Stavení

Jsem rád, že jsem svým hodnocením film vytáhl z černých čísel, protože tohle si v černých číslech rozhodně být nezaslouží. Na rozdíl od Masseby, která mě málem unudila k smrti, mě Stavení příjemně překvapilo. Prvních 25 minut mě popravdě i dost bavilo, bylo to i celkem mysteriózní, bohužel to pak začalo upadat tak trochu do stylu Masseby a byly tu i 5 minut dlouhé scény, ve kterých hlavní hrdina někde chodil a vůbec nemluvil. A takových scén bylo víc, takže jsem se pak začal nudit, naštěstí finále bylo hodně povedené. Celé Stavení je o tom, že potřebujeme mít v životě nějakou víru, třeba v Boha (kterou zde na konci filmu nalezl hlavní hrdina, tak i v jiného boha jiných náboženství (proto zde jsou záběry třeba z Peru) a s tím je spojené i to, že nikdy vlastně nejsme sami. Myšlenka je to zajímavá a za náboženskou agitku bych to fakt neoznačoval.Do toho je zde skvělá kamera, celkem i dobré herecké výkony a rozhodně to není film, co by měl být v černých číslech. Teď už naštěstí není, tak snad aspoň v těch modrých chvíli vydrží. Tenhle film se nedá nikde stáhnout, takže jsem ho kupoval na DVD a popravdě, po zkušenosti s Massebou jsem se ho dost bál, ale nakonec mě příjemně překvapil. Jen je to pak celkem nudné, no, osobně bych to viděl spíš na lepší 2*, ale ten film je tu neprávem dost podhodnocený a dát 3* mi fakt problém nedělá. 3* (06.11.2019)

Po zajímavém snímku Masseba mírné zklamání. Záměr je celkem dobře čitelný, ale provedení v řadě věcí pokluhá. Sázka na méně známé herce nevyšla. Dialogy vyznívají lacině, přitom k výpovědi nebylo zapotřebí zdaleka tolik slov. Větší důraz mohl být kladený na obraz a sestřih, což by výrazně podtrhlo hlavní poselství filmu. Hledání souvislostí napříč různými klulturami mohlo učinit ze snímku jedinečnou podívanou, ale je rozmělněno do příliš dlouhých nesourodých obrazů. Scénárista Pavel Hajný je mnohem známější svým počinem Sexmise. (26.03.2015)

Tohle hodnocení absolutně nechápu!! Tenhle film vůbec není špatnej a kdo zná režiséra Zábranského, tak ví, že točí vždy zajímavým způsobem a jeho filmy mají zvláštní symbolickou atmosféru. Nejinak je to i u snímku Stavení, který je ze všech jeho filmů asi nejatmosféričtější. Film, který se prolíná v různých snových rovinách a který mystickým zbůsobem hledá cestu víry, či poznání. Snímek se natáčel 2 roky a tvůrci filmu - režisér Zábranský, herec Dolanský a kameraman Brabec procestovali i Jižní Ameriku a Indii, kde natáčeli materiál snových sekvencí (zajímavé a doplňující informace zazní přímo z úst zmíněných tvůrců, jako bonusy obsažené na dvd). A opět geniální a magicky dokreslující hudba Pavla Dražana a Jana Paukerta - to snímku přímo vtiskuje onu mystickou atmosféru, zejména scény na hřbitově. Výborný, netradiční film o hledání smyslu života. Rozhodně si nezaslouží takhle slabé hodnocení!! (20.09.2015)

Stavení uzavírá duchovní trilogii filmů, započatou Domem pro dva a prostřednictvím Masseby dále směřující k větší stylizaci a abstrakci. Režisér se v těchto snímcích pokouší vyjádřit naléhavou potřebu víry v životě člověka. Stavení je putováním světovými kulturami a náboženstvími, mezi nimiž dominantní místo nachází křest´anství. 50 % (24.12.2012)

Zábranský chtěl natočit něco jako filozofický film a zachytit duchovní svět člověka. Hrdina hledá Stavení, což je metafora pro poznání smyslu života a světa, hledá ve všech náboženstvích i filozofiích, a nakonec ten smysl najde ve víře v boha (samozřejmě toho křesťanského). Což je znázorněno tím, že se divný týpek trmácí po všech čertech, bloumá zbořeništěmi, hřbitovy a chrámy po celé Zemi, kde zamyšleně čumí do blba, občas vede divné monology a ještě divnější dialogy s manželkou a jejími rodiči (= symbol pragmatismu), a nakonec najde polorozpadlý barák a v něm Bibli a Josefa Kemra, který to na závěr všechno shrne, aby to pochopili i ti nejblbější, zacituje z Bible a postaví kříž. Do toho Zábranský přihodil kupu omšelých symbolů a metafor (rogallo = povznesení se nad materiálno a vnější svět apod.) Nakonec z toho vylezla spíš náboženská agitka. Ale to by mi ani tak nevadilo (i když křesťanská věrouka jde zcela mimo mě). Problém vidím v tom, že filozofický film o hledání smyslu života si představuju úplně jinak a ne takhle primitivně. Na takový film se stejně nebude dívat nikdo jiný než intoši, takže pryč s polopatickým vysvětlováním, pryč s okoukanými metaforami a symboly ! Jenže to by chtělo filmového básníka a ne snaživého, leč nenápaditého pseudoumělce. (06.03.2009)