech dob, i tady prokázala vícerozměrovost svého robustního talentu ve škále a tóninách, které pro dobové diváky musely být mimořádným překvapením. Totéž lze říci i o vnímavé a pozorné, místy až pietní Zinnemannově režii. Věrohodnost prostředí a kulis, mimořádná pozornost věnovaná uměřené podobě filmu výpravou, tento katarzní (očišťující a pročišťující) zážitek jen dále posiluje a rozvíjí. PŘÍBĚH JEPTIŠKY má nesporně silný nadčasový náboj. Pro současného člověka náboj až očistný. (04.12.2012)

Ukazuje se, že je-li film příliš zdlouhavý, může ztratit své klady. A bylo by ovšem nespravedlivé tento příběh neocenit. Třebas proto, že obsah má poměrně silnou spirituální dimenzi. Tudíž posuzováno s tohoto hlediska to nepostrádá na zajímavosti. Za těchto předpokladů byla už půvabná Audrey Hepburn takzvanou třešničkou na dortu. (21.11.2015)

Tento životopisný snímek je sice udělaný působivě a důkladně, ale mě osobně hluboce nezasáhl. A pokud mě něco na filmu zaujalo, tak to nebyl vyprávěný příběh, ale tvář katolické církve. Která se sice ohání Kristovým jménem, ale jeho odkaz je již dávno zapomenutý a z katolické církve se stala vysoce účinná organizace. Je pokrytecké a snad i arogantní vydávat svoji vizi vidění světa a pokřivené pokračování Ježíšových rovnostářských myšlenek za jedinou správnou životní cestu a vše ostatní odsuzovat jako kacířství a rouhačství. Co katolické církvi vždy šlo, bylo budování monumentálních chrámů, které měli návštěvníka křesťanské svatyně především ohromit. A stejné je to i s obřady. To se promítává i do současné doby, kdy s velkým a dychtivým očekáváním sledujeme precizně promyšlené ceremonie ke všem možným událostem. V náboženství již nejde o samotnou víru, ale o vyvolání obdivu a poslušnosti. O vykazování a prokazování úcty zavedeným tradicím. Pomoc lidem není na prvním místě, na tom je okázalé vzdávání holdu bohu. Jak pokrytecké, jak zkažené! Ale i tato organizace má ve svém středu jedince, kteří se snaží především pomáhat a pracovat ve prospěch těch nejobyčejnějších. I když černoši mají stále sloužit především jako nosiči zavazadel představitelům katolické církve, kteří, i přes svoji okázale ukazovanou skromnost, vyžadují prokazování úcty. Hlavní postavou je belgická řádová sestra Luke alias Gabrielle van der Mal (Audrey Hepburn) se svým talentem, posláním, podřízením, poslušností i pochybností. Jako dcera svého otce chce především dokázat, že je hodna pokračování rodinné tradice a svou cestu do Afriky bere jako své zasloužené poslání. Z dalších rolí: schopný a pracovitý lékař v Belgickém Kongu Fortunati (Peter Finch), přísná i laskavá matka představená v belgickém klášteře Emmanuel (Edith Evans), obětavý Gabriellin otec a vyhlášený chirurg Van Der Mal (Dean Jagger), Gabriellinina spolužákyně z klášterního zaškolování Simone (Patricia Bosworth), schizofrenní Archanděl Gabriel (Colleen Dewhurst), či nevěřící a nechápavý Illunga (Errol John). Afrika byla v době koloniálního panování země mnoha možností i země zaslíbená pro bělochy. Ať žije nesobecká pomoc druhým! Ať je zatracena pokrytecká přetvářka! (02.03.2016)