Erleuchtung garantiert
Obsahy(1)
Uwe a Gustav žili doposud v Německu svým poklidným rodinným životem. Gustav touží konečně uskutečnit cestu svých snů, jakési pročištění duše v japonském zenbudhistickém klášteře, kde je v ceně cesty "osvícení zaručeno". Ve chvíli, kdy se Uwemu rozpadá manželství, protože jeho manželka konečně uteče se všemi dětmi od panovačného "trubce", Uwe nevidí jiné východisko ze své krize, než se přidat k bratrovi. Putování za duševním zdravím začíná trochu netypicky v moderním hotelu přelidněného Japonska, který se měl stát pouze zastávkou na další cestě. Oba netuší, jak důkladně poznají všechny tváře města, včetně té nevlídné noční bez střechy nad hlavou. Když po všech zmatcích konečně dorazí do kláštera, čekají je tam lidé milí, vstřícní, leč jejich mentalitě a denním zvykům na míle vzdálení. A očekávané osvícení? Když člověk dokáže sám sobě i svým blízkým přiznat pravdu, zcela určitě se mu rozsvítí i v hlavě. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
Tohle mi sedlo. Milé "drama" se spoustou úsměvných momentů, které zanechá příjemný pocit na duši. ()
Filmová lahůdka dokonale stravitelná jen pro toho kdo medituje. Nejde o žádnou parodii, ale naprosto věrné zobrazení pocitů a nesnází, jimiž si musí dva Evropané projít v zenovém klášteře. Režisérka věděla moc dobře, co natáčí a každý, kdo zažil něco podobného, pochopí. Velmi jednoduchý příběh, ale pro mě srdeční záležitost. ()
Doris Dörrie nenechá muže napokoji ani teď, když si na mušku vzala pro změnu jejich spirituální život. Ze začátku chybí možná trochu více přesvědčivějších míst a film se správně rozjíždí až po příletu do Japonska, respektive během tokyjské anabáze, při níž je podroben rozboru i současný japonský svět, který je ovšem nazírán jenom a jenom z našeho, evropského pohledu, a tak spíše než o jakoukoli analýzu kulturně odlišného prostředí tu jde pouze o víceméně úsměvný pohled na nejrůznější aspekty japonského moderního života. Mnohem složitější a nejednoznačnější je však pobyt v zen-klášteře, který může být interpretován z vícero hledisek. Mně samotnému zpočátku připadalo, že se jedná spíše o parodizaci a zesměšnění moderního západního dychtění po východních náboženstvích a filozofiích, ale postupně jsem docházel k názoru, že to vlastně vůbec nemusí tak být, a že je vše možná míněno smrtelně vážně. Snad i bylo autorčiným úmyslem, trochu pošimrat divákovu duši a nechat na něm samotném, ke které z výše uvedených tématických skupin celé dílo zařadí. ()
Reklama